- Služby pro těhotné ženy
- Sekce pro porodní asistentky
- Pozvánka na mezinárodní setkání porodních asistentek
- Odborná příručka pro porodní asistentky
- Odborná brožura pro porodní asistentky
- Dotazník pro porodní asistentky
- Historie kurzů a seminářů s Barbarou Kosfeld
- Fotogalerie ze semináře s Barbarou Kosfeld v říjnu 2010 v Praze
- Fotogalerie ze semináře s Barbarou Kosfeld v říjnu 2011 v Praze
Píšete nám – vaše vzkazy
Normální, ale především e-mailovou poštou nám přicházejí vzkazy, přání i poděkování od novopečených maminek, i od těch, které se na porod právě připravují nebo o těhotenství teprve uvažují, píší nám absolventky našich předporodních kurzů i odborných seminářů, nebo jen přátelé přirozeného porodu a čtenáři našich stránek. Napadlo nás se o ty nejzajímavější s vámi podělit. Tak jsme v polovině roku 2006 založili novou rubriku Píšete nám, a v ní si tyto vzkazy můžete přečíst.
Příspěvky jsou řazeny podle data příchodu (od nejnovějších k nejstarším). Jejich obsah mírně upravujeme: provádíme gramatické korektury (opravy překlepů, pravopisných a gramatických chyb) a stylistické korektury (chybnou stavbu vět) a krátíme tak, aby obsahovaly jen informace podstatné pro tuto rubriku (vyjímáme části nesouvisejícího charakteru). Abychom chránili soukromí a anonymitu pisatelek, neuvádíme jejich příjmení a tituly, ani jména osob, které pisatelky v textu zmiňují. Všechna jména a názvy nahrazujeme obecnými pojmenováními: manžel, syn, moje doktorka, naše porodnice, v našem městě apod. Výjimku děláme u vrchlabské porodnice, která má pro české rodičky tak mimořádné postavení, že si některé pisatelky dokonce přejí ji v této rubrice jmenovitě uvádět.
Počet vzkazů: 117
*
Vážená kolegyňa,
dovoľte mi, aby som sa v mene svojom, aj v mene Slovenskej komory sestier a pôrodných asistentiek (SKSaPA), poďakovala za váš príspevok na 9. celoslovenskej konferencii pôrodných asistentiek, ktorá sa konala 21.- 22.10.2011 v Prešove. Dúfam, že konferencia bola príležitosťou nielen pre získanie nových poznatkov z ošetrovateľstva a pôrodnej asistencie, ale aj možnosťou pre diskusiu o postavení pôrodnej asistencie na Slovensku a hľadanie riešení pre zlepšenie praxe pôrodných asistentiek. Nesmierne si vážim vašu snahu o zlepšenie situácie v pôrodníckom ošetrovateľstve nielen u vás v Čechách, ale aj v celej východnej Európe, ktorú ste vyjadrili aj vo svojom príspevku „Profese porodní asistence z medzinárodního hlediska“. Je mi ľúto, že nebol väščí priestor na diskusiu s vami, no dúfam, že v budúcnosti to napravíme. Budem sa tešiť na ďalšiu spoluprácu. S pozdravom
Mgr. Iveta Lazorová, viceprezidentka SKSaPA, 7.11.2011
Pani Štromerová,
veľka vďaka za Vašu účast a vystúpenie na konferencii v Martine. Okrem zaujímavých informacií Vaše vystúpenie prinieslo veľa povzbudenia, láskavosti a radosti z povolania pôrodnej asistentky. Ďakujem za všetkých, čo si Vas mohli vypočuť! Veľa energie a dostatok práce!
Mgr. Martina Gregušová, organizátorka konference
Milá Zuzano,
jménem naší rodiny Vám chci strašně moc poděkovat za veškerou pomoc a podporu „od početí k porodu“. Vrchlabí byla správná volba, jsme rádi, že jsme jeli tam. Veškerý personál, jednání, zacházení se všemi, stravování, vše na jedničku, nemáme vůbec žádné připomínky a s celým pobytem jsme naprosto spokojení. Všechno proběhlo v klidu a v pohodě a v podstatě „jako doma“. Jsme spokojeni a naše vzpomínky na porod jsou velmi hezké a pozitivní.
Všichni koukají, jak jsem ten porod vůbec mohla přežít, takový velký dítě, navíc první a ještě navíc když mi fakt „nic nedali...“ (nejčastější dotaz). A těžkou chápou můj radostný výraz v této věci a moji spokojenost právě s tím, že mi nic nedali a že jsem s tím ještě spokojená.
Strašně moc děkujeme za Vaši efektivní pomoc v průběhu porodu, jsme rádi, že jste byla s námi. Miminko je naprosto úžasné, klidné a spokojené, máme z něj velkou radost. Je to opravdu takové miminko „od Čápa“. Budu se těšit, že nám Pán Bůh pošle další miminko a budu k Vám moci zase chodit do poradny. To mi teď nějak bude chybět... Kdyby probíhalo všechno jako s tímto, tak by to bylo krásné. V nové roli maminky se cítím úplně šťastně, úžasně a přirozeně. Čekala jsem na to celý život. Ovšem překročit některé překážky jsem dokázala až s Vámi.
Ještě jednou moc děkujeme. Vaši chuť i sílu do práce budou ještě mnozí potřebovat, tak to je dobře. Napadlo mě, kdyby Vám to nebylo proti mysli, že Vás rádi uvítáme u nás doma. Na setkání se moc těšíme, jste u nás kdykoli vítaná.
Eva N., 23.5.2011
Milá Zuzko,
dnes je to rok, co se nám narodil náš chlapeček. Moc Vás zdravíme a doufáme, že jste v pořádku a máte se dobře. Chlapeček je úžasná bytost stejně jako Vy. Znovu ještě jednou díky za to, co děláte. Posíláme spoustu pozdravů a myslíme na Vás. DÍKY!Zuzana B., 22.4.2011
Dobrý den, Zuzano,
chtěla jsem vám napsat, že se s naší dcerkou máme moc dobře, utěšeně přibírá na váze a je strašně hodná a klidná, a já jsem už taky úplně ve formě. Moc Vám děkuju za to, jak jste mi pomohla v těhotenství a s porodem. Ani nedovedu vyjádřit, jak jsem ráda, že jste u toho porodu byla vy a jak se nám to úžasně povedlo. Děkuju. Připojuji fotky, kdybyste si nás chtěla dát na nástěnku do sbírky šťastných matek se šťastnými dětmi... S pozdravem
Adéla D., 28.2.2011
Od té doby, co jste rodila mého syna (před třemi roky), s Vámi rodilo několik mých kamarádek. Udělala jste z nich sebevědomé ženy a za to Vám patří velký dík. Zdravím Vás,
Marie H., 17.2.2011
Dobrý den,
ráda bych Vás poprosila, zda byste si mne zase nevzala do péče (termín mám v srpnu). Měla jste se mnou obdivuhodnou trpělivost, když se nám předloni s Vámi narodil náš syn. Posílám jeho foto. Zdraví
Helga K., 17.2.2011
Dobrý den.
Dnes je našemu chlapečkovi pět měsíců a pořád na porod doma s Vámi rádi vzpomínáme. Bylo to krásné. Díky.
Petra D., 8.2.2011
Dobrý den,
zítra nastupuji na indukci do porodnice (déle už přenášet nemohu), takže bohužel, přirozeně nám to už nevyjde...
Každopádně vám i tak moc děkuji za pomoc, velmi jste mě v pravou chvíli uklidnila a moc ráda jsem vás poznala, jste opravdu ta správná osoba na správném místě! Mějte se krásně!
Hanka Č., 7.2.2011
Dobrý den,
před rokem se nám narodil syn. Narodil se nám díky Vám, díky Vaší péči a starostlivosti. V těchto dnech, kdy slavíme jeho první narozeniny a rekapitulujeme celoroční rodičovské úspěchy, cítíme potřebu Vám z celého srdce za naše štěstí poděkovat.
DĚKUJEME !
Přejeme krásný den plný usměvavých tváří.
Jana B., 3.2.2011
Dobrý den, paní Štromerová,
právě jsem dočetla Vaší knihu „Možnost volby“ a odtud mám na Vás kontakt. Jsem podruhé těhotná a čekám dvojčata. Delší dobu se zajímám o domácí porod a zvažuji ho i pro mé dětičky. Místní porodní asistentka by byla ochotná přijít k mému porodu doma, zatím však ještě nemá zkušenost s domácím porodem dvojčat. Vím, že pro dvojčata je porod doma víc riskantní, než při jednom dítěti, a já sama jsem ho zprvu zavrhla. Snažila jsem se získat co nejvíc informací o porodu dvojčat a dospěla jsem k závěru, že za určitých okolnosti není porod doma nemožný. Jenže způsob, kterým se vedou porody dvojčat v našich nemocnicích mě děsí...
Vím, že bych některé věci dokázala změnit a možná si vybojovat alespoň trošku normální porod, avšak právě tento boj s autoritami, jejich rutinními postupy a neustálým zastrašováním, mě přivádí k přesvědčení, že pro porod mých dětí bude domácí prostředí vhodnější. Proto se na Vás obracím s prosbou o pomoc: chtěla bych Vás poprosit, zda byste byla ochotná přijet k mému domácímu porodu. Vím, že své tu sehrává vzdálenost, že porod se nedá načasovat atd. Ale zároveň vím, že to, jakým způsobem se moje děti narodí, je též velmi důležité, a proto se nemíním při první překážce jen tak lehce vzdát.
Každopádně se do Prahy nechystám. Je to příliš daleko a cestování s velkým břichem je velmi namáhavé... Kdyby jste byla blíže, ráda bych se s Vámi sešla. Možnost, že byste porod nestihla, je opravdu reálná. Jsem si plně vědoma problémů, které by mohly nastat během porodu (potřeba resuscitace a pod). Po dlouhé úvaze, kdy jsem všechno otáčela snad z každé strany, a vzhledem k mému psychickému stavu (fobie z lékařů a nemocnic, která vznikla jako důsledek prvního porodu) či lépe řečeno posttraumatická stresová porucha, nemám pocit, že by nemocnice byla bezpečnější místo porodu. Stres, který cítím, už když jen vidím bílý plášť, by podle mně vedl víc ke komplikacím, než k dobrému výsledku. Takže stále jsem vnitřně rozhodnutá jít do domácího porodu, ovšem, bude-li moje porodní asistentka moci. Zatím slíbila, že přijde.
Vím, že na domácí porod musí být miminko dobře otočené a porod musí být v termínu. Když tyto dvě podmínky nebudou splněné, je mi jasné, že nemocnici se nevyhnu. Avšak když se na to dívám z pohledu, že je to vlastně rozhodnutí mých dětí narodit se v takovémto prostředí, tak mi to přijde tak, že to tak asi má být, a já si asi potřebuji z tohoto porodu vzít nějakou životní lekci. Jestliže však mám jít do porodnice jen proto, že dvojčata jsou rizikovější a je tam víc toho „co kdyby“, tak z toho dobrý pocit nemám; takto to nechci, a nechci ani, aby klasickým nemocničním porodom prošly i moje děti.
Přeji Vám všechno dobré do Nového roku.
Zuzka K., 27.12.2010
Dobrý večer,
chtěla jsem se zeptat, zda chodíte na domácí návštěvy i mimo Prahu. U nás ve městě máme sice také laktační poradkyně, ale jelikož jsem byla u Vás na předporodní schůzce, ráda bych právě Vás. Vám věřím. Vy jste na dobré vlně a Váš přístup ke všemu ohledně porodu apod. se mi líbí. S pozdravem
Jana H., 17.12.2010
Dobrý den paní Štromerová,
s hrdostí oznamujeme, že se nám ve Vrchlabí narodila dcera! Všechno proběhlo v pořádku, tak, jak jsme si to představovali, přirozeně, a to hlavně díky přípravě, kterou jsme měli od Vás, takže Vám patří velké díky! Mějte se krásně, hodně spokojených dětí a maminek a příště – možná doma!?
Kristina M., 1.12.2010
Vážená paní Štromerová,
velice Vám děkuji za e-mail. Potěšila jste mě! Jste úžasní, až budu rodit, tak jedině u Vás! Kdysi jsem studovala Školu vědomého rodičovství a jsem Vaším velikým fandou.
Ráda bych se s kameramanem a výtvarníkem přišla k Vám do porodního domu podívat, abychom domluvili možnost natáčení. Předem moc děkuji za odpověď a budeme se těšit na spolupráci!
Jana B., 1.12.2010
Dobrý den,
moc vás předem zdravím a děkuji za vaši úžasnou práci, kterou pro ženy děláte. Měla jsem již před časem vaše brožurky „Možnost informované volby“, které mi přišly výborné, teď se mi prostřednictvím jedné mé klientky, která u vás byla v poradně, dostala do rukou další – „Porodní přání“, která mě dost nadchla. Moc děkuji a přeji krásné dny.
Květa C., 8.11.2010
Vážení,
děkuji za vaše webové stránky, jsou perfektní. Jsem v 5. měsíci těhotenství a ráda bych vás požádala o radu, zda existuje nějake místo podobné tomu vašemu, kde lze aktivně rodit. Děkuji a přeji příjemný den.
Eva J., 29.10.2010
Dobrý den, stále se snažím sledovat Vaši práci, držím palce a zdravím!!!
Petra T., 26.10.2010
Milá pani Štromerová,
v sobotu 23.10. som sa zúčastnila Vašej úžasnej prednášky v Košiciach. Ďakujem veľmi pekne za to, lebo stretnutie s Vami bolo pre mňa veľmi podnetné a povzbudivé. Pozdravujem a prajem všetko len to dobré.
Mirka P., 26.10.2010
Touto cestou by som sa rada poďakovala pani Zuzane Štromerovej, ktorú som mala možnosť zažiť na seminári v sobotu 23.10.2010 v Košiciach. Bolo to pre mňa veľmi príjemné stretnutie, naplnené zmysluplnými informáciami, príbehmi zo života, osobnými skúsenosťami. Ďakujem ešte raz.
Eva S., 25.10.2010
Dobrý deň,
veľmi sa mi páčil seminár v Košiciach, odozvy žien sú nadšené, veľmi pozitívne, predpokladám, že sa v Košiciach ešte uvidíme. Ďakujem ešte raz, dúfam a myslím, že tá sobota nakopla viac ľudí a že sa niečo zas o kúsoček pohne. Práve píšem článok o tomto seminári, ktorý bude na weboch, fotky budú na mojom webe. Prajem krásne úspešné dni. S pozdravom
Jana I., 25.10.2010
Milá paní Štromerová,
chtěla bych Vám ještě jednou z celého srdce poděkovat za všechnu Vaši péči kolem narození našeho chlapečka. Věděla jsem celé své těhotenství, jak bych si nejlépe představovala jeho narození, a taky díky Vám se mi splnilo. Myslím, že můžu mluvit i za mého manžela, když řeknu, že jsme sice původně plánovali jet do porodnice, ale dnes jsme rádi, že jsme zůstali doma.
