Logo Porodního domu U čápa
nestátní nezisková organizace založená ve formě obecně prospěšné společnosti, která
usiluje o návrat přirozených porodů do českého porodnictví
 

Zákon č. 96/2004 Sb. a vyhláška č. 55/2011 Sb.

Na jaře roku 2004 schválil Parlament České republiky zákon č. 96/2004 Sb. o podmínkách k odborné způsobilosti k výkonu povolání nelékařských zdravotnických povolání. Mezi nelékařská zdravotnická povolání patří také povolání PORODNÍ ASISTENTKA. Podmínky k výkonu tohoto povolání jsou zakotveny v § 6 tohoto zákona.

V létě téhož roku vydalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky prováděcí vyhlášku č. 424/2004 Sb., kterou stanovilo závazná pravidla pro výkon povolání nelékařských profesí bez odborného dohledu a indikace lékaře. V roce 2011 byla tato vyhláška nahrazena vyhláškou č. 55/2011 Sb. Profesi PORODNÍ ASISTENTKA je v této vyhlášce věnován § 5, odstavec 1, jenž přesně definuje činnosti, které porodní asistentka může bez odborného dohledu a indikace lékaře vykonávat. Protože se některá ustanovení tohoto paragrafu odkazují na § 3 a § 4 této vyhlášky, jsou oba tyto paragrafy uvedeny rovněž.

  • Zákon č. 96/2004 Sb.
  • Vyhláška MZČR č. 55/2011 Sb.

Zákon č. 96/2004 Sb.

parlamentu České republiky o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a
k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a
o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)

– výňatek –

Oblasti úpravy: Zdravotní správa, zdravotnictví; způsobilost pro povolání, zaměstnání, postavení, funkce; Západoevropská Unie, Evropská Unie; zdravotničtí pracovníci.

Schváleno: 04.02.2004
Rozesláno: 03.03.2004
Účinnost od: 01.04.2004
Uveřejněno v částce 30/2004 Sbírky zákonů na straně 1452.

Pozn.: Ustanovení hlavy VII, § 85 odst. 4 a 5, § 95 a 101 nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost.

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

PODMÍNKY ZÍSKÁVÁNÍ A UZNÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI
K VÝKONU NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍ A
K VÝKONU ČINNOSTÍ SOUVISEJÍCÍCH S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍ PÉČE

HLAVA II

Získávání způsobilosti zdravotnického pracovníka

Díl 1

Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání
bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti

 

§ 6

Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky

(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky se získává absolvováním

  1. nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu porodních asistentek,

  2. tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004

  3. střední zdravotnické školy v oboru ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997.

(2) Porodní asistentka, která získala odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. c), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání porodní asistentky na úseku péče o ženu během těhotenství, porodu a šestinedělí a péče o novorozence. Porodní asistentka musí prokázat činnost na každém z těchto úseků v minimální délce 1 měsíce, kromě úseku péče o ženu během porodu, kde musí prokázat činnost v minimální délce 6 měsíců. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem.

(3) Za výkon povolání porodní asistentky se považuje poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, to jest zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, pokud probíhají fyziologicky, vedení fyziologického porodu a poskytování péče o novorozence; součástí této zdravotní péče je také ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. Dále se porodní asistentka ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči.

(4) Pokud způsobilost k výkonu porodní asistentky získal muž, je oprávněn používat označení odbornosti porodní asistent.

Vyhláška MZČR č. 55/2011 Sb.,

kterou se stanoví
činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků

– výňatek –

Oblasti úpravy: Zdravotní správa, zdravotnictví; způsobilost pro povolání, zaměstnání, postavení, funkce; zdravotničtí pracovníci.

Účinnost od: 1.3.2011

 

ČÁST DRUHÁ

ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ PO ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI

 

§ 5

Porodní asistentka

(1) Porodní asistentka vykonává činnosti podle § 3 Činnosti zdravotnického pracovníka, odst. 1 této vyhlášky a dále poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace lékaře základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotným, rodícím ženám a šestinedělkám prostřednictvím ošetřovatelského procesu.

