Logo Porodního domu U čápa
Porodní dům U čápa, o.p.s.
nestátní nezisková organizace založená ve formě obecně prospěšné společnosti, která
usiluje o návrat přirozených porodů do českého porodnictví
 

Výsledky dotazníkového průzkumu

V roce 2007 provedla obecně prospěšná společnost Porodní dům U čápa v Praze dotazníkové šetření týkající se zájmu těhotných žen o služby porodních asistentek. Celkem bylo osloveno 125 maminek. Dotazníky byly předány jednak klientkám Porodního domu U čápa v Praze, jednak účastnicím pilotního kurzu pro porodní asistentky, který v roce 2007 pořádal Porodní dům U čápa, o.p.s. Všechny respondentky dotazníkového šetření tedy nebyly jen ženy, které by přímo vyhledávaly zařízení typu porodní dům. Našim čtenářům předkládáme výsledky výzkumu v plném znění tak, jak je předložil nezávislý zpracovatel.

Průzkum zájmu o služby poskytované porodními asistentkami

1. Co Vás vedlo k úvaze o využití služeb porodních asistentek (uveďte stručně vlastní motivaci)

Motivace

Odpovědělo všech sto dvacet pět maminek.

Vzhledem k možnosti volné odpovědi jsme na tuto otázku získali velké množství různorodých odpovědí (celkem 187, slovy sto osmdesát sedm), které bylo možno rozdělit do osmi, z části se překrývajících kategorií.

Procentuelní zastoupení jednotlivých motivačních faktorů je názorně patrné v grafu.

  • Možnost přirozeného porodu motivovala k využití služeb porodní asistentky celkem 32 matky.

  • 32 maminek spatřuje výhodu těchto služeb v jejich komplexnosti (do této kategorie byly zařazeny i odpovědi týkající se péče v těhotenství, při a po porodu, pomoc s péčí o novorozence apod).

  • 12 maminek vypovídalo o porodních asistentkách jako o lepším zdroji informací.

  • 16 maminek volí služby porodní asistentky za účelem porodu doma.

  • 7 maminek uvedlo jako motivační faktor pozitivní zkušenost s porodním domem (ať už v ČR či jiné zemi) či jinou předchozí dobrou zkušenost s porodní asistentkou.

  • 35 maminek označilo za důvod pro volbu služeb porodní asistentky negativní zkušenosti se současným systémem zdravotnictví (zařazeny byly výtky formulované takto obecně, ale i týkající se ať už různých praktik či přímo personálu).

  • U 16 maminek sehrála největší roli doporučení od ostatních lidí (kamarádek, gynekologa).

  • 32 maminkám byly motivací jiné skutečnosti (a to zejména ženský přístup a důvěrná atmosféra – 11 maminek, vysoká odbornost – 6 maminek, zajištění přítomnosti dalšího blízkého člověka u porodu – 5 maminek, hledání „lepší alternativy“ péče v těhotenství – 5 maminek, návštěva předporodní přípravy – 5 maminek, další důvody byly méně časté).

2. Kde všude jste pátrala po nabídce služeb poskytovaných porodními asistentkami?

Na tuto otázku odpovědělo sto dvacet čtyři maminky, jedna neodpověděla. Vzhledem k možnosti vícenásobné volby se sešlo celkem dvě stě dvacet sedm odpovědí, což svědčí pro fakt, že maminky většinou nespoléhají jen na jeden zdroj dat a aktivně vyhledávají jim blízké informace.

Zdroje

  • Procentuelně nejvíce zastoupený je internet – volilo 79 maminek. Nejčastěji se vyskytovaly stránky:
    www.aperio.cz (uvedlo 28 maminek),
    www.pdcap.cz (27),
    www.rodina.cz (19),
    www.iham.cz (12),
    www.unipa.cz (10),
    www.materstvi.cz (6),
    www.a-centrum.cz (4)
    www.porodydoma.cz (4).

    Stránky vyhledávačů obecně (10 maminek), ostatní internetové adresy se vyskytovaly ojediněle či přímo vyjádřením „různé“, „ostatní“, „je jich mnoho“.

  • Druhým nejčastějším zdrojem informací jsou zkušenosti kamarádek – 74 maminky. Tento faktor tedy rozhodně není radno podceňovat a slušným zacházením s maminkami i nadále podporovat.