Vyprávíme teď všem rodinným příslušníkům a kamarádům, jak jsme vlastně rodili spolu, jaký to byl nádherný, intenzivní a intimní zážitek, a jak bylo krásné, že nám dítě nikdo nikam neodnášel a byli jsme s ním v neustálém spojení. To opravdu nejde ničím nahradit. Až teď, když poslouchám hororové historky kamarádek, které rodily ve vyhlášených pražských porodnicích, o tom, jak musely bojovat s personálem, nebo jak si k dítěti dlouho hledaly vztah, protože po porodu nemohly být s ním, mi dochází, jaké jsme měli obrovské štěstí...
Dost lidí se mě také ptalo, jak prý jsem to mohla tak riskovat a sázet na to, že se nic nebezpečného nestane. A já jim na to odpovídám, že mi k tomu pomáhala především moje intuice a vnitřní klid a jistota, že jde vše, jak má. Ale hlavně – měla jsem Vás, a to byl ten nejvíce uklidňující prvek!
Chlapeček je naprosto zdráv, pije od začátku bezvadně, a teď, měsíc po narození, má už skoro dvě kila navíc. Máme se s ním moc hezky, on s námi, myslím, taky. Z celého srdce přeji vše nejlepší a těším se, že se zase setkáme.
Ivona R., 11.10.2010
Dobrý den.
Dnes jsem si koupila a začala číst vaši knížku „Možnost volby“, protože už delší dobu, vlastně pár měsíců, pochybuji o tom, že bych chtěla své druhé dítě přivést na svět v porodnici. První dítě jsem rodila v porodnici a porod byl pro mě taková zatěžkávací zkouška, že už to nechci absolvovat znova. Píchli mi Oxytocin a nastřihli, celkově jsem byla tak vyčerpaná a rozbolavělá, že jsem si myslela, že to prostě ani nedám. Tak moc mě to celé negativně dostalo. že když se syn narodil, tak jsem ani neměla radost, že je konečně na světě. Jediné, co v tu chvíli bylo pro mě důležité, že už to mám za sebou. Žádné pocity radosti z miminka, ani z toho, že bych ho chtěla hned vidět, se nedostavily, i když pak, co jsem se po porodu vyspala, jsem samozřejmě byla šťastná za krásné miminko.
Jde ale o to, že asi už nikdy nechci zažít situaci s porodem, jak tomu bylo poprvé – bez radosti, ve stresu, ve vyčerpání, ve studu, že dělám rámus před cizími lidmi... Na druhou stranu si nejsem jistá, jestli mám odvahu rodit doma, ale je to varianta, o které poslední dobou hodně moc přemýšlím. Přečetla jsem na to téma asi 3 knížky, počínaje knihou Hypnoporod, přes Porod doma a Hovory s porodní bábou od Jany Doležalové, a mám rozečtený Odentův Znovuzrozený porod. Cítím, že to, co se v těchto knížkách píše, je mi velmi blízké, a cítím, že bych to přesně tak chtěla, ale jak říkám, nejsem si jistá... Proto jsem se chtěla zeptat, zda byste mi mohla poradit jak se rozhodnout. Vnitřně rozhodnutá jsem, jen je tam trochu ten strach v pozadí, zda to zvládnu...
Bojím se, že teď třeba porod doma chci, ale až nastane hodina H, dostanu strach a budu chtít odjet do porodnice. Naše miminko by se mělo narodit za 2 měsíce, mám bezproblémové těhotenství, myslím si, že jsem zdravá, alespoň se považuji za zdravého člověka. Poradíte mi, jak bych se měla zařídit? Děkuji s pozdravem a přáním hezkého dne
Lenka K., 26.8.2010
Nejmilejší Zuzano,
za dnešní konzultaci ve Vašem porodním domě Vám moc a moc děkuji. Ještě mi úplně nedošlo, že to vlastně může být ještě jednodušší, než jsem si myslela, vidno na tom, jak člověk neví a nenajde ani tu informaci, kterou hledá (jako že Vás můžu mít u porodu a gynekologie se nemusí konat). Bojovat za tyto věci v ČR je pěkně perná práce, proti tomu měl Don Quijote s větrnými mlýny naprostou selanku. Děkuji že vytrváváte, měníte svět. Jinak by nás taky mohli zavírat za to, že ohrožujeme své děti, zatímco potrat provedou bez mrknutí oka na požádání. S díky a snad na brzkou shledanou
Eva N., 25.8.2010
Dobrý večer, paní Štromerová,
na setkání rodičů přijdu. Velmi rádi na Vás vzpomínáme, a pokud se rozhodneme pro další miminko, pak jedině s Vámi. Bylo nám s Vámi velmi dobře. Děkujeme.
Iva C., 19.5.2010
Dobrý den, paní Štromerová,
objednala jsem si u vás příručku pro porodní asistentky a chci vám za ni moc poděkovat. Jsou v ní informace, které jsem dosud marně sháněla a které mě nesmírně zajímají. Ještě jednou moc díky!
Zároveň bych vás chtěla poprosit, jestli je možné se s Vámi sejít na krátkou schůzku a osobně se s Vámi poradit. Chystám se v našem městě založit centrum pro maminky, kde jim chci poskytovat svoje služby jako soukromá porodní asistentka, a vy jste podle mého názoru ten nejlepší člověk, který mi momentálně může pomoci. Prostudovala jsem si všechny informace z Vaší příručky a z internetu. Momentálně vymýšlím koncepci, co všechno do centra zahrnout, plánuji, počítám a hledám vhodné prostory, řeším finanční otázku... Je toho moc, ale to vám jistě nemusím popisovat.
Chci pracovat jako soukromá porodní asistentka, po ničem jiném od začátku netoužím, a teď konečně přišel čas v mém životě, kdy se na to mohu vrhnout a pracovat na vytvoření soukromé praxe. Vy jste udělala obrovský kus práce a vybojovala pro nás, porodní asistentky, postavení a příležitost, kterou teď máme. Jsem za to moc ráda a doufám, že se co nejdříve podaří legalizovat naše služby se vším všudy.
Díky praxi v nemocnici jsem se mnohé naučila, ale pro soukromou praxi je to málo a chybí mi zkušenosti. Chci se s tím ale vypořádat, dovzdělat se, doškolit, a proto bych ráda u vás v centru absolvovala nějakou stáž, i při práci v terénu, abych byla schopná nabídnout maminkám skutečně kvalitní služby. Přihlásila jsem se na některé akce pořádané u vás v Porodním domě U Čápa a určitě budu i dále využívat vaší nabídky. Budu moc ráda za vaše rady, pomoc a podporu. Děkuji moc
Veronika H., 2.5.2010
Ahoj Zuzano.
Moc se mi tvé páteční povídání na kurzu líbilo a proto bych opravdu ráda s tebou strávila více času a víc se od tebe přiučila. Napadlo mě, zda bych mohla chodit k tobě v rámci jakési „stáže“ na pondělky, když děláš poradnu (středy nemohu). Hlavně bych se chtěla znovu naučit dělat zevní vyšetření a získat v tom co nejvíce zkušeností. S pozdravem
Magdalena T., 23.4.2010
Dobrý večer, Zuzano,
nezapomínám na to, že ti chci napsat svůj porodní příběh, ale ačkoliv je to už téměř osm měsíců, stále toho nejsem schopná. Nebylo by to však vůbec pěkné čtení, i když o krásu určitě nejde. Já mám pořád velkou jizvu na duši, pořád mám pocit, že mi moji holčičku ukradli spolu s porodem, pořád necítím to, co jsem cítila u syna, a to mě přináší plno výčitek až k zbláznění. O to víc, že holčička je úžasná. Pěkné dny, ať se ti daří.
Eva B., 8.2.2010
Dobrý den Zuzano,
velice ráda jsem po delší době četla Váš e-mail. Právě před 10 lety jste pomohla v CAPu na Bulovce na svět našemu synovi. Jsme Vám vděčni za vše, co děláte pro přirozené porody v ČR. V albu máme foto, jak prvně v kbelíku koupete našeho syna. Když album prohlížíme, syn vždy říká „...tohle je teta Zuzana, která mi pomohla se narodit.“
Jitka H., 4.2.2010
Děkuji Vám, paní Štromerová, za knihu „Možnost volby“, která byla součástí naší knižní výbavy pro porod doma. S pozdravem a také přáním příjemných předvánočních dní
Světlana J., 8.12.2009
Dobrý den paní Štromerová,
chtěla bych Vás nejdříve srdečně pozdravit. Plánujeme druhé miminko a rádi bychom rodili opět doma, protože je to pro nás ten nejbezpečnější a zároveň nejzdravější způsob porodu, jaký je možný, a pokud byste nás v tom opět Vy mohla podpořit, byli bychom moc šťastni! U prvního těhotenství jsem normálně docházela ke gynekologovi a na konci těhotenství jsem chodila už jen za Vámi. Nyní bych ráda eliminovala vyšetření co to jen půjde, a zároveň bych nejradši chodila jen k Vám. Je to v dnešní době možné? Nebo je potřeba gynekologa? Pokud ano, znáte nějakého, který by v klidu a bez problémů byl schopný tolerovat mé rozhodnutí přirozeného těhotenství a porodu? Děkuji Vám předem za odpověď a za Váš čas. Mějte se moc krásně, s pozdravem
Lucie H., 24.11.2009
Vážená paní Štromerová,
strašně si vážím toho, co děláte. Moc obdivuji Vaši vytrvalost v boji s „větrnými mlýny“. Sleduji Vaši činnost již několik let. Hrozně Vám fandím. Snad se Vám to jednou povede a Váš porodní dům bude fungovat se vším všudy. S pozdravem a přáním mnoha úspěchů v budoucnu
Linda S., 20.11.2009
Dobrý den, paní Štromerová,
díky za Váš úžasný předporodní kurz. Podařilo se mi ho proplatit od zaměstnavatele z FKSP. Chtěla bych se ještě u Vás objednat na konzultaci, popř. kombinaci konzultace s poradnou – ráda bych probrala svůj porodní plán, konzultovala polohu plodu a zjistila celkovou připravenost k porodu. Pěkný den přeje
Anna P., 31.8.2009
Milá paní Štromerová,
ke své SMS, kterou jsem Vám dnes poslala, chci ještě napsat, že jsem moc ráda, že jsem Vás mohla, alespoň v několika setkáních, poznat, a přiblížit se k dalším cenným informacím na Vašem kurzu.
Je mi to líto, ale v tuto chvíli ruším svůj plán rodit doma, je to tak, asi jsme se na to s manželem začali připravovat pozdě. Pochopila jsem, že byste za mnou domu ani přijet nemohla, a navíc jste mi říkala, že pokud mám tak velké problémy s pohybem, tak to na porod doma není. Čeká mě tedy „nechat se obsloužit“ a zároveň „nenechat se rozčílit“ v „nějaké“ porodnici, nicméne věřím, že právě setkání s Vámi mě mnohému naučilo a posunulo v tom, že by i tenhle způsob „rození“, mému cítění mnohem vzdálenější, nemusel dopadnout až tak úplným fiaskem, a že se tam se všemi okolo mě prostě nějak domluvím. Děkuji Vám za všechno...
Petra F., 26.8.2009
Vážená paní Štromerová,
před dvěma měsíci jsem u Vás absolvovala poradnu a předporodní kurz. Každopádně Vám za zajímavý kurz děkuji, ale hlavně za Vaši psychickou podporu v poradně. Na budoucí maminky, které jsou s řadou věcí vyplašené, působíte velmi příjemným a uklidňujícím dojmem – velmi to všechny potřebujeme. Hezký den přeje
Lenka S., 25.8.2009
Dobrý den, paní Štromerová.
Vaše stránky jsou opravdu dobrým zdrojem informací. Škoda, že většina veřejnosti se drží informací právě z té druhé strany. Ze slov na Vašich stránkách je cítit Váš celostní přístup nejen k této problematice, ale k životu vůbec. Škoda, že takových lidí není v tomto oboru více. Jak uvádíte, je problém zajistit kvalitní (a někdy i jakoukoli) porodní asistentku pro porod doma. Přeji Vám hodně úspěchů a věřím, že se vše brzy změní. Děkuji Vám.
Ivana S., 17.8.2009
Vážená paní Štromerová,
s Vaším Porodním domem mám osobní, a to velmi příjemnou zkušenost, když jsem k Vám před více jak rokem docházela na předporodní kurz a poté i do poradny. Říkala jsem si, že až budu čekat další miminko, budou mé kroky opět směřovat k Vám. A pokud nebudu mít hlídání pro svou malou cácorku, je pravděpodobné, že dorazí se mnou. Ještě jednou tedy děkuji za péči, které se mi u Vás dostalo, a přeji krásný den a spoustu stejně spokojených maminek, otců i dětiček. S pozdravem
Dita S., 6.8.2009
Vážená paní Štromerová,
rád bych Vám za sebe, manželku a našeho čerstvě narozeného syna poděkoval za předporodní kurz, který jsme u Vás absolvovali, a zejména za tip na porodnici ve Vrchlabí. Porod tam proběhl naprosto přirozeně, bez jakékoli medikace, urychlování a dalších podobných věcí, v pozici, kterou si manželka vybrala. Personál v porodnici je velice milý a příjemný a všichni nám velice pomohli. Nezbývá než doufat, že podobně fungujících porodnic bude přibývat. Každopádně všem, kteří chtějí rodit přirozeně a přitom s lékařem po ruce, prosím, vrchlabskou porodnici nadále doporučujte. Přeji všechno dobré a ať se Vám Vaše práce daří!
Michal K., 28.7.2009
Dobrý den, paní Štromerová,
chtěla jsem Vám poděkovat za pěkný předporodní kurz, na kterém jsem byla s manželem na konci června. K přirozenému porodu jsem měla hodně informací načtených, ale jsem ráda, že to slyšel i manžel, a pak pro mě byla zajímavá péče o miminko, kojení atd. Nějak mi to nedá, abych se Vás ještě neoptala na možnost porodu doma s Vámi.
