Logo Porodního domu U čápa
Porodní dům U čápa, o.p.s.
nestátní nezisková organizace založená ve formě obecně prospěšné společnosti, která
usiluje o návrat přirozených porodů do českého porodnictví
 

Alternativní porodnictví

Článek, který zde našim čtenářům předkládáme, popisuje a vysvětluje „nové“ principy péče zdravotnického personálu na porodnickém oddělení s „novým“ přístupem k rodičce a k porodu jako takovému. Článek je zvláštní tím, že jej nenapsala Zuzana Štromerová, ani nikdo z okruhu propagátorů a obhájců přirozeného porodu, jak by se dalo z jeho obsahu očekávat, ale napsali jej sami lékaři – renomovaní odborníci z porodnického pracoviště významné nemocnice v Brně-Bohunicích!

Předložený článek je jen důkazem, že přirozený porod je možný, že je možný i v našich podmínkách a že je možný i v nemocničním prostředí. Bohunická porodnice je ostatně známá svým příklonem k přirozeným porodům. Ale především je důkazem, že přirozený porod je možné uznat za plnohodnotný, právoplatný a bezpečný způsob porodu, a že tento fakt mohou přijmout i sami lékaři.

*

MUDr. Zdeněk Malý, CSc.
MUDr. Jiří Gogela, CSc.

Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, 4.9.2000

Alternativní porodnictví. Ani lékaři nejsou většinou schopni vysvětlit, co si pod tímto pojmem představují. Proto považujeme za důležité vysvětlit, že jde pouze o respektování individuálních přání rodičky a jejího partnera a o snahu zajistit porod jako významný životní zážitek a ne jako nepříjemnou, bolestivou epizodu, na kterou ženy raději nechtějí vzpomínat. Jde o vedení porodu a péči o rodičku jinak, než je doposud u nás zvykem. Jiné, tedy alternativní vedení porodu spočívá v komplexním přístupu, jehož všechny součásti respektují obecné principy porodnictví, ale vycházejí vstříc osobnosti těhotné ženy a podporují její aktivní roli v těhotenství, při porodu a v poporodním období. Jde o alternativy k zavedenému způsobu porodnictví, které ovšem nic neslevují na podmínkách bezpečnosti rodičky i plodu.

Jedním ze základních předpokladů vedení porodu je pozitivní působení prostředí na pocity a vjemy rodičky. Je výhodné, aby se rodička či rodičovský pár s prostředím porodního sálu předem seznámili a při začátku porodu již vstupovali do známých míst. Zařízení interiérů již jen vzdáleně připomíná nemocniční prostředí. Používají se příjemné odstíny pastelových barev, mizí kachličkové obložení stěn, porodnické nástroje a léky nebývají vystaveny na policích proskleného nábytku. Ten je nahrazen typem obvyklým v domácím prostředí. Souhra prostředí a personálu musí vytvářet v rodičích od prvního setkání pocit důvěry a profesionality.

Většina rodiček a jejich partnerů chce prožít porod v intimním prostředí. Tam mohou zdravotníci realizovat jejich individuální přání. Základním přáním je zajištění soukromí. Proto porodní sál nemá být dělen na tzv. „hekárnu“ a na místnost, kam je žena odvedena k vlastnímu porodu. Každá rodička či rodičovský pár má mít svou místnost – porodní box, kde prožije celý porod. Z tohoto boxu odchází maminka na poporodní oddělení až společně se svým dítětem. Významná je změna obvykle používané orizontální polohy rodičky do vertikály a využívání zemské přitažlivosti neomezující volnost pohybu v průběhu celého porodu. Aktivně lze navrhnout rodičce nalezení takové vertikální polohy, která je pro ni nejpřirozenější a přináší jí úlevu. Stoj, sed, dřep a jejich nejrůznější kombinace s využitím níže popsaných pomůcek působí příznivě, podporují lepší postup porodu a snižují nutnost použití léků. Cenný je rovněž nižší výskyt tísně plodů a novorozenců porozených ve svislé poloze.

K použití nálevu jako prostředku k vyprázdnění obsahu střev před porodem se má přistoupit jen ve výjimečných případech. Stejně tak i holení rodidel. Pokud je to nutné, holíme jen tu oblast, kde při porodu provádíme nástřih hráze. Ten již nepoužíváme rutinně, ale jen v určitých situacích, například u operačně ukončeného porodu.

V průběhu normálního porodu nabízíme rodičce dostatek nápojů a podle chuti i jídla.

Přítomnost blízké osoby podporuje pocit bezpečí a snižuje pocit strachu z neznáma i vnímání bolesti. Umožňuje lépe překonat stres. Snižuje pravděpodobnost potřeby léků proti bolesti a operačního ukončení porodu. Umožňuje společný pozitivní prožitek narození chtěného a očekávaného dítěte. Působí kladně na chování rodičky i personálu. Faktor negativního vlivu přítomnosti otce či jiné blízké osoby není znám.

Pomůcky k relaxaci jsou kdykoliv v průběhu porodu k dispozici a jsou součástí vybavení boxů porodního sálu. Oblíbené jsou ruční masážní strojky, kterými porodní asistentka nebo poučený manžel masíruje oblast zad. Balony o velkém průměru slouží k pohupování a uvolnění pánevního dna. Na žíněnkách nebo v měkkých křeslech – pytlích může rodička zaujmout libovolnou ulevující polohu. Ribstol slouží k relaxaci opíráním nebo zavěšením. Velmi účinnou úlevu přináší teplá lázeň v dobře přístupné vaně nebo alespoň teplá sprcha. Lázeň doporučujeme v trvání do 30 minut a někdy i opakovaně. Výhodné je využití sprchy směrované na oblast zad a podbřišku.