Přitom zejména může

  1. poskytovat poučení o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytovat rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkovat

  2. provádět návštěvy v rodinách těhotné ženy, ženy do šestého týdne po porodu a gynekologicky nemocné, sledovat jejich zdravotní stav

  3. podporovat a edukovat ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházení jeho komplikacím

  4. diagnostikovat těhotenství, předepisovat, doporučovat nebo provádět vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sledovat ženu s fyziologickým těhotenstvím, poskytovat ji informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předávat ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví

  5. sledovat stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými prostředky, rozpoznávat u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a napomáhat mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádět neodkladná opatření

  6. připravovat rodičku k porodu, pečovat o ni ve všech dobách porodních a vést fyziologický porod, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případech vést i porod v poloze koncem pánevním; neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví

  7. ošetřovat porodní a poporodní poranění a pečovat o ženu do šestého týdne po porodu

  8. přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky a manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu

  9. přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi, a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu

(2) Porodní asistentka může poskytovat bez odborného dohledu a bez indikace lékaře ošetřovatelskou péči fyziologickému novorozenci prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádět jeho první ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace.

(3) Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví může

  1. asistovat při komplikovaném porodu
  2. asistovat při gynekologických výkonech
  3. instrumentovat na operačním sále při porodu císařským řezem

(4) Porodní asistentka pod odborným dohledem porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru, případně zaměření, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může vykonávat činnosti podle § 4 odst. 1 písm. b) až i) při poskytování vysoce specializované péče. Přitom zejména vykonává činnosti podle § 4 Všeobecná sestra, odst. 1 písm. b) až i).

(5) Porodní asistentka dále vykonává činnosti podle § 4 Všeobecná sestra, odst. 1, 3 a 4 u těhotných a rodících žen, ženy do šestého týdne po porodu a pacientky s gynekologickým onemocněním.

 

Dále jsou uvedeny § 3 a § 4 této vyhlášky, na které odkazují ustanovení § 5, odst. 1, 4 a 5:

 

§ 3

Činnosti zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí

(1) Zdravotnický pracovník uvedený v § 4 až 20 bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti

  1. poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy,

  2. dbá na dodržování hygienicko-epidemiologického režimu v souladu se zvláštními právními předpisy,

  3. vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů, pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení,

  4. poskytuje pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí, případně pokyny lékaře,

  5. podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů,

  6. podílí se na přípravě standardů.

§ 4

Všeobecná sestra

(1) Všeobecná sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména

  1. vyhodnocuje potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových faktorů, a to i za použití měřicích technik používaných v ošetřovatelské praxi (například testů soběstačnosti, rizika proleženin, měření intenzity bolesti, stavu výživy),

  2. sleduje a orientačně hodnotí fyziologické funkce pacientů, to je dech, puls, elektrokardiogram, tělesnou teplotu, krevní tlak a další tělesné parametry,

  3. pozoruje, hodnotí a zaznamenává stav pacienta,

  4. zajišťuje herní aktivity dětí,

  5. zajišťuje a provádí vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky),

  6. provádí odsávání sekretů z horních cest dýchacích a zajišťuje jejich průchodnost,

  7. hodnotí a ošetřuje poruchy celistvosti kůže a chronické rány a ošetřuje stomie, centrální a periferní žilní vstupy,

  8. provádí rehabilitační ošetřování ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem, zejména polohování, posazování, dechová cvičení a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu hybných a tonusových odchylek, včetně prevence dalších poruch z imobility,

  9. provádí nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti,

  10. edukuje pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech a připravuje pro ně informační materiály,

  11. orientačně hodnotí sociální situaci pacienta, identifikuje potřebnost spolupráce sociálního nebo zdravotně-sociálního pracovníka a zprostředkuje pomoc v otázkách sociálních a sociálně-právních,