Nevím, jak bych to popsala, ale prostě se mi nechce do porodnice. Nemůžu se zbavit myšlenky na porod doma s přístupem, který nabízíte Vy. Mám hrozně silný pocit – už od začátku těhotenství – že by se naše miminko mělo narodit v našem domě a ne v nemocnici. Na druhou stranu ale nechci nic lámat přes koleno; je to můj první porod a pokud by v porodnici byli vstřícní, tak by to bylo asi dobré řešení. Do porodu mám měsíc. Zatím žádné problémy nebyly, akorát loni zamlklé těhotenství a kyretáž; píši to proto, že nevím, jestli to nemá nejaký vliv na vybavení placenty (jizva), po kyretáži jsem ale problémy neměla. Žádné léky neberu a snažím se udržovat i v těhotenství aktivní – dlouhé procházky, práce na zahradě... Děkuji a zdravím Vás.
Petra S., 8.7.2009
Dobrý den, vážená paní Štromerová,
děkuji Vám za pozvánku na Váš seminář. Bohužel v tento termín se nemůžu uvolnit z práce. Váš kurz bych velmi ráda navštívila a dále bych se chtěla vzdělávat v této oblasti. Budu sledovat termíny kurzů a na další nejbližší bych se ráda přihlásila. Jsem moc ráda, že takovéto kurzy vedete, a že se zabýváte touto oblastí. Za to vám děkuji.
Přeji Vám hezký víkend a mnoho úspěchů.
Eliška O., 5.6.2009
Dobrý den paní Štromerová,
mockrát Vám děkuji za rady, které jste mi poslala. Také bych Vám ráda poděkovala za práci, kterou děláte; mám pocit, že to musí být psychicky velmi náročné odolat většinovému názoru lékařů, médií... Neznat Vaše názory a argumenty, asi by mne v životě nenapadlo, že jako rodička mohu mít nějaká přání, a ještě k tomu chtít, aby je někdo bral v úvahu. Jsem velmi vděčná, že v Česku existuje někdo jako jste Vy. S přáním pěkného dne
Karolína D., 7.5.2009
Milá Zuzano,
děkujeme za podporu a péči v těhotenství, přípravu k porodu a k mateřství. To vše mi při každé návštěvě Vašeho porodního domu dodávalo jistotu, že mohu porodit svoje dítě vlastními silami, v klidu domova. Děkujeme za péči po porodu; vládl u nás pocit bezpečí a důvěry, že vše se děje tak jak má. Díky Vám!
Kateřina B. s manželem, 27.4.2009
Dobrý den,
hledáme porodní asistentku, která by přišla k porodu doma, nebo byla ochotná přijet odkudkoli. Čekáme třetí miminko – první holčička se narodila přirozeně ve Vrchlabí, druhý chlapeček doma. Porodní asistentka, která nám byla u porodu doma (byla úžasná), má teď sama miminko, navíc nemá auto, nevíme kdo by ji přivezl... Těhotenství zatím pohodové – miminko se má narodit v druhé půlce května a po dobrých zkušenostech z předchozích porodů se nám do žádné z porodnic nechce. Pokud budete mít na někoho kontakt, budeme Vám velmi vděční. Děkujeme!
K., 3.4.2009
Milá paní Štromerová,
ještě jednou mockrát děkujeme za Vaši asistenci u porodu. Díky Vám se radujeme, že jsme mohli přivést naší dceru na svět doma, tak jak jsme si to přáli. Holčička roste jako z vody, naučila se pít bez kloboučku a už zvedá hlavu, rozhlíží se po světě a my objevujeme netušené štěstí – nemůžeme se na ni vynadívat a pořád ji očmucháváme – tak krásně voní. Přejeme Vám moc a moc zdaru ve Vaší práci!
Marta D., 10.3.2009
Dobrý večer.
V pondělí jsem zašla do knihkupectví a vykoupila snad všechny knížky s porodnicku problematikou a s porody doma. Sice jsem už dříve četla Odenta, Laboyera aNovou dobu porodní, ale teď jsem vybírala knihy spíš o maminkách a porodní příběhy. Vaši knihu Možnost volby jsem za včerejší večer přečetla až do půlky. Mám pocit, že až teď jsem skutečně pochopila a ujistila seba sama, že to jde. A hlavně, že to má smysl. Vnitřně jsem to cítila už dřív, ale tohle byl poslední díl do skládačky. Ve škole používám Vaše argumenty a postřehy z vašich přednášek, a člověk vidí, jak i některé maličkosti mění náhled okolí na proces porodu. Proto Vám mockrát děkuji za trpělivost, se kterou vyvracíte všechny naše věty začínajícími „to nejde...“ Ono to často jde, jen my k tomu musíme dospět. Teď jen doufám, že mi nadšení vydrží i přes všechny praxe v nemocnicích a že budu šikovná. Hezký večer přeje
M. E., studentka porodní asistence, 24.2.2009
Všem, se kterými jsem v průběhu svého těhotenství více či méně, laicky či odborně, souhlasně či oponujíc, diskutovala okolo mého porodu, velmi děkuji. I díky dialogu s Vámi jsem nakonec dospěla k rozhodnutí porodit tak, jak jsem porodila. Při asistovaném porodu doma se nám bez zbytečných a rutinních zásahů do porodu, nátlaku a bez jakékoli separace dítěte, narodila krásná a zdravá dcera.
Kateřina N., 24.2.2009
Dobrý den, vážená paní Štromerová,
již delší čas se Vám chystám napsat a konečně se k tomu také dostávám. Předně děkuji za Váš předporodní kurz. Absolvovala jsem ho v minulém roce v září a říjnu. Dovolte mi informovat vás o mém porodu, který byl moc pěkný a ráda na něj vzpomínám. Díky Vašim radám a knize Odenta a podobné literatuře mohl proběhnout přirozeně, bez zbytečných zásahů lékařského personálu.
Ve středu večer mi odešla hlenová zátka a já jsem začala balit. Ve čtvrtek jsem ještě ráno cvičila jógu, po snídani jsem si šla lehnout a odtekla mi plodová voda, asi v půl jedenácté, ve dvanáct jsme byli v porodnici se stahy tak po 3 min. a v jednu byla holčička na světě. Na provorodičku skutečně rychlý a hladký průběh, Bohu díky. V nemocnici jsem neměla připravené ani porodní přání, tak jsem si přála přímo na místě. Ve všem mi bylo vyhověno. Rodila jsem na boku a už při položení na lůžko bylo vidět vlásky. Tlačila jsem dle vlastních pocitů, beze spěchu, žádkný oxytocin na porod placenty, vše přirozeně. Dcerku nechali u mě asi půl hodinky, pak až šli převážit atd., tatínek šel s nimi. Zatím jsem porodila placentu. Paní doktorka byla ze začátku trošku naštvaná, ale když viděla ten hladký průběh a prý jsem se stále usmívala (říkal můj partner), tak roztála taky.
Moc ráda na ty chvíle vzpomínám a jsem i Vám za ně vděčná. Ještě jednou vřelé díky a mnoho úspěchů ve Vaší záslužné práci. S upřímným pozdravem
Lenka Š., 24.2.2009
Milá paní Zuzano,
prosím vás, zda byste jako velmi zkušená porodní asistentka měla nějakou radu. Na poslední kontrole mě gynekoložka upozornila na placentu, která se tvoří na zadní stěně a dosahuje do oblasti vnitřní branky. Tato informace je pro mě znepokojující, přesto, že mi lékařka řekla, že se placenta může protáhnout na zadní stěnu. Chtěla bych rodit doma, je to moje první dítě. Je možné nějakým způsobem ovlivnit další růst placenty? Jsem pro to ochotná udělat maximum. Mám nějaké informace z internetu, kde lékaři doporučují ležet a nedoporučují moc velkou fyzickou námahu. Jedna maminka zde psala i o využití homeopatických léků. Děkuji mockrát za odpověď a přeji krásné dny!
Kamila T., 1.2.2009
Dobrý den,
po skutečně nepříjemném zážitku z prvního porodu (chtěla jsem porodit bez zbytečných zásahů, ale když to slyšel doktor, řekl mi, že mi miminko umírá a že musím dělat to, co chce on. Po porodu jsem si vyžádala dokumentaci a ukázalo se, že lhal: moje dítě bylo celou dobu úplně v pořádku...) bych své druhé děťátko chtěla přivést na svět v prostředí, kde bych se necítila tak ohrožená zlobou (až zákeřností) a nepochopením. Chtěla bych se proto zeptat, jaké minimální vyšetření a kdy by je žena měla absolvovat, aby mohla s paní asistentkou z Vašeho porodního domu rodit doma? Uvítala bych co nejméně návštěv a vyšetření, ale na druhou stranu bych nerada něco zanedbala.
Jsem úplně zdravá, nekouřím, alkohol nepiju, léky ani vitamíny neberu žádné. V prvním těhotenství jsem toho hodně přečetla, jak naší odborné, tak i běžné literatury o porodu, své tělo jsem se naučila, myslím, docela hezky vnímat. Skutečně bych ráda přivedla své děťátko do nekonfliktního prostředí; jistě chápete, že porodnice po mém prvním porodu již tohle nesplňuje. Od té doby mám velký strach z doktorů, proto bych se ráda vyhnula všem zbytečným vyšetřením a zásahům jak v těhotenství, během porodu i po něm.
S pozdravem a přáním všeho dobrého celému porodnímu domu
Anna K., 29.1.2009
Milá paní Štromerová,
prečetla jsem Vaší knížku Možnost volby. Děkuji za ni, moc se mi líbila. Nyní se chystám na porod doma se svým druhým miminkem. První jsem rodila ve zdejší porodnici tak přirozeně, jak to jen v nemocničních podmínkách šlo. Zážitek to byl pěkný, ale podruhé jsem se rozhodla si zážitek porodu prožít opravdu podle svého, v soukromí svého domova, a umožnit tak miminku ten nejlepší vstup do života. Teď se snažím načíst dostupné informace a psychicky se připravit na to, co přijde. Jsem ve 32. týdnu a těším se na porod čím dál více. Moc Vám držím palce ve Vaší práci! S přáním všeho nejlepšího do Nového roku
Barbora B., 26.12.2008
Milá paní Štromerová,
chtěla bych vám poděkovat za skvělou předporodní přípravu a podělit se o svou zkušenost s pokusem o přirozený porod v nemocnici. A třeba taky dodat odvahu dalším vašim prvorodičkám, které nad rozením doma váhají. Zpětně mě stále mrzí, že já ji v sobě nenašla. Myslím, že „nepovedený“ přirozený porod v porodnici není ani tak špatným zážitkem, jako spíš naléhavým a těžko napravitelným postrádáním prožitku jedinečného, emocionálně silného a nádherného. Až se bude na svět klubat další naše dítko a bude vše v pořádku, bez většího váhání zůstaneme raději doma.
Vám patří můj veliký obdiv za to, co jste v tomto směru už udělala a stále děláte. Jsem moc ráda, že se vám konečně podařilo najít cestičku, jak provádět ve vašem porodním domě to, k čemu je určen. A doufám, že při každém dalším přivádění dětí na svět budu mít po svém boku někoho, jako jste vy. Mějte se dobře a mějte hezké svátky.
Jana D., 18.12.2008
Dobrý den,
jsem podruhé těhotná a od začátku těhotenství se mi při představě, že bych měla zase rodit v nemocničním zařízení, dělá špatně od žaludku. První porod trval 25 hodin a následky si nesu dodnes, jak fyzické, tak psychické (samota bez manžela, první doba porodní na normálním pokoji za normálního provozu, každou chvíli vyšetření, pokaždé někdo jiný, nevhodná snaha o žerty od lékaře, neustálé vyrušování a z toho plynoucí nemožnost se uvolnit a soustředit se na porod).
Dosud se mi nepodařilo v okolí mého bydliště najít nikoho, kdo by byl ochoten pomoci se rozhodnout (vím, že rozhodnutí musím nakonec udělat sama, potřebuji k tomu ale mluvit s někým, kdo má zkušenosti a vědomosti, které mě chybí), zda rodit doma či zase prožít nemocniční „rutinu“, a také pomoci u porodu samotného. Bydlíme na samotě v lese, od Prahy cca 100 km, je možné přijet k porodu i na takovouto vzdálenost, nebo mám na porod doma s asistentkou rovnou zapomenout? Těhotenství probíhá normálně, jsem zdravá, žádné léky neberu ani vitamínové preparáty, jen doktorka mi předepsala magnézium, které užívám cca 8 týdnů, nic zlého netušíc, a až teď jsem se dozvěděla, že je to kontraindikací k porodu doma. Mohu s tím ještě něco dělat, stačí přestat magnézium brát? Za odpověď předem děkuji
Kristýna P., 27.11.2008
Vážená pí Štromerová,
zdravím Vás a dovoluji si touto cestou požádat o konzultaci – radu, ačkoli si uvědomuji, že jste pracovně velmi vytížená. Jsem ve 34. týdnu svého prvního těhotenství. Na předporodní přípravu docházím k dule, která působí v mém regionu. Filozofie Vašeho porodního domu je mi velmi blízká, již řadu let se zajímám o problematiku přirozeného porodnictví. Četla jsem snad veškerou dostupnou literaturu v češtině, vlastním většinu filmů k tématu, které bylo možné pořídit. Mám tedy dost relevantních informací a celkem jasnou představu o atmosféře a stylu svého porodu.
Vám nemusím popisovat, jak složitá (až neschůdná) je cesta při hledání porodnice, která by akceptovala mé představy. Pochopitelně jsem záhy začala zvažovat i variantu porodu doma. Faktory, které hovoří pro, Vám zmiňovat nemusím, faktory proti jsou spíše sociální povahy (nedostupnost ochotného pediatra v místě a přístup mé rodiny). Jelikož jsem na těhotenství sama – myslím tím bez partnera, je pro mne podpora rodiny důležitá. Pro mé rodiče je už velkým oříškem fakt, že si porodnici vybírám, a nerozumí tomu, proč nejdu do velké fakultní nemocnice, kterou mám „u nosu“.
Porod doma je pro mne varianta otevřená (upřímně řečeno, kdyby šlo vše tak dobře a rychle, že by se odjezd „nestihnul“ zrealizovat, byla bych nejspokojenější). Vím, že není rozumné rodit v domácím prostředí sama, ani bych se o to záměrně nepokoušela. Přemýšlím intenzivně o možnosti sjednat si asistenci PA (např. prostřednictvím Vašeho porodního domu), ale nevím, zda splňuji kritéria pro porod doma. Chápu, že nemůžete na dálku všechny informace zhodnotit, ráda bych tedy přijela do vašeho porodního domu na osobní konzultaci, jde mi o to, zda vůbec mohu ještě teď o službách PD uvažovat, a máte-li pocit, že je to v mém případě vhodné. Potřebuji nejspíš podporu a ujištění, že i tato cesta by byla možná. Přikládám svůj porodní plán a budu ráda, pokud si jej přečtete. Děkuji za Váš čas při čtení mého obsáhlého emailu a předem děkuji za odpověď. Těším se na případné setkání. S pozdravem
Dagmar H., 23.11.2008
Dobrý den,
před časem jsem se na vás obrátila s dotazem, jak postupovat při porodu doma s pozitvním streptokokem. Chtěla bych Vám moc poděkovat za odpověď a podporu, opravdu mi to moc pomohlo. Váš mail jsem si četla ještě v den porodu a hledala, co z toho pro mě plyne. Syn měl po porodu skoro 4 kila a má se čile k světu. Jsem moc šťastná, že měl stejné štěstí jako jeho sestřička a narodil se v klidu doma, do náručí rodičů. Čekala jsem s odpovědí, až překleneme kritické období (asi jsem trochu pověrčivá), to už se snad stalo. Takže ještě jednou díky a přeji hodně štěstí na všech frontách života.