  • Z uváděných knih (volilo 35 maminek) byly nejčastěji citovány knihy paní Štromerové (14 maminek), pana Marka (11 maminek), po devíti maminkách citovalo knihy paní Königsmarkové a paní Stadelman. Osm maminek uvedlo knihu paní Doležalové, tři pak knížky Dr. Odenta. Ne všechny maminky však možnost napsat o kterou knihu konkrétně jde, využily.

  • Pod nabídnutou kolonkou „jiné“ (volilo 39 maminek) se objevovaly časopisy (Aperio –13 maminek, Regenerace – 2 maminky ap.), Mezinárodní veletrh Respekt k porodu konaný ve Veletržním paláci uvedly 2 maminky, přednášky v A-centru uvedlo 7 maminek, televize (uvedly 3 maminky). Některé maminky spojovaly tuto otázku s otázkou následující.

 

3. Kde jste našla to, co jste hledala? Co bylo tou rozhodující informací, která Vás přivedla k nám?

Kde

Jelikož tato otázka sestává ze dvou částí, dělily se takto i odpovědi. Některé maminky odpověděly na obě části zvlášť, u jiných nebylo často snadné rozhodnout, které odpovědi přísluší které části otázky.

Na první část odpovědělo celkem 63 maminky, což je v podstatě polovina celkového počtu. Jen některé maminky odpověděly na otázky obě.

Díky možnosti volné odpovědi a vícenásobné volby se sešlo celkem 82 odpovědi. U většiny se nedalo zcela přesně určit, ke které části otázky spadají. Toto rozdělení proto bylo provedeno citem pro český jazyk a logickým usuzováním hodnotitelky.

Získané odpovědi bylo možno rozdělit do pěti hlavních faktorů.

  • Internet. Jako hlavní zdroj informací vede s čtyřiceti sedmi procenty internet (třicet osm maminek).
  • Média (tisk, TV) – 12 maminek
  • Informace od gynekologa (10 maminek, tři uvedly konkrétně Gravidcentrum)
  • Reference od známých/kamarádek (11 maminek)
  • Ostatní zdroje (11 maminek). Pět maminek uvedlo „docházení do PD U Čápa“, tři maminky tuto otázku spojovaly s otázkou číslo 2. Dvěma maminkám posloužily „letáčky“, zmiňovány byly přednášky porodních asistentek v předporodních kurzech, intuice, i „jediná seriózní nabídka v okolí“. Zmínka padla také o CAP Kadaň a brožuře Rovné šance.

Také se objevily informace o tom, že šlo o postupný proces či kombinaci mnoha různých informací najednou, tudíž nebylo možné jednoznačně určit, který zdroj byl ten hlavní či rozhodující (tři maminky).

Co rozhodlo

Na druhou část této otázky odpovědělo celkem 93 maminky.

Díky vícenásobné volbě se sešlo 122 odpovědi. Ty bylo možné rozdělit do pěti hlavních okruhů.

  • Rozhodující vliv mají předávané osobní zkušenosti ostatních osob (38 maminek), kde byly přímo citovány pí. Baliharová, pí. Gogelová a Dr. Pečená, která doporučila porodní asistentku pí Milenu Dvořákovou.
  • Významným faktorem pro rozhodnutí maminek využít služeb porodních asistentek, byla nabídka těchto služeb (27 maminek, tedy 22% z celkového počtu odpovědí). Šest maminek uvedlo jako hlavní motiv dostupnost PA z místa bydliště, dalších 5 maminek fakt, že PA jezdí mimo Prahu, 3 maminky možnost rodit doma.
  • Pro 19 maminek (16%) byly rozhodujícím činitelem jejich vlastní znalosti či zkušenosti a to v té nejobecnější rovině (uváděné odpovědi se blížily odpovědím z otázky č. 1).
  • Čtrnáct maminek (11%) uvedlo jako hlavní faktor pro rozhodování osobní inklinaci k této formě péče (skórovány byly odpovědi jako – „stejná filosofie“, „hledání PA s podobnými názory jako mám já“, „láska na první pohled“).
  • Odpovědi 24 maminek (20%) byly tzv. z úplně „jiného soudku“, patřily sem odpovědi jako „zralá úvaha“, „zvědavost“, „vnitřní hlas“, „ojedinělost PD“, „ucelená koncepce PD“.

O co konkrétně mají maminky z této nabídky největší zájem, bude ještě více patrno z grafu u otázky č. 5. Často se zde objevovaly poznámky o vstřícnosti a individuální péči.