  12. zajišťuje činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propouštěním pacientů,

  13. provádí psychickou podporu umírajících a jejich blízkých a po stanovení smrti lékařem zajišťuje péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta,

  14. zajišťuje přejímání, kontrolu, uložení léčivých přípravků, včetně návykových látek, (dále jen „léčivé přípravky“) a manipulaci s nimi a dále zajišťuje jejich dostatečnou zásobu,

  15. zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

(2) Všeobecná sestra se podílí pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru, případně zaměření, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Přitom zejména vykonává činnosti podle odstavce 1 písm. b) až i).

(3) Všeobecná sestra se podílí bez odborného dohledu na základě indikace lékaře na poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče. Přitom zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným postupům, na základě indikace lékaře je provádí nebo při nich asistuje, zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména

  1. podává léčivé přípravky s výjimkou nitrožilních injekcí nebo zavádění infuzí u novorozenců a dětí do 3 let a s výjimkou radiofarmak; pokud není dále uvedeno jinak,

  2. zavádí a udržuje kyslíkovou terapii,

  3. provádí screeningová a depistážní vyšetření, odebírá biologický materiál a orientačně hodnotí, zda jsou výsledky fyziologické,

  4. provádí ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů,

  5. provádí katetrizaci močového měchýře žen a dívek nad 10 let, pečuje o močové katétry pacientů všech věkových kategorií, včetně výplachů močového měchýře,

  6. provádí výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádí nazogastrické a jejunální sondy pacientům při vědomí starším 10 let, pečuje o ně a aplikuje výživu sondou, případně žaludečními nebo duodenálními stomiemi u pacientů všech věkových kategorií,

  7. provádí výplach žaludku u pacientů při vědomí starších 10 let.

(4) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře

  1. aplikuje nitrožilně krevní deriváty,

  2. spolupracuje při zahájení aplikace transfuzních přípravků a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře ošetřuje pacienta v průběhu aplikace a ukončuje ji.

 

 

Komentář Zuzany Štromerové k oběma zákonům

Rok 2004 byl pro české porodní asistentky rokem přelomovým, a kdo ví, možná bude i rokem památným. Proč?, mohou se zeptat mnozí.

V květnu roku 2004 se Česká republika stala členským státem Evropské Unie. Tento fakt ovlivnil život spousty lidí v mnoha směrech. Využití pracovního potenciálu porodních asistentek ovlivnil zásadně. Sílící tlak Evropské Unie na provedení změn v našich zákonech spolu s přílivem informací ze západoevropských zemí a vlivem České konfederace porodních asistentek způsobily, že vznikl nový zákon č. 96/2004 Sb. a v témže roce i prováděcí vyhláška MZČR č. 424/2004 Sb. (o 7 let později byla tato vyhláška nahrazena novelizovaným vydáním pod. č. 55/2011). Zákon v § 6 hovoří o porodních asistentkách a popisuje, co se rozumí výkonem profese porodní asistentky. Vyhláška ve svém § 5 hovoří o tom, kdy a za jakých podmínek může porodní asistentka, která podle zákona č. 96 získala způsobilost k výkonu tohoto povolání, pracovat bez odborného dohledu a indikace lékaře.

V Evropské Unii je porodní asistentka chápána jako autonomní poskytovatel zdravotní péče, přesněji řečeno jako odborník na zdravé těhotenství, fyziologický porod a šestinedělí. Co se dětí týká, pomáhá rodinám radou a péčí až do jednoho roku dítěte.

Odbor vědy, vzdělávání a ošetřovatelství Ministerstva zdravotnictví určitě neměl lehkou úlohu, chtěl-li vyjít vstříc požadavkům Evropské unie a položit legislativní základy autonomitě profese porodní asistentky. Je třeba mít na paměti, že porodní asistentka je od padesátých let minulého století vnímána jako asistentka lékaře, sestra na porodním sále pracující podle pokynů lékaře, sestra v ordinaci gynekologa nebo sestra na oddělení rizikového těhotenství či šestinedělí. A tak je třeba ocenit úsilí všech, kteří se na vypracování vyhlášky č. 55 podíleli. Díky této vyhlášce jsme se dostali v „písemné formě“ na úroveň rozvinutých států Evropské Unie.