Dáša T., 7.10.2008
Milá paní Štromerová,
ještě jednou Vám děkuji za Vaši ochotu dojet k porodu až tak daleko k nám. Porod doma byl pro mě úžasným zážitkem, a budu-li ještě někdy rodit, nebudu se rozhodovat jinak. Malá se má k světu a jsme všichni spokojeni. Posílám fotku našeho domorozenečka. Zdraví
Zdenka S., 2.10.2008
Dobrý den Zuzano,
asi si mne už nepamatujete, ale v mé mysli budete uložena navždy. Před osmi lety jste pomohla na svět mému prvnímu synovi a za krásné zážitky s tím spojené Vám stále vděčím.
Jitka H., 24.9.2008
Milé porodní asistenky „od Čápa“,
chtěla bych vám poděkovat za péči a podporu během těhotenství a „možnost volby“ – velice mě uklidňovala představa, že pokud to situace dovolí, může se naše miminko narodit v klidu doma. Holčička se tedy nakonec narodila v porodnici, protože se ještě po začátku porodu držela v poloze napříč a všechno šlo tak rychle, že jsme nestihli ani zavolat porodní asistentku na konzultaci! Naštěstí se ale na poslední chvíli odhodlala vyrazit na svět „správně“ a narodila se za necelou půlhodinku po příjezdu do porodnice. Přeju vám hodně zdaru v práci a doufám, že se zase setkáme v poradně, pokud se k nám vypraví další miminko.
Kateřina B., 20.9.2008
(Překlad z angličtiny):
Milá Zuzano,
děkuji vám velice za všechno, co jste udělala pro pohodové narození našeho syna J. Když jsme přijeli do ČR, všechno jste mě o porodu vysvětlila a hlavně mě uklidnila. Jsme velmi šťastni, že se J. mohl narodit doma. Daří se mu velmi dobře, jeho dvě starší sestry jsou příchodem brášky přímo nadšeny. Posílám vám také jeho dvě fotky...
Vaše Florence L., Francie, t.č. ČR, 19.9.2008
Dobrý den paní Štromerová,
ráda bych vám poděkovala za kurz, kterého jsme se zúčastnili letos v srpnu. Velmi se mě i partnerovi líbil a jen nás utvrdil v našem rozhodnutí rodit doma.
Štěpánka H., 27.8.2008
Dobrý den, paní Štromerová,
chtěla bych Vám ještě jednou moc poděkovat za Vaši asistenci u našeho porodu doma. Byla jste naprosto skvělá a nikdy nezapomenu na Váš úžasný přístup! Když jste přijela a sdělila mi, že to nevypadá úplně hladce, že sice jsem otevřená, ale miminko nepostupuje tak, jak by mělo, byl to pro mě velmi zlomový okamžik. Vidina porodu v nemocnici byla pro mě citově bolestivá a úzkostná, nicméně Váš přístup mi moc pomohl zapracovat a spojit se s miminkem, jak jen to nejlépe šlo. Byla to dlouhá cesta, ale se skvělým koncem. Byla jste mi velikou oporou! S manželem jsme moc šťastní, že se náš chlapeček narodil doma s Vaší pomocí. Na kontrole po 13ti dnech už měl zpět svoji původní váhu a ještě jí předčil.
Celé těhotenství jsem uvažovala, jaký porod a jaké místo porodu. Měla jsem velký respekt z porodu doma, zvláště na začátku těhotenství, ale jak miminko rostlo, bylo mezi námi větší a větší pouto a já jsem se rozhodla bojovat o jeho nejhezčí příchod na svět, který bych mu mohla „zprostředkovat“. Volba byla jasná. Podporu jsem našla ve Vašem předporodním kurzu, v literatuře a v konzultacích s Vámi. Informace byly více než přínosné a obohacující. Věřím tomu, že miminko v bříšku moc dobře ví, jaká je situace a co se děje, a samo si spojí ty správné lidi ve správný okamžik. Jen záleží na tom, jestli si toho všimneme nebo ne, podnětů nám dává několik, komunikuje s námi. Mě moje miminko přivedlo k Vám a jsem moc ráda, že prožilo skutečně přirozený porod bez násilí a stresu. Vše bylo tak, jak má být. Další miminko bych nechtěla rodit jinak, než opět doma.
Chtěla bych Vás moc pozdravit a popřát Vám i celému Porodnímu domu U čápa hodně zdraví, štěstí a úspěchů na Vaší dlouhé, hodnotné cestě. S přátelským pozdravem
Lucie H., 24.8.2008
Vážená paní Štromerová,
Chtěla bych tímto poděkovat Vám a Zdence Benešové za úžasný předporodní kurz, který mne nejen kvalitně připravil na porod i následnou péči o miminko, ale hlavně mi dodal sílu, chuť a odvahu bojovat proti zažitým stereotypům v porodnicích a stát si za tím, co mi přijde důležité a hlavně přirozené. Zároveň chci moc moc poděkovat i Bětce Samkové, která mě doprovázela u porodu. Porod byl snadný a rychlý, a věřím, že z velké části to bylo právě její zásluhou. Tedy díky přítomnosti druhé ženy, které důvěřuji a kterou znám.
Mnozí z mého okolí nechápavě vrtěli hlavou, když jsem se jim svěřila se svým trápením, kterou porodnici zvolit, když hned na protějším kopci je velká nemocnice. A že mne její výběr stál opravdu velké úsilí! Když jsem se pak svěřila, že část porodného „padla“ na porodní asistentku u porodu, mnozí z nich se mě vyčítavě ptali, zda to bylo potřeba, zda bych ony finance nevyužila jinak a rozumněji... Já však mohu konstatovat, že to za to stálo!!! Nelituji ani času stráveného výběrem porodnice a následným únavným cestováním tam, ani peněz, které „stála“ porodní asistentka. Porod jsem si opravdu užila (a nejen já, ale i partner, který byl díky přítomnosti PA daleko klidnější), vzpomínám na porod velmi ráda a těším se na další těhotenství a další miminko!
Holčička krásně prospívá. Je mezi námi silné pouto již od začátku a já vím, že jsem udělala maximum, abych jí příchod na tento svět co nejvíce usnadnila. A to je pro mne důležité vědomí. Závěrem Vám přeji mnoho dalších šťastných maminek na kurzech i v poradně a do budoucna snad i otevření porodního domu porodům. Pokud se toto podaří, budu velmi ráda rodit u Vás (pokud ne doma). S pozdravem a přáním hezkého dne
Dita S., 15.8.2008
Paní Štromerová,
ještě jednou Vám mockrát děkuji za pomoc při porodu doma a celé sestavě Porodního domu U Čápa za příkladnou péči a oporu v posledních týdnech těhotenství!!! Daří se nám dobře, holčička už (ve třetím týdnu) překročila magickou hranici 3,5 kg, začíná z ní být pěkný buřtík. Paní doktorka je taky bezva. Zdravím celý Porodní dům U Čápa, ať se mu daří!Saša P., 30.6.2008
Vážená paní Štromerová,
zvažujeme s manželem porod doma. Není to pouze náš chvilkový rozmar, ale po přečtení několika knih, absolvování přednášky na téma „porod doma“ a stálého pátrání a dovídání se nových informací jsme přesvědčeni, že toto je správná cesta, jak přivést naše miminko na svět. Možná je ještě hodně brzy, ale říkám si, že raději vědět vše s předstihem, než pozdě, a taky informace nikdy neuškodí.
Ráda bych se zeptala, zda stále asistujete u porodu doma a zda byste byla ochotná byt přítomná u toho mého. Prozatím jsem ve fázi, kdy se ještě rozkoukávám, ale je mi jasné, že měsíce uplynou jako voda a děťátko se bude drát na svět. Určitě přijedeme na konzultaci k Vám do PD ČÁPA, po emailu je nemožné vše prokonzultovat a poradit se, jen chci vědět, zda mé přání je reálné nebo zda mám hledat dál... Děkuji Vám za odpověď a přeji hezké dny.
Kateřina D., 24.6.2008
Vážená paní Štromerová,
kontakt na Vás mi dala moje švagrová, které jste pomohla porodit (doma) již 2 děti. Váš přístup k porodnictví mě velmi zaujal a moc se mi líbí.
Jsem těhotná, druhorodička. Svůj 1. porod jsem absolvovala v porodnici. Z ní jsem odcházela absolutně nespokojená se slovy „sem už nikdy rodit nepůjdu!“ Absolutně nekontaktní, neprofesionální, nepřístupný vztah lékařů a ošetřujících sester k novopečeným maminkám!
Při svém druhém těhotenství s hrůzou zjišťuji, že nemám žádný vztah k jakékoli porodnici, a o to horší je fakt, že je nutnost registrace těhotných hned zpočátku těhotenství, tj. nejlépe po obdržení těhotenské průkazky, takže možnost získat dobré reference o kterékoli porodnici jsou nulové, protože na získávání takových informací není čas.
Prosím, bylo by možné si u Vás domluvit schůzku a poradit se s Vámi o všech mých nezodpovězených otázkách, např. mohu-li si dovolit porod doma, popř. je možné porod u Vás v Porodním domě U čápa, event. jaké možné komplikace může rodička očekávat? Ve svém nitru ale vím, že o blaho, pohodlí, klid a bezproblémovost narození mého, resp. našeho miminka budu bojovat jako LVICE. Moc Vám děkuji za odpověď.
Iva C., 20.6.2008
Dobrý den.
Byli jsme s manželem na první lekci předporodního kurzu ve vašem Porodním domě U čápa a moc se nám to líbilo. A tak přijdeme zase.
Přiznám se, že v hloubi duše si pohrávám s myšlenkou rodit doma. Cítím, že to zvládnu. Fyzické bolesti se nebojím, žádné komplikace během těhotenství nenastaly. Jen do třetího měsíce jsem brala dihydroprogesteron, ale myslím si, že to bylo hlavně pro jistotu, nebot jednou jsem v 10. týdnu potratila. Od čtvrtého měsíce jsem doma na neschopence.
Nejsem psychicky stavěná na to potkat se s cizími lidmi v tak intimní situaci. Dost času mě také trvalo, než jsem si zvykla na moji gynekoložku. Ale ted už jí věřím. Ví, že se bojím dalšího potratu, a toho, že skončím v nemocnici. Když jsem k ní šla na vyšetření (přáli jsme si s manželem znova dítě a otěhotněli jsme přesně po roce ve stejnou dobu), třásly se mě ruce. A ještě dlouho po každé návštěvě. Ten strach z nemocničního prostředí a personálu je děsivý.
Moc se mi líbily prostory Porodního domu u Čápa jak na vašich internetových stránkách, tak i ve skutečnosti. Vlastně jsem si říkala: tam budu rodit, než jsem se dočetla, že to není možné. A tak bychom si přáli rodit doma. Nevím jak to, ale manžel to přijal. A teď, po první lekci porodního kurzu, je o tom dokonce přesvědčený.
Třeba mi řeknete, že nejsem pro porod doma vhodná. Nevím. Ale zvládnu to. To vím určitě. V hlavě mám od začátku, že porodím doma. Přijde mi to přirozené. Doma nebo v prostředí, které mi domov připomíná. A přiznám se, že ten mi připomínala místnost u vás v Porodním domě. Studuji doporučenou literaturu. Děkuji za Vaši odpověď.
G. R., 10.6.2008
Přeji dobrý den, paní Štromerová,
velmi si vážím práce porodních asistentech a ráda bych si domluvila konzultaci před porodem.
Jsem ve 32. týdnu těhotenství a velmi se s manželem zajímáme o přirozený porod. Je mi 29 let, VŠ, dítě je zdravé, otočené hlavičkou dolů, já jsem rovněž zdráva, sportovní typ, 8 měsíců před početím jsem intenzivně cvičila cviky paní Mojžíšové pod odborným vedením.
Vzhledem k tomu, že manželova sestra rodila dvě děti doma (1x dokonce zcela sama za pomocí svého manžela, neboť porodní asistentka nestihla dorazit), velmi nás tím inspirovala, protože naším cílem je volný pohyb, nechat fyziologickému porodu hladký průběh podle pocitů matky a neodlučovat dítě od matky. Takhle bychom chtěli také porodit.
Mám detailně nastudované knihy Porod bez násilí, Znovuzrozený porod, Partner u porodu, Zdravé těhotenství, přirozený porod, Možnost volby, Průvodce přemýšlivé ženy na cestě k lepšímu porodu a pak nějaké ty klasické knížky k těhotenství a kojení. Teoreticky si myslím, že jsem připravená dostatečně a po stránce psychické také. Nemám strach z porodu jako takového, z bolestí atd., jde mi teď hlavně o prostředí, kde by se mělo miminko narodit, aby nebylo od matky odloučeno ani na chvíli a aby byly respektovány základní lidské principy, jenž k porodu patří, aby zde bylo zachována posvátnost rození, trpělivost a pochopení.
Chtěla jsem vás tedy požádat, zda bych si mohla ve vašem Porodním domě U čápa objednat konzultaci s vámi, kde bychom mohli probrat možnosti porodu. Moc děkuji a budu se těšit na osobní setkání s Vámi. Zdraví a vše dobré přeje
Eva K., 30.5.2008
Vážená paní Štromerová,
jsem studentkou prvního ročníku porodní asistence a ráda bych se Vás zeptala, jestli by bylo možné, abych u Vás v Porodním domě u Čápa absolvovala svou letní praxi. Po nedobré zkušenosti a zklamání ze zimní praxe v prenatální poradně v klasické porodnici bych moc ráda poznala Váš přístup k budoucím maminkám. Navíc mi o Vašem Porodním domě a o Vás moc hezky vyprávěla moje kamarádka, která k vám chodí na kurzy, a úplně mě tím nadchla. S pozdravem a přáním hezkého dne
Pavla H., 29.5.2008
Vážená paní Štromerová,
předem mého psaní bych Vám a všem ostatním z Porodního domu U čápa ráda poděkovala za vaši činnost. Především my těhulky – prvorodičky toužící po přirozeném porodu jsme neskonale vděčni za to, že jste.