Ke sledování stavu plodu při porodu – monitorování – se používá přístroj kardiotokograf, který souvisle zaznamenává srdeční aktivitu plodu a děložní aktivitu. Při kontinuálním monitorování je rodička „připoutána“ k přístroji, což významně omezuje její aktivitu. Při normálně probíhajícím porodu to však není nutné. Rutinně se provádí monitorování pouze při příchodu rodičky na porodní sál. Nebyl prokázán rozdíl ve stavu novorozenců při sledování srdeční činnosti plodu v pravidelných intervalech akustickým detektorem nebo kontinuálním monitorováním. Proto se využívá méně omezující možnosti. Při podezření na jakoukoliv abnormalitu porodu je samozřejmě i kontinuální sledování kdykoliv možné. V těchto případech je výhodnější od alternativních metod upustit a postup přehodnotit. Sledování obvyklých parametrů rodičky – krevního tlaku, pulzu, síly a frekvence děložních stahů je i u alternativně vedeného porodu samozřejmostí.

Pokud rodička nachází úlevu při pobytu v teplé lázni a jsou-li splněna určitá kritéria, může také vlastní porod proběhnout pod vodou. Možné je však vodu před porodem vypustit, nebo rodička těsně před ním z vany vystoupí a porodí v jiné poloze.

Možnost úlevy od bolesti pomocí epidurální analgezie, by měla být neoddělitelnou součástí porodnického servisu. Je nezbytné, aby se rodička o této možnosti včas dozvěděla, mohla ji zvážit a své přání předem sdělila.

Bezprostředně po samovolném porodu, ale i po císařském řezu, zůstává žena se svým dítětem na porodním sále a přikládá je co nejdříve k prsu. Porodní sál opouštějí společně. Na poporodním oddělení (šestinedělí) zůstává dítě stále s matkou a je tím „magickým“ motorem, který ženu pohání starat se o své dítě. Odborné studie ukázaly obrovský přínos tohoto aktivního postupu zvláště u žen po císařském řezu. Tyto maminky běžně tři až šest hodin po operaci již aktivně vstávají. Na druhé straně bylo prokázáno, že u žen, jimž tento časný kontakt s novorozencem chybí, dochází k pomalejší rekonvalescenci, tyto ženy jsou bolestínské, nevěří si a nevědí si častěji s dítětem rady.

Všechny postýlky pro novorozence jsou pojízdné a je-li matka unavena, převeze si dítě do dětského pokoje, kde se o ně postará dětská sestra. Po odpočinku si dítě zase aktivně odveze na svůj pokoj. Na pokojích by měly být maximálně dvě maminky, aby se co nejméně rušily. Dětský pokoj by měl být v bezprostřední blízkosti oddělení šestinedělí. Tak naprosto odpadá tzv. rozvážení novorozenců a veškerá péče o ně má probíhat přímo na pokoji matky.

Zkracuje se doba hospitalizace a ženy mohou být třetí den po porodu propuštěny. Výjimkou nejsou ani tzv. ambulantní porody, kdy rodička opouští nemocnici 12 až 24 hodin po porodu. Ambulantní porod je alternativou tzv. domácím porodům, které se v některých zemích provádějí. Vychází vstříc rodičce, ale minimalizuje rizika. Tento systém je podmíněn dobrou organizací domácí péče (Home Care) o ženu i novorozence, a je ekonomičtější, než několikadenní hospitalizace šestinedělek po porodu.

Popsané porodnické alternativy se mají nabídnout všem ženám s normálně probíhajícím těhotenstvím. Termín porodu má být určen výpočtem z velikosti plodu při prvním ultrazvukovém vyšetření. Těhotná žena se v den termínu porodu dostaví k ambulantní kontrole stavu těhotenství, zralosti porodních cest, krevního tlaku a moči. Při normálních nálezech je těhotná po termínu porodu sledována ambulantně a pokud porod nezačne nebo není zachycena jakákoliv abnormalita, je 14. den po termínu porodu přistoupeno k vyvolání porodu. U většiny těhotných však porod v tomto období začne samovolně.

Pro přípravu rodičů je možno zřídit např. „Školu budoucích tatínků a maminek“, kterou vedou porodní asistentky. Tématika může být rozdělena do několika lekcí. Každá je vhodně doplněna diapozitivy, videoprogramem či praktickou ukázkou. Součástí předporodní přípravy je cvičení pro těhotné vedené rehabilitační sestrou a plavání pro těhotné vedené porodní asistentkou. Budoucí rodiče se také zúčastní prohlídky porodního sálu a oddělení šestinedělí. Tato prohlídka má být vždy umožněna všem zájemcům, i těm, kteří se přípravy nezúčastní. Vše má vycházet ze zájmu veřejnosti.

Trvale stoupající zájem rodičů o porodnické alternativy ukazuje, že si veřejnost začíná uvědomovat, že cílem moderního porodnictví nemohou být jen dobré výsledky lékařských statistik, nýbrž že má být kladen důraz také na spokojenost rodičů. V definici Světové zdravotnické organizace o zdraví je spokojenost pacienta jedním ze základních atributů, takže porodnické alternativy neobjevují nic nového. Snaha věnovat individuální péči je pro personál náročnější, ale přináší spokojenost rodičkám i jejich partnerům. Porodnické alternativy jsou medicínsky možné a proto je vhodné je umožnit.

Základní podmínkou zavedení těchto alternativ do porodnictví je informování budoucích rodičů. Ti pak, pokud jim vyhovují, je mají vyžadovat.