4. Máte jasnou představu o tom, jaké služby od porodních asistentek očekáváte?

Co rozhodlo

Na tuto otázku odpovědělo sto dvacet tři maminky, dvě neodpověděly. Procentuální zastoupení odpovědí je názorně vidět v grafu. U odpovědi ne (devět maminek) se celkem pravidelně objevovala poznámka se slovem „zatím“ či zmínka o tom, že konkrétní žena je prvorodička.

5. Pokud máte jasnou představu, můžete, prosím, uvést jak a kdy chcete služeb porodních asistentek využít?

Zajem1

Zajem2

Na tuto otázku odpovědělo všech sto dvacet pět maminek.

Zde maminky hojně využívaly možnost vícenásobné volby a tudíž se sešlo celých pět set sedmdesát požadavků. Tento fakt může svědčit pro velký zájem o různé služby porodních asistentek. V průměru každá maminka měla zájem o více než tři nabízené služby.

V prvním grafu znamenají čísla nad jednotlivými odpověďmi počet maminek, které hlasovaly pro tuto možnost, ve druhém pak převedeno v procentuální zastoupení vzhledem k celkovému počtu maminek.

6. Slyšela jste o porodním domě? Znáte nějaký porodní dům v České republice nebo v zahraničí?

I zde se otázka skládá ze dvou částí. Vzhledem k nabídnutým možnostem odpovědí jich většina maminek také využila. Díky podotázce pak bylo možné odpovědi zpracovat do dvou grafů.

Celkem na tuto otázku odpověděly sto dvacet dvě maminky, tři tuto odpověď vynechaly. Pro odpověď „ano“ hlasovaly osmdesát dvě maminky, „ne“ uvedly čtyřicet tři maminky.

PD zájem

PD 2

Podrobněji se k této otázce vyjádřilo celkem osmdesát pět maminek, které v naprosté většině (šedesát devět) znaly Porodní dům U Čápa v Praze. 19 maminek uvedlo, že zná ještě jiný porodní dům (dále jen PD), nejmenovaly však žádný konkrétní; uváděly jen země, o kterých vědí, že se tam porodní domy vyskytují (Německo, Francie, Holandsko, Dánsko, Kanada).

7. Pokud porodní dům znáte, uveďte, jaké služby byste od takového zařízení očekávala, a kdo by je podle Vašeho názoru měl poskytovat

I tato otázka sestává ze dvou různých otázek a proto mnohdy maminky odpověděly jen na jednu její část.

Jaké služby

Na tuto otázku odpovědělo celkem sedmdesát osm maminek, čtyřicet šest jich odpověď vynechalo.

  • Sedm maminek se shodlo na tom, že služby, které by očekávaly, odpovídají nabídce služeb uvedené v otázce č. 5.
  • Devět maminek k tomu přidalo možnost porodu, tedy že by stály o současné služby společně s možností porodit v porodním domě.
  • Třicet jedna maminka pak uvedla, že by očekávala péči po celou dobu těhotenství, během porodu i po porodu – tedy PPP (před, při, po).
  • U padesáti jedné maminky se možnost porodit v PD vyskytla výslovně.
  • Dvacet tři maminky měly zájem o přednášky či semináře ohledně porodu, péče o sebe a o dítě.
  • Osm maminek by v nabídce služeb porodního domu očekávalo předporodní cvičení.
  • U dvaceti devíti maminek se vyskytovala nejrůznější jiná očekávání („snaha o maximální zpříjemnění zážitku z porodu“, „duchovnější alternativa ke klasickým porodnicím“, „návaznost na pediatra“, „laktační poradenství“, „setkávání rodičů“, „školení odborných pracovníků“, „zapůjčení doporučovaných pomůcek“ apod).

Kdo by měl poskytovat

K druhé části této otázky se vyjádřilo padesát matek, neodpovědělo sedmdesát pět.

Z těch, co odpověděly, však všechny uvedly, že by v takovém zařízení měly služby poskytovat porodní asistentky. Díky možnosti vícenásobné volby pak toto číslo tvoří 67% ze všech uvedených odpovědí.

  • Třicet maminek (tedy více než polovina z těch, co na tuto otázku odpověděly) uvedlo porodní asistentky jako výhradní poskytovatele služeb.
  • Deset maminek (tedy 13% ze všech odpovědí) si přálo, aby v porodním domě pracovaly duly.
  • Lékaře jakožto zaměstnance porodního domu by uvítalo devět maminek (tedy 12% ze všech odpovědí).
  • Šest maminek (8% veškerých odpovědí) by rádo využilo služeb lékaře, se kterým by porodní dům spolupracoval externě. Tři maminky z těchto šesti uvedly jmenovitě navazující péči pediatra.