Jsem ve 23. týdnu těhotenství, takže termín porodu máme někdy v druhé polovině září. Ráda bych se Vás zeptala, zda budete i v době letních prázdnin pořádat kurzy předporodní přípravy pro těhotné a jejich partnery. Oba s přítelem cítíme přímo jako nutnost takovýto kurz absolvovat a stát se tak svéprávnými rodiči. Proto bychom také rádi tento kurz absolvovali u Vás a ne s lékařským personálem některé z porodnic. Stejně jsme se ještě ani pro žádnou konkrétní nerozhodli. Zatím jsme nenašli žádnou, kde bychom měli plnou důvěru, že udělají vše tak, jak si budeme přát, resp. neudělají nic, co si nepřejeme.
V případě, že by neprobíhaly žádné skupinové kurzy, bude nějaká šance absolvovat individuální konzultace? Předem Vám děkujeme za odpověď.
S pozdravem Anna V., 28.5.2008
Dobrý den, paní Štromerová,
jsme přihlášeni na předporodní kurz k Vám. Ale stále nevím, kde budeme rodit. Přiznám se – ještě jsem od žádné své kamarádky neslyšela, že by byla s porodem spokojená: personál hrůza a snad jediné, co bylo zadostiučinění, že porodily zdravé dítě. Mé jedné kolegyni se ale ani to nepovedlo: rodila v noci, prý tam byla 9 hodin sama, jen s partnerem, totálně vysílená, občas se objevila asistentka, a když to už nešlo, zavolali lékaře. Ten z ní dítě vyrval kleštěma, a to takovým způsobem, že mu způsobil krvácení do mozku, vykloubil pravou ruku, zlomil klíční kost a co nejhorší – narušil nervovou pleteň pro inervaci pravé ruky. Přesto jí bylo oznámeno, že holka je zdravá a váží 4,5 kg. Doma si však s manželem všimli, že holčička má na krku hematom, později, že nehýbe pravou rukou. Teď, po třech letech Vojtovy metody, dcera rukou sice hýbe, ale je to samozřejmě znát: při běhu má ruku pouze ohnutou, nepracuje s ní, musí si stále připomínat, že má pravou ruku... Druhé dítě proto raději rodila císařem...
Já se potýkám s tím, kde rodit. I moje gynekoložka mi řekla, že neví kam nás má poslat, kde je kvalita jistá. Porodnice v Brně v Bohunicích nemá dobrou pověst: rodila tam jedna moje kamarádka a nerada na to vzpomíná, všeobecně doporučovaná porodnice na Obilním trhu v Brně se prý pohoršila. Jiná moje kamarádka rodila v Českém Brodě, dítě z ní rvali kleštěma, roztrhali jí i konečník, měla pak velké problémy. Podruhé se rozhodla rodit v Praze u Apolináře. Vyprávěla mi, že 3 dny před termínem měla takový divný pocit. Tak s manželem jeli do porodnice, lékař si dítě poslechl, ozvy slyšel a řekl: „Ženská, co chcetete, břicho máte jako buben!“ Chtěla sono, řekl jí, že je to zbytečné. S manželem přijeli domů a večer již necítila pohyby. Ráno s ní manžel jel do porodnice a tam zjistili, že dítě je mrtvé. Prý mělo krátký pupečník...
Začínám mít pocit, že když člověk po personálu nic nechce, tak taky nic neudělají. Je ve mě zřejmě nedůvěra k lékařům, nevím. Takže mám pocit, že si nevyberu. Kamarádky mi teď říkají: "Neboj se ptát, zjisti si, co bys chtěla, a snaž se to prosadit. Budeš sice pro ně ta nepříjemná, ale nebudeš si připadat jako jejich oběť..."
Paní Štromerová, chci Vás poprosit, zda mi můžete poradit, kde rodit. Nejraději bychom s manželem rodili někde v klidném prostředí, které by vypadalo rodinně, ne jako ordinace v nemocnici, do které je nainstalován balon. A na druhou stranu i mít pocit, že kdyby se něco stalo, je někde na blízku kyslík, cokoliv. Doma v bytě si netroufneme. Manžel vůbec ne a já mám trochu obavy. Říkám si – snad u druhého dítěte...
Na Vaše předporodní kurzy se, samozřejmě, přijdeme s manželem podívat a už se těšíme. Děkuji za vyslyšení.
Gabriela R., 28.5.2008
Dobrý den,
moc a moc bych chtěla poděkovat Porodnímu domu U čápa za to, že nám dal možnost přivést naše miminko na svět v domácím prostředí normálním způsobem. Mé obrovské diky patří oběma porodním asistentkám za jejich neobyčejně citlivý a empatický přístup, za jejich trpělivost a pomoc. Tolik mi pomohly pří porodu samotném svou přítomností, zúčastněností, spoustou výborných rad a podporou. Zjistila jsem, že ženský faktor je nenahraditelný.
V mých vzpomínkách tak porod zůstává jako bolestivý, leč příjemný zážitek, který je jednoznačně korunován narozením malé holčičky. To, jak mi ten malý tvoreček leží poprvé na břiše, nemohu zapomenout snad nikdy. A také další dny, které následovaly v domácím prostředí, v klidu, v pohodě, s vzájemnou láskou a v přítomnosti hrdého a milujícího tatínka. Nemohla jsem se na miminko vynadívat (což stále trvá).
To všechno jste nám umožnily vy, a my jsme vám za to velice vděční. Přejeme vám hodně štěstí a ať se vám ve vaší práci daří co nejlépe. Se srdečnými pozdravy a díky!
Stáňa Š., 21.4.2008
Vypráví studentka porodní asistence:
Jedna učitelka, co učí důležité předměty pro porodní asistentky, pořídila do knihovny tři nové knížky, sice německé, ale fakt dobré. Akorát, že většina studentek neumí německy... Ona ale umí, protože kdysi nějakou dobu pracovala v Rakousku, takže mohla vědět, jaké jsou a co v nich je. Když jsem jí řekla, že jsem si ty knížky prohlédla a že jsou dobré, lapidárně to komentovala něčím jako, že „ženy vždycky rodily a vždycky budou rodit...“ Tak jsem si říkala, proč je tedy pořizovala, když je to v podstatě jedno. Pak jsem si jednou jednu z knížek vzala na její seminář a doplňovala jsem přednášení jedné spolužačky tím, co bylo v té knize. A tu vyšlo najevo, že učitelka vůbec nevěděla, co v té knížce je, že jí snad ani neprolistovala!
Teď z té knížky dělám seminární práci o předporodních kurzech a narazila jsem tam na další paradoxy: mluví se tam o zásadách vzdělávání dospělých, že s nimi nelze jednat jako s dětmi, tedy dávat jim hotové rady a doporučení namísto podávání informací, na základě kterých by se měli sami rozhodnout. Jak mám přednášet spolužačkám, že s budoucími rodiči nemají jednat jako s dětmi, když ony samy během studia zažívají, že je s nimi jednáno jak s dětmi? Jak tuhle informaci vůbec mohou pochopit? Nejdřív by si musely samy uvědomit, že také s NIMI se jedná jako s dětmi, vymezit se vůči tomu, a teprve pak přemýšlet o tom, jak jednat s dospělými...
Takže mi není jasné, co fakulta vlastně chce: pořídí DOBRÉ knihy, ale učitelé je nečtou, nevědí, co v nich je, ani je to moc nezajímá, a když je někdo začne studovat a chce jejich myšlenky propagovat, v principu jim nabourává zajeté stereotypy a je chytřejší než oni. Asi dostali od fakulty za úkol „doplnit literaturu“, ale už jaksi nedomysleli, ze tím dávají do ruky zbraň, která se může obrátit proti nim samým...
Hanka K., 8.4.2008
Dobrý den či večer, paní Štromerová,
určitě Vám píšu za těch pověstných „pět minut dvanáct“, ale snad není ještě úplně pozdě a pomůžete mi aspoň radou.
Jsem ve 41. týdnu těhotenství a naší maličké se stále nechce na svět. Dlouho jsme s manželem zvažovali, jak a kde budeme rodit, já jsem si přála porodit v domácím prostředí, v intimní atmosféře, zkrátka na místě, kde jsem psychicky nejvíce v pohodě. Na porod doma jsem si věřila a stále věřím. Manžel byl zprvu proti, ale jak se porod blíží a my se setkáváme s neosobním přístupem personálu zdejší porodnice a s prostředím, které mě velmi stresuje, stále více si uvědomuje, že právě porod doma či v porodním domě by byl pro všechny nejvíce přijatelným a hlavně příjemným řešením. Jak už jsem uvedla, nemám v lásce nemocniční prostředí, špatně jej snáším, před každou návštěvou mi pracují nervy na plné obrátky a zvýší se mi teplota. Všechno ze mě padá až doma, tedy vlastně v okamžiku, kdy opustím nemocniční zdi. Nikdy jsem nebyla a nejsem zastánkyní chemie, k lékaři prakticky nechodím, většinu „neduhů“ se snažím řešit intuitivně za pomoci různých alternativních metod a tento způsob se mi zatím osvědčil a v podstatě mě zdravotně nic netrápí. S manželem máme rádi přirozenost a vše nepřirozené nám připadá nelidské.
A tím se dostávám k jádru věci. Za dobu mých návštěv v porodnici jsem se setkala se čtyřmi různými lékaři a každý z nich nám pokaždé řekl něco jiného. Opravdu nevím, co si o tom myslet. Podle jednoho je vše v pořádku a není kam spěchat, podle jiného to zase tak růžově nevypadá a jsem objednaná na vyvolávaný porod, kterému jsem se opravdu chtěla vyhnout. Nyní jsem postavená před hotovou věc a nevím, co dělat, na koho se obrátit pro radu. Ještě bych měla napsat, že jsem prvorodička, celé mé těhotenství probíhalo bezproblémově, všechna vyšetření dopadla dobře, nikdo nikdy ani nenaznačil, že by bylo něco v nepořádku, já sama jsem se cítila a stále cítím v pohodě.
Chci se Vás tedy zeptat, zda je nutné a nezbytné, tedy zda je naší povinností přijmout verdikt jednoho ze zdejších lékařů a podvolit se mu s tím, že absolvuji něco, co jsem si z duše nepřála, nebo existuje i jiná možnost. Na Vaše stránky jsem bohužel narazila až později, prakticky ke konci těhotenství – stěhovali jsme se a dlouho jsme v novém bytě neměli internet, a teď je mi moc líto, že se tak nestalo dříve, možná by se všechno odehrávalo úplně jinak. Tím, že jsme se stěhovali dvakrát za sebou v krátké době, do toho se přidalo zařizování bytu a také práce, čas uběhl velmi rychle a ani jsem se tu pořádně nestačila rozkoukat, natož vyhledat porodní asistentku, která by byla ochotná s námi rodit doma. Jedním z důvodů byl i počáteční odmítavý postoj mého muže, který se ale změnil, jak už jsem napsala výše. Potřebné informace jsem nedostala ani od svého gynekologa, bohužel.
Proto Vás prosím o radu, zda neznáte porodní asistentku, působící v naší oblasti, která má zkušenosti s porody doma a na kterou bychom se mohli obrátit. Nebo zda by nebylo možné přijet k Vám do Prahy a porodit u Vás, popř. poprosit některou z asistentek Vašeho porodního domu, zda by se za námi nepřijela podívat. Peníze v tomto směru, samozřejmě, nehrají roli. Pro nás je nejdůležitější psychický stav, tedy duševní pohoda, která mi dává velkou vnitřní sílu, a vědomí, že porod zvládnu. Také bychom si přáli, aby příchod naší dcerky na tento svět byl co možná nejpřirozenější a obešel se bez všech těch přístrojů, chemických preparátů, zářivých světel a zejména neosobního přístupu. Abychom ten největší zázrak – zázrak zrození – mohli prožívat v intimní atmosféře, nezatížené stresem z nepříjemného prostředí a příkazy či zákazy, co musíme a co nesmíme dělat. Aby naše dcerka pocítila, že příchod na tento svět je něco krásného, přirozeného, že se není čeho bát, že se na ni těší milující rodiče, kteří si nepřejí nic tolik, jako aby byla zdravá a šťastná. Abychom si okamžiky jejího narození mohli vychutnávat a neležel na nich do budoucna temný stín nepříjemných vzpomínek.
Paní Štromerová, ze všech vzkazů a dopisů, které Vám posílají Vaše spokojené klientky, je znát, že jste ve svém oboru povolaný a jistě velmi milý člověk, plný empatie, který se dokáže vcítit do duše maminek, tedy těch maminek, jež nechtějí být pouze nástrojem v rukou lékařů, ale naopak si přejí jednat aktivně, v souladu se svými pocity a potřebami svého těla a především svého děťátka. Budu ráda za jakoukoliv Vaši odpověď a věřím, že pokud nebudu mít tu čest poznat Vás v dohledné době osobně, tak do budoucna, při druhém dítku, si tuto příležitost nenechám ujít. Velmi si cením toho, co pro maminky u nás v Čechách děláte, Vašich idejí, myšlenek a postupů, a držím palečky, ať se Vám jen a jen daří. Přeji Vám sluníčkové jarní dny a ještě jednou děkuji.
Monika D., 31.3.2008
Dobrý den.
Na Vašich stránkách jsem si povšimla dotazníkového šetření o porodech doma. Jelikož jsem sama doma porodila, ozývám se, pokud ještě plánujete zmapovat porody doma, pak jsem Vám k dispozici. Třeba by nějaký výzkum na toto téma přesvědčil i některé odborníky, že při porodu doma se nemusí hned umřít a vykrvácet apod. A neznám nikoho povolanějšího k výzkumu než právě Vás. Velmi si Vaší práce vážím a obdivuji Vaši odvahu, s níž pomáháte tolika lidem. Někdo by opravdu měl připomenout, že porod doma může být nádherným harmonickým zážitkem jak pro matku, tak i pro dítě. Ano, je to skvělý pocit, že porodíte doma, vlastními silami, a že máte jistotu, že vám dítě někdo neodnese. To je, myslím, jeden z největších prohřešků porodnic, zejména vůči dítěti. Nejen proto se mi porod doma tak líbil. S pozdravem
Hanka K., 9.3.2008
Přeji hezký den, paní Štromerová,
podařilo se mi najít na vás kontakt, a jestli by to bylo možné, ráda bych se informovala, jestli nemáte tip, ve které porodnici by bylo možné porodit přirozeným způsobem. V příloze posílám jednoduše zpracovaný porodní plán, tak jsem vás chtěla požádat, zda je možné podle něho takto porodit, nebo jestli máte jiné zkušenosti. Bydlím v Posázaví a zajímala jsme se o porodnice v Praze, ale podle prvotních informací mě neuspokojil přístup žádné z nich.