Ano, podle vyhlášky č. 55/2011 Sb. může nyní porodní asistentka bez dohledu lékaře samostatně pečovat o zdravé těhotné ženy, může jim poskytovat svou péči během celého jejich života, může samostatně vést nekomplikovaný porod, může pečovat o ženu i novorozence po porodu, může působit na školách v rámci výchovy dětí a mladých lidí v oblasti sexuální výchovy nebo přípravy na rodičovství. Pracovat může samostatně mimo porodnici jako soukromá porodní asistentka, nebo může být zaměstnaná v porodnici či ordinaci gynekologa. Její působení je široké.

Jenže ne vždy se daří propojit teorii a praxi okamžitě. A jak praxe poslední doby ukazuje, jsou nakonec nejvíce zaskočeny samy porodní asistentky. Jakoby najednou nevěděly co teď se svobodou, po které tak dlouho volaly. Jakoby nevěřily, že je něco takového v České republice možné.

Porodní asistentky totiž nejsou připraveny k samostatnému výkonu své profese, k tomu nebyly systematicky vzdělány. A vést porod samy, bez lékaře a dokonce mimo nemocnici? K tomu už nejsou připraveny vůbec! Nenaučila je to odborná škola, nenaučila je to ani praxe. Současné porodní asistentky se bojí nést odpovědnost za výkon své práce, protože k tomu nikdy nebyly vedeny: za výsledek porodu byl a je dosud odpovědný lékař. Výsledkem toho je, že sice máme zákonem podložené nové pracovní možnosti, všechny asistentky však – až na výjimky – zůstávají dál na svých místech a pracují tak, jak byly až dosud zvyklé.

Tuto mezeru ve vzdělání porodních asistentek se alespoň částečně snaží zaplnit naše společnost Porodní dům U čápa: od roku 2002 pořádá odborné semináře pro porodní asistentky s tématikou zaměřenou právě na samostatnou činnost porodní asistentky. Lektorkou seminářů až do roku 2007 byla německá porodní asistentka a školitelka paní Barbara Kosfeld Ta účastnicím seminářů připomínala známé, avšak dnes (díky rutinní praxi) již zapomínané znalosti a dovednosti „starých“ porodních asistentek. Tyto „staré“ asistentky sice pracovaly bez technického zázemí, zato však byly vybaveny dokonalou znalostí anatomie a fyziologie lidského těla, znalostí anatomie a fyziologie těhotenství a především hlubokou praxí. Českým porodním asistentkám pomohla B. Kosfeld nalézt souvislosti mezi příčinou a následkem v porodnické péči. Z probírané tématiky také silně vyplynulo, jak důležitá je spolupráce nemocnic s terénem a naopak.

Tak jak se rozšiřuje pracovní působiště porodních asistentek, rozšiřuje se i možnost volby pro ženy, nastávající maminky a jejich rodiny. Možnost volby se však neprojeví pouze v možnosti výběru místa a způsobu porodu, ale i v možnosti odejít domů z porodnice po porodu či po gynekologické operaci dříve a požádat o následnou péči a konzultace porodní asistentku.

Je třeba učinit ještě jeden významný krok. Ačkoli podle zákona č. 96/2004 Sb. a vyhlášky č. 55/2011 mohou být porodní asistentky autonomními poskytovateli zdravotnické péče, pojišťovny z tohoto pohledu porodní asistentky na vědomí zatím nevzaly. A tak většina péče, kterou nyní může porodní asistentka vykonávat bez odborného dohledu a bez indikace lékaře, není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Ale i k tomu jednou jistě dojde!

Zuzana Štromerová, BSc., Porodní dům U čápa, Praha