8. Pokud by bylo takové zařízení k dispozici, využila byste jeho služby?

Využití služeb

Na tuto otázku odpovědělo sto devět maminek, z toho naprostá většina (77%, tedy devadesát sedm maminek) by služby nabízeného zařízení využila. 10% (tedy dvanáct maminek) by je nevyužilo. Neodpovědělo šestnáct maminek.

9. Pokud ano, uveďte heslovitě v čem se podle Vás péče poskytovaná během porodu porodním domem liší od péče poskytované normální porodnicí

Porovnání PD a porodnice

Na tuto otázku odpovědělo celkem devadesát čtyři maminky, třicet jedna otázku vynechala. Díky možnosti vícenásobné volby se sešlo celkem dvě stě dvacet pět odpovědí.

  • Sedmdesát šest maminek (34% z celkového počtu odpovědí) považovalo za kritérium rozdílu mezi PD a porodnicí přístup (skórovány byly odpovědi ať už v pozitivním či negativním smyslu, tedy jak „lepší, celkovější, lidštější přístup“ na straně PD, tak i kritika přístupu v rámci současného zdravotnictví: „technický, neosobní, medicínský přístup“).
  • Třicet maminek (13% všech odpovědí) spatřovalo výrazné rozdíly mezi PD a porodnicí v jejich prostředí či atmosféře (rovněž byly skórovány odpovědi z obou pólů).
  • Provedení porodu považovalo za důležitý rozlišovací parametr šedesát pět maminek (tedy 29% všech odpovědí).
  • Padesát čtyři maminky (24% všech hlasů) měly dojem, že se PD a porodnice liší ještě v jiných charakteristikách (jednotlivé matky se ale v odpovědích různily, některé vyjmenovávaly určité praktiky, se kterými buď nesouhlasí – nástřih hráze, odebrání miminka, spěch/nedostatek času apod., nebo naopak se jim líbí: nabízení alternativních rad, možnost ambulantního porodu, ponechání času na „zamilování“; jiné zase hodnotily, kdo celý proces především řídí: lékař vs. sama rodička, objevovaly se i termíny jako „nenásilí“, „komunikace“, „svoboda“. Jedna maminka napsala, že na straně porodnice vidí „život zachraňující přístroje“).

10. Pokud jste na otázku č. 8 odpověděla ano, uveďte heslovitě v čem se podle Vás liší péče poskytovaná během porodu v porodním domě a v domácím prostředí

Rozdíl mezi PD a doma

Na tuto otázku odpovědělo celkem osmdesát šest maminek, třicet devět ji vynechalo. Díky možnosti vícenásobné volby se zde sešlo celkem sto čtyřicet sedm odpovědí.

  • Třicet devět maminek (tedy 27 % z celkového počtu odpovědí) vidí vybavení jednotlivých subjektů jako kritérium, podle něhož je možné rozdíly posoudit.
  • Dvacet tři maminky (16% ze všech odpovědí) má dojem, že se tyto instance od sebe výrazně neliší.
  • Devatenáct maminek (19 %) vnímá jako důležitý rozdíl lepší dostupnost klasické porodnice z porodního domu než z domova.
  • Oproti tomu třicet maminek (20% z celkového počtu odpovědí) vidí rozdílnost v pohodlném zázemí domova (komentováno větami typu „doma je doma“, „doma to znám“, „doma mám vše připravené podle svých potřeb“).
  • Maminky (a bylo jich celkem třicet šest, celkově tedy 24%), co spatřovaly rozdílnost péče doma a v porodním domě v jiných ukazatelích, uváděly buď opačná vyjádření než výše uvedená, např. „v PD nemusím uklízet“, „v PD nejsou sousedi“, „automatické zajištění pediatra po porodu“, nebo neporovnávaly přímo, např. jedna maminka napsala „doma je na návštěvě porodní asistentka, v porodním domě zase já“, z čehož se nedá přímo vyčíst, čemu dává přednost (což ale ani nebylo podstatou otázky).

11. Kdyby byla reálná nabídka různých míst porodu a poskytovatelů péče, jaká by byla Vaše volba?

Maminky měly za úkol očíslovat zmíněné možnosti stupnicí čísel, kdy č. 1 platí za optimální volbu a č. 8 je nejméně lákavá nabídka. Číslo za sloupečkem v grafu znamená průměrnou „známku“, kterou maminky určité konkrétní možnosti přiřadily.