Nesmírně si vážím Vaší práce a poprosila bych o informaci, jestli někde existuje porodnice, kde by se dalo rodit přirozeně. Četla jsem knihu Partner u porodu, kterou jste překládala, dále Porod bez násilí a Znovuzrozený porod, a principielně se domnívám, že když ženy rodily v celé historii přirozeně, proč by to nešlo i nyní. Přirozeně si netroufneme rodit doma, protože si uvědomujeme, že může dojít ke komplikacím a nechci ohrozit dítě. Domnívám se, že přirozeným, klidným prostředím, kdy se dají měnit polohy v obou dobách porodních, a porodit třeba ve dřepu nebo na porodní stoličce, jde vše mnohem líp s využitím gravitace, než v polosedě. Myslím si, že spousta věcí, které píšu v porodním plánu, jsou běžnou samozřejmostí a mohou vypadat až komicky, ale příjde mi přirozené k těmto tématům navést řeč, protože to cítím jako přirozené.
Velmi děkuji za pochopení a budete-li mít nějaké tipy na možnosti přirozeného porodu, byla bych vám nesmírně vděčná. S přátelským pozdravem
Eva K., 3.3.2008
Vážená paní Štromerová,
posílám vám fotky našeho krásného děťátka, ať vidíte, jak hezky rosteme. Je to tak hodné miminko, skoro vůbec nepláče. Je hrozné, jak ten čas letí, jako by to bylo včera, co byl u mě v bříšku.
Na těhotenství i porod moc ráda a hezky vzpomínám, bylo to pro mě nádherné období. Prožila jsem ho podle svých představ. Jsem ráda, že v životě vždy bojuji za to co chci a také si nechám udělat jen to, co chci. Když s někým mluvím o svém těhotenství a o porodu a vyprávím, jak to bylo úžasné období, jak probíhala péče o mně a o mimi, že spoustu věcí jsem prostě nepodstoupila, protože jsem prostě nechtěla, jelikož jsem je nepovažovala za správné, že jsem si miminko nenechala odnést ani na vteřinu a nenechala mu některé věci provádět, tak vidím jak okolí úplně žasne.
Já jsem na sebe ovšem moc pyšná. Hrozně mi vadí, jak některé maminky vůbec nepřemýšlí, doktor jim něco řekne a ony si myslí, že to musí být pravda. A když popisuji svůj přirozený porod bez jakéhokoliv zásahu, vidím jak ty lidi žasnou, nechápou, jak jsem mohla jíst, pít, jak jsem mohla porodit bez analgetik, bez oxytocinu, bez lékaře... No, co vám budu povídat, vždyť to sama znáte.
Hlavní rozdíl ale je, že já teď vzpomínám na porod jako na nádherný zážitek, zatímco ostatní mají trauma z toho, co je potkalo. Paní Štromerová, za vše děkuji a doufám, že vás opět brzy uvídím!
Veronika P. L., 2.3.2008
Paní Štromerová.
Píši Vám k tomu, kvůli čemu jsem Vám dnes volala do porodního domu, tj. Vaše přednáška na naší fakultě. Posluchárna bude volná odpoledne, viděla bych to tak na dvě hodiny s tím, že na závěr by byl určitý čas na diskusi a otázky.
K mým představám o přednášce. V první řadě je třeba vysvětlit, jak vypadá normální porod (a že fakt existuje). Že těhotenství není nemoc a porod akutní patologický stav, a že patologie se týká jen úzkého okruhu žen. Jak normální porod vypadá, že existuje i jiná poloha, že psychika je též důležitá... Prostě, abychom s tím nejlepším úmyslem nedělali ty nejhorší věci. Že existují i jednodušší a elegantnejší řešení při vzniklých problémech, např. změna polohy namísto oxytocinu... Jsem asi dost odolná těm, kteří mi tvrdí, že porod doma má rizika; říkám, že porod v porodnicích také, a to nemluvím o riziku potkat personál, který zrovna nemá náladu, že zásahy mají sáhodlouhé následky: zbytečné císařské řezy, „vhodnosť“ nástřihu každé ženy, domino efekt zásahu do spontánnosti porodu. Tak jednak, ať se už na fakultě naučí respektovat fakt, že porody doma existují, za druhé, ať pochopí, co je třeba udělat pro tyto ženy, když už z nějakého důvodu přijdou do porodnice. A také jak zlepšit stav v porodnicích, aby se tam ženy nemuseli bát přijít rodit. Určitě by bylo dobré připomenout stanovisko takové autority, jakou je WHO.
Takhle nějak si to představuji, stejně jako to, že to všichni posluchači pochopí. Předpokládám, že to nebude poprvé, co budete mít takto před veřejností přednášku o porodu. Já o tom v podstatě mnoho nevím, jen bych ráda s tím něco udělala, když slyším ty nesmysly, jaké tu plácají místní medičky. Donedávna se mi líbilo, co nás naše fakulta učila, teď se mi to líbit přestalo, tak se snažím s tím něco udělat. No, a nemám zkušenosti, tak vařím z vody...
Vy určitě víte, co má prioritu a kolik času tomu třeba věnovat. Velmi si cením, že máte dlouholetou praxi. Myslím, že na to by měli všichni slyšet, že nebudete předkládat jen nějaké teorie, ale máte to skutečně ověřené.
Tak to by bylo zatím vše. Zatím se zdá, že ženskou část tato problematika nesmírně zajímá. Děkuji Vám a přeji příjemný zbytek týdne.
Anna K., 27.2.2008
Dobrý den dobrým duším v domečku.
Velmi děkuji Vám, paní Menčlová a paní Štromerová, za každé Vaše dobré slovo, které jste pro mě měly v době mého 3. těhotenství. Velmi Vám děkuji za profesionální přístup a pomoc při mém porodu doma. Přeji Vám hodně spokojených maminek, stejně jako jsem spokojená já. Věřte, že pokud mě potká 4. těhotenství, budu volit porod opět a jedině s Vámi. S pozdravem a přáním krásného dne
Iva B., 7.12.2007
Milá paní Štromerová,
asi před rokem jsem četla Vaši knihu Možnost volby. Poté jsem jí odložila s tím, že je to moc pěkné rodit doma, ale něčeho „takového“ bych nebyla schopna. 30.7. 2006 se nám narodila holčička – doma. Porod byl bez komplikací, rychlý, holčička zdravá. Všechno to proběhlo v klidu, tiše, tak samozřejmě, jako by to ani jinak nemělo být. Porodní asistentka za námi přijela z Německa (bydlíme v pohraničí). Jen dodnes lituji, že jsem poslechla mojí dětskou lékařku, která nám v dobré vůli domluvila termín na odběr z patičky v nemocnici. Malou mi tam sebrali a hrozně dlouho za zavřenýma dveřma „mučili“. Děsně jsem trpěla. Pak mi řekli, že mi jí i vykoupali (šly na mě mdloby). Po dlouhém zkoumání na ní našli jediné dvě závady, a to, že měla větší číslo pleny a neměla froté ponožky. Německá por. asistentka nám odběr z patičky sama nabízela, ale bála jsem se, že její výsledky nebudou našim lékařům stačit.
Píši Vám, protože jsem si myslela, že asi vedete nějaké statistky a mohlo by Vás to zajímat. Také jsem Vám chtěla poděkovat za opravdu cenné informace a podporu z Vaší knihy. Do dnešního dne jsem svého činu ani jednou nelitovala (můj muž je dokonce velmi hrdý). Trochu mě mrzí, že jsem byla nucena svůj plán rodit doma do poslední chvíle tajit. Asi by bylo příjemnější plánovat takovou věc a nemít pocit, že dělám něco naprosto nenormálního. Moc Vás zdravím a přeji mnoho úspěchů ve Vaší práci.
Daniela K., 8.11.2007
Dobrý den,
ráda bych Vás požádala o názor a radu.
Můj příběh začal v 16. letech, kdy jsem ve škole shlédla na videu „Něžný porod“ od F. Leboyera. Od té doby jsem žila v představě, že tak je to běžné ve většině porodnic. Do reality jsem procitla v r. 2005, kdy jsem mimoděložně otěhotněla a byla jsem hospitalizována v nemocnici, kde mi odstranili levý vejcovod. V r. 2006 se situace opakovala a místo vejcovodu to byl levý roh děložní. Při těchto dvou pobytech v nemocničním zařízení (nikdy předtím jsem nebyla vážně nemocná a ani nepobývala v nemocnici) jsem pochopila, jak jsem se mýlila, a začala jsem sbírat informace o porodnicích v jiných městech, ale nikde to nebylo podle mých představ. Nejblíže snad Vrchlabí, ale po odchodu MUDr. Kavana se to změnilo, a pak Porodní dům U čápa, ale nevím, zda funguje. Přečetla jsem také mnoho knih od V. Marka, M. Odenta, F. Leboyera a dalších, a došla jsem k závěru, že pro mě bude nejlepší porodit doma. Bohužel, v operačním protokolu stojí, že každé moje další těhotenství musí být ukončeno císařským řezem. Vím, že procedury kolem porodu v nemocnici (cesta do porodnice, cizí lidé, vnucování věcí se kterými nesouhlasím, odnášení dítěte, jeho i moje vyšetřování atd.) jsou pro mě natolik nepřijatelné, že i přes názor lékaře jsem pevně rozhodnutá do porodnice neodjet.
Ráda bych znala Váš názor, jestli třeba Vy osobně byste byla ochotná asistovat u porodu doma ženě jako jsem já, zda je nebezpečí ruptury dělohy skutečně tak veliké, a zda bych i v případě komplikací stačila vyhledat lékařskou pomoc včas. Pokud by všechny odpovědi byly negativní, zda existuje ještě jiná možnost, protože necítím, že by bylo správné strávit nejintimnější okamžiky svého života v nemocničním prostředí a vydat sebe i své dítě do rukou naprosto cizích lidí. Budu Vám vděčná za Váš názor, příp. za kontakty na další osoby. Se srdečným pozdravem
Lucie C., 7.11.2007
Milá paní Štromerová,
píši Vám navzdory tomu, že jsme příliš v kontaktu nebyly, pouze jednou jsem u Vás byla na konzultaci, ale chtěla jsem Vám poděkovat, protože jste mi dodala odvahu udělat určité věci podle sebe, což pro mne zpětně bylo velmi důležité, a také Vám chci říci pár mých subjektivních postřehů týkajících se porodu v porodnici. Co jsem nakonec udělala po svém – rodila jsem za přítomnosti manžela – bylo to třetí dítě, ale pro něj poprvé – ale je to opravdu krásné, když se manžel podílí, vpravdě vše sdílí. Rodila jsem na porodní stoličce a poprvé jsem se cítila být „vtažena“ do děje tam „dole“. Viděla jsem jak „leze“, vše jsem pocítila. Další věcí, do které jste mi dodala odvahu, je, že mimi Prokůpek bude kalmetizován až později.
Můj porod byl naprosto bezproblémový a nesmírně rychlý. Rodila mne doktorka za pomoci asistentky a byly naprosto báječné. Vykřikovala jsem na ně své požadavky – nebyl čas to přečíst, pí dr. vše se mnou konzultovala, nikoli jako předmět lékařské vědy, ale jako s člověkem. Horší to bylo po narození miminka – tam asi osvěta tolik nezasáhla: když jsem chtěla synka položit hned na břicho s pupeč. šnůrou, byli dost naštvaní, dali mu plínku, která ho vůbec nekryla a nehřála a nervózně čekali, až si ho budou moci odebrat. Pak mi řekli, že je podchlazený (při Apgaru 9-9-9!) a už nám ho nedali vůbec. Pak řekli, že mi ho dají ráno v 8 (rodila jsem ve 2.40 hod.), nakonec řekli, že až po vizitě, že nemají důvod vydávat dítě před VIZITOU. Pak řekli, že mi ho dají, až budou mít na to čas. Nakonec to bylo po 10 hodině, ale já už jsem jen prostě čekala před dveřmi a čekala, až nějaká „síla osudu“ mi to mimino konečně vydá. Syn byl a je naprosto v pořádku a samozřejmě i některé sestřičky na novorozeneckém oddělení byly skvělé, ale jak říkám, osvěta tam ještě moc nezasahuje.
I kvůli Vám, i kvůli empatické paní doktorce jsem pro sebe vše zvládla, a za to Vám ještě jednou děkuji. Přeji mnoho úspěchů v práci.
Alena K.
Milí přátelé,
rád bych ještě takto moc poděkoval paní Janě Menčlové za skvělou asistenci u porodu našeho synka. Mamka i syneček jsou spokojeni a dobře se jim daří, vždyť jsou taky doma. Porodnímu domu U čápa přeji hodně zdaru a určitě pomůžeme alespoň trošku s přesvědčováním, že rodit doma není krok kamsi zpět, ale něco naprosto přirozeného. V příloze posíláme pár fotek z prvních 3 dnů. Zdraví a děkuje
Mirek N., 5.10.2007
Vážená a milá paní Štromerová,
velmi Vám děkuji za kontakt na PA. Jsem šťastná, že se moje čtvrté dítě narodilo s jistotou doma. O porodnici jsem po předcozích negativních zkušenostech neuvažovala ani náhodou. Líbí se mi vaše snaha a držím palce. Přeji hodně spokojených maminek a samé hezké dny.
Petra Š., 26.9.2007
Vážená paní Štromerová,
obracím se na Vás s prosbou o radu při hledání porodní asistentky, která by byla ochotná pomoci při porodu doma.
V únoru se mi narodí první dítě. V době otěhotnění jsem se začala o věc víc zajímat. Dostaly se mi do rukou články o přirozeném porodu, přečetla jsem knížky dr. Odenta, Vaši knihu Možnost volby a snad vše, co se dá najít na internetu. Už léta cvičím jógu a případné zdravotní problémy řeším přírodní cestou. K medicíně nemám velkou důvěru – přestože uznávám, že lékař v akutním případě pomůže.
Moje těhotenství probíhá od začátku bez sebemenších problémů a stejně přirozeně bych chtěla své dítě přivést na svět. Chtěla bych být v klidu a neřešit, kdy bude ten správný čas odjet do porodnice. Mám velkou podporu taky od svého muže, který Vaši knížku právě čte, a rozčiluje se nad články se zkušenostmi žen z porodnic. Kontaktovala jsem personál porodnice v našem městě a zjišťovala, jestli umožňují rodit v jiné poloze, než vleže – „Není to možné, protože lékaři na to nejsou školeni“. Třeba se nakonec rozhodnu pro porod vleže, ale polohu si chci vybrat sama a ne být k ní nucená, ta představa se mi od začátku příčí. Zatím se mi nedaří sehnat porodní asistentku v mém okolí, proto bych byla vděčná za Vaši pomoc. S pozdravem
Jitka P., 12.9.2007
Dobrý den,
Ještě jednou bych Vám chtěla moc poděkovat za Vaši trpělivost, pečlivost a empatii při mém šití. Při šití samotném jsem moc ocenila Váš přístup plně podřízený ohledu na mé subjektivní pocity. Právě šití bylo to jediné, čeho jsem se před porodem bála. Dopadlo to báječně a moc Vám za to děkuji.
Jsem si jistá, že v porodnici bych se podobného přístupu nedočkala (prostě tam podle mě nemají tolik času, aby se takhle každé rodičce mohli věnovat). Je to jeden z mnoha důvodů, proč jsem ráda, že jsem rodila doma. Porod samotný jsem si sice pravda nijak neužila, ale dá se předpokládat, že v nemocnici by to bylo spíš horší než lepší. Ale jednoznačná pozitiva jsou právě šití a doba po porodu, kterou jsem si vychutnávala (ovšem bez intenzivní péče manžela by to nešlo). Bylo to nádherné a přála bych tu domácí intimitu v prvních dnech po porodu každé novopečené mamince. Moc Vás zdravím.
Pavla V., 24.8.2007
Milá paní Menčlová a Štromerová,
posílám několik řádek a také fotek naší dcerky, která přišla na svět v sobotu ráno za asistence paní Menčlové. Moc se z dcerky radujeme a jsme vděční za její klidný a přívětivý příchod na svět. Vážíme si toho, že porod mohl proběhnout doma. Velkou zásluhu má paní Menčlová. Bez její uklidňující a milé přítomnosti, povzbuzení a podpory, odborných zkušeností a asistence vždy v pravý čas by můj porod steží proběhl takto bez komplikací. Vzpomínám na ten den s radostí a úžasem ze zrození, pokorou před životem, vděčností za dobré lidi a přízeň nebe. Byli jsme tolik obdarováni. Děkujeme i za skvělý kurz předporodní přípravy a za péči v prenatální poradně. Na všechny návštěvy porodního domu jsem se vždy moc těšila. Se srdečným pozdravem a přáním všeho dobrého Vám oběma osobně i pracovně, a všem, kteří s vaší asistencí přivádí děti na svět. Držíme také palce, ať se daří uskutečnit ideu porodního domu se vším, co k tomu patří.
Jana E., 17.8.2007
Dobrý den.
Jsem nyní teprve v 17. týdnu těhotenství, ale už s předstihem řeším výběr porodnice. Ráda bych rodila co nejpřirozenějším způsobem a je pro mě také zásadní poporodní péče o novorozence; jednoznačně bych upřednostnila porodnici, kde dodržují zásady odvozené od Odentových metod. Na vašich stránkách nabízíte předporodní kurzy, na které se chci ve vhodnou dobu přihlásit, ale do té doby už bych ráda měla jistotu, kde budu rodit. Můžete mi, prosím, poradit, která z pražských, či případně mimopražských porodnic by se mohla blížit mým představám? Jaké jsou vaše zkušenosti, pokud má vaše klientka v porodnici vaši porodní asistentku? Je pak prosazení si individuálních představ rodiček snadnější? Můj manžel není Čech a zatím mluví jen trochu česky, může se i on se mnou zúčastnit přípravných kurzů? Děkuji předem za vaši odpověď a velmi se těším na setkání při přípravných kurzech.
Hana van V., 15.8.2007
Vážená paní Štromerová.
Děkuji za krásný, milý mail. Ani ta sebelepší lékařská technika nezaručí, že miminko přijde na svět zcela zdrávo, a stejně tak nezaručí, že tomu bude tak i v následujících letech. Jsem přesvědčena, že jednou z nejdůležitějších věcí je psychika maminky během těhotenství. Je mi 24let a myslím, že mé tělo je v dobré kondici, zdravě jím, hodně spím, nekouřím a nepiji alkohol, a pokud se budu cítit stejně fajn jako doposud, nevidím důvod ke zbytečným vyšetřením, která by mě stresovala. Na vyšetření k Vám se tedy objednám ve 13. týdnu těhotenství. Ještě jednou děkuji za podporu, velmi si jí vážím.
Lucie K., 31.7.2007
Dobrý den,
jsem ve druhém měsíci těhotenství, a i když je na to ještě hodně času, všude je spousta rodiček, raději bych se přihlásila včas. Chtěla bych využít služeb vašeho Porodního domu především k předporodnímu kurzu, případným konzultacím a k doprovodu asistentky do porodnice s tím, že první dobu, bude-li vše v pořádku, bych ráda strávila s asistentkou doma. Jde mi hlavně o to mít po ruce někoho, koho už znám a kdo zná trochu mě a bude mi oporou. Mějte se pěkně a budu se těšit na odpověď. S pozdravem
Markéta B., 11.7.2007
Vážená paní Štromerová,
díky Vaší pomoci jsme byli na vše připraveni, jen na porodnici a na zlé lidi ne. Je mi ze všeho velice smutno.
Lucie C., 2.7.2007
Dobrý den,
na váš porodní dům jsem dostala kontakt od kamarádky, která k vám chodila a byla velice spokojena. Jsem nyní ve 30. týdnu těhotenství a termín porodu mám 24.8.2007. Ráda bych se zúčastnila předporodního kurzu, kam bych ráda vzala i manžela. Ten je bohužel přes týden v zahraničí, tak bych se chtěla zeptat, jestli nějaké kurzy neprobíhají i o víkendu nebo zda je možno domluvit si na víkend individuální kurz. Děkuji za informaci.
Hana K., 11.6.2007
Dobrý den,
jsem ve 33.týdnu těhotenství (druhé dítě), kdy mi byla zjištěna u miminka poloha koncem pánevním. Mohli byste mi poradit, jak přispět k tomu, aby se miminko otočilo? Můj gynekolog na můj dotaz reagoval úsměvem, na žádné „cvičení“ prý nevěří.
Druhé těhotenství je pro mne psychicky mnohem náročnější a mnohdy si se svými pocity nevím rady. Neprovází mě závažné komplikace, ale nějak se nemohu vyrovnat sama se sebou. Přetrvávají u mne negativní vzpomínky z porodu v porodnici, tedy hlavně z přístupu porodníka, bolestivé ruptury pochvy... A já, místo odvahy a příjemného očekávání, zažívám obavy převážně z vlastního selhání při obhajobě přirozeného porodu. Vedou mne k tomu zážitky z prvního porodu, protože na komunikaci tehdy chyběl čas (rodily tři maminky současně), mojí sílu převážila rutina personálu.
Nejsem dvakrát statečný člověk, ale dala bych přednost klidu a porodu před operačním řešením. Potřebuji okolí věřit, ale tu víru jsem nezískala, a nejhorší je, že teď ji nenacházím ani u sebe. Manžel se mne snaží vyslechnout, trápí ho moje slzy, ale točíme se pořád v kruhu. Potřebovala bych asi odbornou pomoc, ale nevím na koho se ve svém okolí obrátit. Vím, že je to předčasné a zbytečné se strachovat, ale obávám se jak budu fungovat, když se budu mít postarat o dva živáčky. Budu moc ráda, když pro miminko budu moci něco udělat. Zatím jsem mu ten pobyt v bříšku dost „prosolovala“. Předem děkuji za radu.
Mirka U., 16.5.2007
Dobrý den,
kontakt na Vás jsem našla na stránkách Porodního domu u čápa. Čekám své třetí dítě a můj problém je v tom, že nemám trauma z porodu, ale z porodnice. Dvakrát jsem rodila v CAPu na Bulovce a teď nevím kam jít, nejraději bych zůstala doma a v klidu porodila své dítě, starosti mi dělá pouze to, zdali se mi podaří sehnat porodní asistentku. Do Porodního domu pro informace se vypravím také, ale pokud by jste mi mohla poradit, budu ráda. Díky a přeji pěkný den.
Marie H., 15.5.2007
Dobrý den,
jsem v počátečním stadiu těhotenství a ráda bych využila služeb vašeho Porodního domu. Pokud to bude možné, ráda bych rodila doma za účasti porodní asistenky. Chtěla bych Vás požádat o radu ohledně postupu při přirozeně vedeném těhotenství a porodu. Ráda bych se vyhnula zbytečné lékařské péči a vše bych chtěla prožít co nejpřirozeněji. Kdy je vhodné se objednat u Vás na první návštěvu? Velice Vám děkuji za odpověď. Přeji hezký den.
Romana N., 15.5.2007
Dobrý den,
moc na vás myslím a doufám, že se daří.. nějak teď ani nevím, jestli je u vás něco nového. Posílám pár foteček pro potěšení a přeji krásný den a moc spokojených maminek!
Bára K., 27.4.2007
Vážená paní Štromerová,
právě jsem dočetla Vaši knihu „Možnost volby“ a můžu říct, že vedle pana Odenta (Znovuzrozený porod) a pana Marka (Nová doba porodní) je pro nás Vaše snaha maminkám pomoci být svobodné ve svém rozhodování a tuto svobodu uhájit, jedním z mála povzbudivých hlasů, jichž se nám dostalo. Děkuji za příběhy žen, které jste ve své knize uvedla, byly a jsou nám skutečně oporou!
Proč píšu: Je mi 27 let a s manželem se velice těšíme na své první miminko. Hned od počátku nám bylo jasné, že jsme-li oba zdraví (tedy předně já), pak není nejmenší důvod přemýšlet nad tím, že by mě „odrodili“ v nemocnici. Nicméně pro případ možných komplikací jsme se nechtěli uzavírat ani této nejzažší možnosti. Problém paradoxně nenastal proto, že by naše rozhodnutí rodit doma bylo tak pevné a neochvějné, nýbrž naopak toto přesvědčení sílilo až v kontaktu s nemocničním personálem všech dostupných porodnic. Naivně jsme si říkali: porodnic je v našem městě víc, nebudem se bát porodu nic... Jenže v první nám vynadali, že je obtěžujeme už v úvodu těhotenství, ať prý se ozvu až ve 40. týdnu. Představa, že tak dlouho budu čekat na to, abych se dozvěděla (jako naprosto nadšená prvorodička) co mě čeká, mě nevyděsila tolik, jako atmosféra panující v této nemocnici. V dalších porodnicích se po vyslovení „porodní plán“ s námi ani nebavili se slovy, že jim přece nebudeme mluvit do „jejich“ práce. Naivně jsem se domnívala, že porodit miminko je „práce“ především moje.
Poučeni těmito zkušenostmi doplněné četbou článků, knih a příběhů maminek z internetu, byli jsme zas o kousek blíže ujištění, že „doma je prostě doma“. Když jsme pak, tak nějak z vrozené poctivosti, přiznali mému gynekologovi, že máme v úmyslu porodit sami a do porodnice dojet pouze v případě komplikací, bylo to naše poslední setkání. Reakce lékaře byla, mírně řečeno, negativní. Vyslechla jsem si, jak hazarduji se dvěma životy, dítě bude určitě postižené a kdesi cosi, na přetřes přišla i výčitka, že tomu zdravotnickému personálu, chudáčkovi, nechci dát vydělat. O celou věc jsme se začali zajímat o to intenzivněji. Jak jsme, ke svému zármutku a i ke škodě, zjistili, žádná porodní asistentka v naší oblasti není. Přesněji ani jedna z těch, které jsme obvolali, nebyla ochotná přijet nám k porodu. Chápu, nechtěly riskovat, alespoň tak to zdůvodnily.
Brzy jsme se mohli na vlastní kůži přesvědčit, že porodit dítě doma není až takovým problémem, jako spíše najít NĚKOHO, kdo bude s to miminko prohlédnout a dát nám potřebné potvrzení kvůli matrice. Na péči o sebe jsem už po konzultaci s mnoha gynekology, kteří mě z loajality odmítli, rezignovala. Dostalo se mi ujištění, že v našem městě ještě nikdo doma nerodil a že vlastně dělám problémy celému státu. Ať jsme se obrátili kamkoli, stále nám bylo sdělováno totéž.
Ve své knize velice prakticky radíte, aby si člověk k porodu doma zajistil porodní asistentku a předem se domluvil taky s dětským lékařem, který miminko převezme posléze do péče. Nicméně nikde už jsme se nedopátrali, co dělat v případě, že se žádný takový člověk prostě nenajde? Žijeme ve svobodném státě, kde jsme se svobodně rozhodli pro přirozený porod v domácím prostředí, k němuž přistupujeme se vší možnou vážností a zodpovědností. Ovšem také lidé kolem nás jsou svobodní a svobodně se rozhodují, zda nám případnou péči poskytnou či ne. V našem případě se rozhodli pro druhou možnost. A to je vlastně důvod, proč jsem se nakonec rozhodla obrátit se na Vás s dotazem: jak postupovat v případě, kdy do porodu zbývá měsíc a nenašel se dosud nikdo, kdo by nám neslíbil, že nám po porodu doma ochotně přibouchne dveře před nosem, případně na nás pošle sociálku nebo dokonce policii. Máte nějaký návod, jak přesvědčit paní matrikářku, že miminko skutečně existuje, aniž bychom se s ním vláčili po úřadech, po nemocnicích a tak mu nakonec připravili ten vstup do života, před kterým jsme ho chtěli uchránit? Moc Vám děkuji za odpověď, pokud si budete s otázkou vědět rady.
Lucie C., 16.4.2007
Dobrý den,
ráda bych využila vaší nabídky asistence při porodu doma. Nyní jsem ve 25. týdnu těhotenství a jedná se o mé páté těhotenství. Vše probíhá fyziologicky a i v předchozích těhotenstvích bylo vše bez problémů. Svůj první porod jsem prožila v CAPu v r. 1999, druhý porod proběhl v porodnici v Rakovníku (2001) a chování personálu bylo hrozné, jelikož jsem odmítla kapačku (byla zbytečná). Proto ke třetímu (2003) a ke čtvrtému porodu (2005) jsme odjeli do Vrchlabí, kde jsem byla velmi spokojená. Patřím mezi ženy, u nichž psychika při porodu hraje podstatnou roli.
Nyní jsme si s manželem začli pohrávat s myšlenkou na porod doma, a musím říci, že mi vnáší do duše klid a radost. Ráda bych se na porod co nejlépe připravila a zaregistrovala se u vás. Co pro to mohu udělat? Kdy bych měla přijet na konzultaci? Děkuji vám za vaší odpověď a těším se na budoucí setkání. Velice si vážím práce, kterou děláte a vašeho úsilí plout proti proudu navzdory překážkám. S pozdravem
Magdaléna B., 22.3.2007
Dobrý den.