Volba porodu

Tuto otázku vynechaly pouze tři matky, tudíž sto dvacet dvě matky odpověděly.

Některé (26, tj. 21%) však použily nabízené hodnocení svérázně a nebodovaly nabízené možnosti vylučujícím se způsobem, tudíž stejnou hodnotu přisoudily více možnostem, nebo některé možnosti neohodnotily vůbec a vybraly jen ty, co by si přály, nebo volily hodnoty půlené (př. 2,5, 6 – 8 atp.), což samozřejmě posunulo výsledky.

  • Nejlepším výsledkem se mezi maminkami s hodnotou 2,4 stala možnost rodit v porodním centru v areálu nemocnice.
  • Hned v závěsu se drží s hodnotou 3 porodní dům a porod doma s porodní asistentkou.
  • Jen o něco méně preferovaná je pak s hodnotou 3,8 klasická porodnice, avšak s možností volby pozice za samostatného vedení porodní asistentky.
  • Následuje hodnota 5 – možnost rodit v klasické porodnic, avšak s možností volby pozice pod vedením PA, která podléhá ordinacím lékaře.
  • S téměř totožnou ochotou by maminky rodily doma s dulou (hodnota přisouzená této možnosti je 5,1).
  • Na samém konci stupnice preference se drží možnost rodit v klasické porodnici, v klasické pozici (na zádech na lůžku), pod vedením lékaře (hodnota 6,5).
  • Možnost rodit doma sama je nejméně lákavou nabídkou (hodnota 6,9).

12. Co si představujete pod pojmem bezpečí při porodu?

Bezpečí

Na tuto otázku odpovědělo celkem sto patnáct maminek, deset jich otázku vynechalo.

Díky možnosti vícenásobné volby se sešlo celkem dvě stě šedesát jedna odpovědí.

  • Dvacet šest maminek (10% z celkového počtu odpovědí) si pod pojmem bezpečí při porodu vybaví přítomnost svého partnera nebo jiných blízkých osob.
  • Zárukou bezpečí při porodu je šedesáti jedné mamince (23%) odborný dohled v podobě zkušených porodních asistentek, nebo v menší míře (deset maminek) jiný zodpovědný personál.
  • V přítomnosti operačního sálu jakožto zajišťovacího prvku pro pocit bezpečí spatřovaly důležitost třicet dvě maminky (tedy 12% z celkového počtu získaných odpovědí).
  • Za nezbytný faktor při pocitu bezpečí u porodu považuje čtyřicet pět maminek (17%) „klid“ nebo také „nerušení“, „nevyrušování“.
  • Vlastní rozhodování pro vytváření bezpečného pocitu u porodu je nezbytné pro dvacet maminek (8%).
  • Ostatní maminky (sedmdesát sedm, tj. 30% všech odpovědí) uváděly ještě nejrůznější další skutečnosti, které jim představu bezpečí u porodu pomáhá vytvořit (čtyři maminky uvedly jako tento fakt „dostatek informací“, další čtyři „intimní prostředí“, další dvě pak toto prostředí nazvalo „klidným, bez stresujících faktorů“, tři maminky vyjádřily nejspíše podobné termínem „soukromí“, pro jiné dvě byla důležitá „psychická podpora“. Mezi dalšími se u této otázky vyskytly odpovědi jako „vzájemná úcta a respekt všech zúčastněných“, u rizikového porodu „přítomnost lékaře a přístrojů“, „minimum lidí, minimum vyšetření, minimum řečí“).
  • Fakt, že velké množství maminek spadá do kategorie "další", svědčí pro možnost, že otázka představy bezpečí je výrazně ovlivněná zkušenostmi a osobností maminek.

13. Uveďte Váš věk v době vyplňování dotazníku

Věk

Tuto otázku zodpovědělo všech sto dvacet pět maminek.

Minimální věk byl devatenáct let, nejstarší mamince, která využila služby porodních asistentek, byl čtyřicet jeden rok. V průměru se věk maminek pohyboval okolo třiceti let (přesně 29,9), nejčastější udávaný věk byl dvacet devět let.

Z výsledků vyplývá, že klientkami porodních asistentek byly v roce 2007 spíše ženy „zralejší“. Pokud bychom tento trend sledovali delší dobu, mohli bychom usuzovat na obecnější platnost této tendence. Zajímavé by bylo porovnání s celostátní statistikou o průměrném věku rodiček včetně zkoumání důvodů tohoto jevu.

14. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání

Vzdělání

Též tuto otázku zodpověděly všechny maminky, tedy sto dvacet pět.

  • Pouze jedna maminka měla v té době za nejvyšší dosažené vzdělání uvedenou dokončenou základní školu
  • Sedm maminek prošlo odborným učilištěm
  • Padesát dvě maminky měly vystudovanou střední školu – a nejvyšší počet maminek (65) udával za své vzdělání absolvování školy vysoké.

Procentuelní zastoupení jednotlivých typů vzdělání vypadá v grafu následovně:

Vzdělání 2

Z něj je patrné, že v roce 2007 přes polovinu klientek porodních asistentek mělo vysokoškolské vzdělání. Ačkoli je vzdělání jen nepřímý ukazatel inteligence, přesto vypovídá o určitých nadprůměrných schopnostech svých držitelek.

15. V době vyplňování dotazníku očekávám narození kolikátého dítěte

Počet dětí

Na tuto otázku znovu odpověděly všechny maminky, tedy sto dvacet pět.

Nejčastěji se ve zkoumaném vzorku jednalo o prvorodičky (osmdesát tři).

  • Dvacet osm maminek čekalo své druhé dítě
  • Deset maminek očekávalo narození třetího potomka
  • D maminky se chystaly na početí čtvrtého člena rodiny
  • Po jedné mamince se vyskytly i čekatelky svého pátého a šestého miminka.

Průměrně maminky očekávaly zaokrouhleně své „jeden a půlté“ dítě.

Procentuelní zastoupení v grafu vypadá následovně:

Počet dětí 2

16. Existovala během Vašeho těhotenství nějaká obava nebo strach související s porodem či následně s mateřstvím?

Obava

Na tuto otázku odpověděly celkem sto dvacet dvě maminky, tři maminky otázku vynechaly.

Určitou obavu během těhotenství přiznává 70% všech maminek. Šedesát tři maminky pak aktivně tyto obavy specifikuje:

Obava 2

  • 30% maminek (dvacet sedm) se doznává ke strachu z porodu v nemocnici,
  • 31% (tj. dvacet pět maminek) mají různé obavy psychologického rázu, např. „někdo se bude během porodu snažit se mnou manipulovat, kam nechci“, „v případě nutných zákroků se s tím budu těžko vyrovnávat“, „jsem na porod sama“, „z neznáma“).
  • 28% (tj. dvacet osm maminek) má obavy o zdraví ať už svoje nebo miminka (výpověďmi typu: „z obrácené polohy dítěte“, „z předčasného porodu“, „z císařského řezu“, „jen běžné o zdraví a vývoj dítěte“, „z hormonálních změn po porodu“, „z prodlení – III. c.“).
  • 11% udává obavy nezapadající do utvořených kategorií, např.: „nenajdu vhodné a příjemné místo“, „nebude vše probíhat ideálně“, „vyskytnou se problémy, které znemožní porod doma“, „abych zvládla dobře se postarat o miminko“.

a další, obtížněji klasifikovatelné odpovědi.

17. Pokud chcete, uveďte svou e-mailovou adresu, na kterou Vám můžeme eventuálně zasílat informace týkající se podpory normálního porodu a práce porodních asistentek. Uvedení této informace je zcela dobrovolné a nezávazné.

Celých sedmdesát sedm maminek, tj. 62% zcela dobrovolně zanechalo na sebe kontakt, a to dokonce navzdory výslovnému nabádání ke svobodné volbě. To svědčí o velké důvěře v porodní asistentku, která konkrétním rodičkám dotazník předkládala, a ochotu a motivaci pokračovat ve spolupráci.

Kontakt



Závěrem této zprávy je možné konstatovat, že výsledky tohoto dotazníkového šetření z roku 2007 zcela korespondují s výsledky dotazníkové akce z roku 2004, jíž respondentkami byly ženy, které svoje děti porodily doma. Potvrzuje se to, že příznivé postoje našich žen co do vztahu k alternativám ke klasickému, lékařského porodnictví i k porodním asistentkám, nejsou náhodné nebo přechodné. Doporučuji seznámit se i s touto akcí (z r. 2004) a porovnat výpovědi a postoje respondentek.

Zuzana Štromerová, BSc., Porodní dům U čápa, Praha