Obracím se na vás s velkou prosbou. Čekám druhé dítě a chtěla bych ho porodit doma. Protože jsem nenašla skoro žádné informace o porodních asistentkách, které chodí k porodům doma, budu moc ráda aspoň za nějaký kontakt nebo doporučení na porodní asistentku, kterou bych měla nejblíže.
V březnu 2005 jsme porodili naší dcerku ve Vrchlabí. Byl to moc krásný porod skoro bez lékařského zásahu (pouze protržení vaku blan), ale vrchlabská porodnice je stále zavřená. Doufám, že ji snad zase otevřou a bude se tam rodit zase přirozeně. A tak bych se chtěla připravit i na jinou variantu. A protože nechci do normální porodnice, kde by můj porod mohli chtít řídit nějakými zavedenými zbytečnými postupy a lékařskými zákroky (které by jinak nebyly vůbec nutné), a protože nejsem ten asertivní typ, který by myslel, že vše uhádá a sám si obhájí, jiná varianta přirozeného porodu už asi není.
Hledám porodní asistentku, která by byla ochotna se mnou porodem doma projít a přitom také dokázala správně a včas odhadnout, kdy nastává komplikace a je třeba odjed do porodnice.
Je mi 29 let, moje těhotenství je normální bez komplikací, bez léků a vitamínových preparátů. Prošla jsem předporodním kurzem v r. 2005 ve Vrchlabí a přečetla jsem Znovuzrozený porod Michel Odenta, Partner u porodu Penny Simkinové, Porod Doma Jany Doležalové a Hovory J. Doležalové s porodní bábou I. Königsmarkovou. Moc děkuji za každou odpověď, nabídku pomoci, jiný kontakt nebo doporučení.
Vendula D., 20.2.2007
Milý Čápe,
ráda bych poděkovala tvým porodním asistentkám paní Menčlové a paní Štromerové za kurzy. Vedle informací mi daly sebedůvěru. Ta mi pomohla ve dvou situacích, které bych, nebýt vás, pravděpodobně tak dobře nezvládla v hledání porodnice a klidu při bolestech. Tak moc děkuju a doufám, že jednou budu rodit u vás.
Anna Č., 5.3.2007
Vážená paní Štromerová!
V tejto chvíli som dočítala Vašu knihu „Možnost volby“ a chcela by som Vam vyjadrit svoj obdiv za to, čo robite pre tehotne ženy, ktore túžia svoje dietiatko priviest na tento svet v harmónii a pripravit mu privitanie plné lásky a slobody.
Som diplomovaná pôrodná asistentka a momentálne studujem na Jesseniovej lékarskej fakulte v Martine pôrodnu asistenciu v bakalárskom studiu. Odkedy sa môžem zučastnovat pri pôrodoch, som celým srdcom zamilovaná do tohto čarovného procesu. Na začiatku mojho studia som na praxi v nemocniciach pôrodny proces vnímala iba ako taký so všetkým, čo dnešná moderná medicína určuje za samozrejmé. No s postupom času som začala vnímat stále viac vecí, ktoré k porodu podla mňa vôbec nepatria. Na začiatku som sa nad tým iba pozastavila, no teraz ma z každého takého pôrodu bolí srdce! Napriek tomu považujem každý pôrod za prevzácnu chvilu, no velmi túžim prežiť ich tak, ako ich môžete prežívať vy... Ako som o tom toĺko čítala v knihách Dr. Odenta, Dr. Leboyera a v toĺkých príbehoch matiek, ktoré rodili „slobodne“.
Teraz som práve na praxi na pôrodnej sále, kde sa na kontinuálnom CTG zázname trápi jedna mladá rodička s bolestami v krížoch, no nutia ju ležat na chrbte, pretože záznam „nie je dobrý“... Velmi by som chcela vyskúšať prax v nejakom pôrodnom dome v zahraničí, ale neviem, ako by som sa k tomu dostala. Začala som hladať na internete nejaké možnosti.
Este raz Vam v mene všetkých budúcich mamičiek a pôrodnych asistentiek (predovšetkým takých, ktoré pochopia, o čo Vam ide) vyslovujem UPRÍMNÉ VĎAKA!
P.S.: A keď Vam zrušili CAP na Bulovke, želám Vám zo srdca PORODNY DOM! Verím, že to dokážete! Už 5 rokov je mojím snom – samozrejme v dalekej budúcnosti – založiť pôrodny dom na Slovensku. S pozdravom a prianím vela sil
Lenka Ž., 24.2.2007
Dobrý den,
jako účastník předporodního kurzu v listopadu a v prosinci vám posílám fotky naší krásné dcery, která se nám narodila v poslední večer minulého roku. Informace, které jsme se u vás dozvěděli, nám moc pomáhají. Dcerka se má čile k světu a už se těšíme, že ji budeme mít brzy z porodnice doma. Ještě jednou moc děkujeme za příjemně strávená odpoledne u Čápa! S pozdravem
Tomáš M., 6.1.2007
Dobrý den,
jsem v 15. týdnu svého prvního těhotenství a začínám sbírat informace. Přečetla jsem si knihu „Možnost volby“ a vážně uvažuji o porodu doma (tedy v podstatě jsem rozhodnutá se o to minimálně pokusit). Chtěla bych se zeptat, kdy bych si měla najít porodní asistentku na porod domů, kdy začít chodit do kurzu předporodní přípravy a kdy vybrat nemocnici, kam bych v případě komplikací jela? Předpokládám, že je na to teď ještě příliš brzy, ale nerada bych pak něco narychlo sháněla. Pak bych se také chtěla zeptat, zda má smysl si k porodu pozvat jak dulu tak porodní asistentku? Předem děkuji za odpověď.
Pavla V., 2.1.2007
Bylo by fajn, kdyby zase bylo normální doma se rodit i umírat. Mám dvě babičky a dva dědečky a všichni jsou narozeni doma. Rodiče už jsou narozeni v porodnici. Profese porodní báby opravdu není lehká. A držím vám palce, ať se vám daří. Zavřete oči a pozorujte těhotné a rodící ženy, které vám to umožní.
Alena Ch., 23.12.2006
Dobrý den, paní Štromerová,
s manželem čekáme miminko, na které se oba dva moc a moc těšíme. Do porodu už mi zbývá jen pár dní. Již na začátku těhotenství jsem byla pevně rozhodnutá, že chci rodit přirozeně, tj. bez klystýru, holení, nastřižení, v poloze, která bude vyhovovat mne a ne jenom lekařům.
Velice mne nadchl váš porodní dům. Bohužel jsem na vašich webových stránkách nenašla přesnou informaci o tom, zda funguje či nikoli. Vím, že zrovna dneska máte den otevřených dveří, kde by bylo možné se všechny důležité informace dozvědět, ale není v mých silách Váš Porodní dům navštívit, což mne moc mrzí. Prosím tedy o radu, zda nevíte, kde bych mohla porodit přirozeně a ne jak mi určí lékaři. Existuje v Praze či okolí nějaká alternativa Porodního domu? Vím o porodnici ve Vrchlabí, ale tam teďka mají „stop stav“ kvůli personálním problémům. Předem Vám moc děkuji za odpověď a přeji pěkný den. S pozdravem
Alena P., 12.12.2006
Dobrý den,
jsem ve 3. měsíci těhotenství a začínám zvažovat, kde chci porodit své druhé dítě. Od kamarádky jsem se dozvěděla, že se v Praze konečně podařilo otevřít porodní dům – velice vám k tomu gratuluji. Chci se zeptat, zda kromě jiného umožňujete i porody přímo ve vašem por. domě. Pro porod doma nemáme moc vhodné podmínky a alternativa porodu v por. domě mi připadá ideální. Dále jsem se chtěla zeptat, zda nemáte něco jako „dny otevřených dveří“ nebo kdy je vás možné navštívit. Předporodní kurzy bych chtěla navštěvovat až na jaře. Děkuji za odpověď a přeji hodně úspěchů ve vaší záslužné práci. S pozdravem
Ilona K., 4.12.2006
Vážená paní Štromerová,
ráda bych se k Vám objednala na konzultaci. Jsem v 16. týdnu těhotenství a chtěla bych se domluvit na pomoci při porodu. Zatím nevím, zda chci rodit doma či v porodnici, ale jsem rozhodnutá si zaplatit službu porodní asistentky. Možná se Vám to zdá předčasné, ale některé porodnice požadují již teď registraci. Prosím, navrhněte mi termín. S přátelským pozdravem
Dita Č., 28.11.2006
Pozdravujem Vás, paní Štromerová,
poslala som Vám vypísaný Váš dotazník. Velmi si vážim Vašu snahu pre komunitné vzdelávanie pôrodnych asistentek. Je to do budúcna potrebný krok, ktorý umožní pôr. asistentkám lepšie sa uplatniť na trhu práce. Pozdravuje Vás
Miroslava, 15.10.2006
Dobrý den,
v srpnu jsem u Vás absolvovala přípravný předporodní kurz a ráda bych Vám ještě zpětně poděkovala za Váš milý přístup a kvalitní informace, které mi pomohly všechno zvládnout co nejklidněji. Rodila jsem v Podolí a myslím, že opravdu pomáhá, když doktoři vidí, že jsou maminky informované a mohou s nimi mluvit na partnerské úrovni. Všechny postupy a zákroky se mnou personál konzultoval, vyhověl mé představě a nemusela jsem ani na ně vytáhnout svůj porodní plán. Jediné, k čemu bych mohla mít výhrady, bylo opakované nabízení epidurálu, který jsem ale hned zkraje odmítla. Snad by mohly tyto informace pomoci i dalším maminkám z Vašeho kurzu, které se do Podolí také chystají. Přeji Vám do budoucna hodně radosti z Vašeho snažení. S pozdravem
Adéla B., 2.10.2006
Dobrý den paní Štromerová.
Jsem velkou zastánkyní přirozených porodů, proto mám veliký zájem o účast na kurzu s paní Barbarou Kosfeld. Ačkoli nesplňuji většinu vstupních kritérií – nemám 3 roky praxe (v letošním akademickém roce budu končit Bc. studium PA), nejsem ani vyučující PA, ani jsem se neúčastnila předchozích seminářů s paní Kosfeld. Nicméně jako laktační poradkyně se setkávám i s těhotnými ženami, které se na mě obracejí i s dotazy ohledně těhotenství, porodu atd. Po ukončení studia bych ráda působila právě v primární péči, což je další důvod mého zájmu o tento vzdělávací program. Navíc pocházím z Jižní Moravy, kde jsou dle mého názoru služby v primární péči nedostatečné (snad s výjimkou Brna). Sama jsem matkou dvou dětí. Také se snažím navštěvovat vzdělávací akce na toto téma (např. setkání s I.M.Gaskin, sympozium „Umění normálního porodu“ pořádané UNIPA atp). Chtěla bych Vás tedy požádat, zda bych přesto nemohla být do tohoto programu zařazena. Vzhledem k tomu, že nesplňuji všechny vstupní podmínky, jsem ochotna v případě přijetí zaplatit plnou cenu kurzu. S pozdravem a přáním hezkého dne
Barbara H., 25.9.2006
Dobrý deň,
som Vaša kolegyňka zo Slovenska. V našom materskom centre vediem prípravu na materstvo. Velmi ma zaujal Váš Pôrodný dom U čápa, nádhera, radost rodiť!!!! Keď budem( možno) niekedy ešte rodiť, tak v takých úžasných priestoroch, aké sú tie vaše. Toĺko moje dojmy a teraz niečo pracovne. Rada by som si objednala videokazetu s pôrodnou tématikou, ktorú ponúkate na vašej webstránke. Ďakujem a verím, že raz budem mať možnost Váš pôrodní dom navštívit osobne na nejakom z Vašich kurzov. Prajem krásny den a veĺa spokojnych maminiek i bábätiek...
Silvia P., 20.9.2006
Milá paní Štromerová,
děkuju moc za krásnou zpětnou vazbu, od Vás jako zainteresovaného člověka mě potěšila zvlášť. Jak říkám, pro mě to byl opravdu milý zážitek a inspirace, kterou jednou, doufám, budu moci osobně prakticky využít. Mějte se krásně a držím porodnímu domu palce!
Lenka V., 20.9.2006
Dobrý den,
posílám, jak jsem slíbila, zprávu o našem druhém dítěti. Rodili jsme doma a celou dobu porodu jsme byli doma. Po několika dnech jsem si uvědomila, jak je to úžasné rodit doma. Za pobyt v porodnici bych to nevyměnila ani náhodou! To společné sžívání celé rodiny, ale hlavně těch malých. Kdybyste slyšela ty průpovídky staršího brášky! Zdraví
Alena Ch., 31.7.2006
Dobrý den, paní Štromerová,
chci Vám tímto emailem poděkovat za Vaší knížku „Možnost volby“. Tato kniha byla poslední informací, která mi pomohla k rozhodnutí porodit doma. Už jsem nad tím uvažovala déle a pročetla všechny dostupné knihy, ale ta vaše je cenná tím, že je z českého prostředí a popisuje reálie České republiky. Nevím, zda vy sama ještě doprovázíte k domácím porodům. Nevím, jak moc jsou porodní asistentky vytížené, proto vás chci požádat, jestli nemáte případný kontakt ještě na jinou asistentku, která by byla ochotná jít k domácímu porodu. Děkuji za informace i za knihu.
Jiřina K., 26.7.2006
Vážená paní Štromerová.
Jsem nadšena koncepcí Vašeho porodního domu a moc Vám fandím. Momentálně jsem v 6. měsíci těhotenství a uvažuji, že bych rodila u Vás (doma si na to netroufám). Můžete mi, prosím, sdělit, jestli je to možné? Porod je plánován na začátek října. Děkuji a s pozdravem slunečného dne
Jitka K., 7.6.2006
Vážená paní Štromerová,
zaujaly mě Vaše milé odpovědi na stránkách www.rodina.cz. Moje první těhotenství bylo velmi komplikované, porod ve 36.týdnu, po odtoku plodové vody, vyvolávaný, nakonec ukončen sekcí... V současné době bychom rádi, kdyby se nám podařilo další miminko, a vzhledem k tomu, že bychom to v budoucnu rádi zopakovali ještě jednou, velmi mě zaměstnává myšlenka, jak „zařídit“, aby druhý porod proběhl přirozenou cestou. Myslíte, že byste mi v tomto mohla být nějak nápomocna? Předem Vám děkuji za odpověď.
Jana L., 7.6.2006
Vážená paní Štromerová,
děkuji Vám za rychlou a vyčerpávající odpověď, které si cením o to více, že Váš čas je vzácný. Jsem pevně rozhodnutá porodit buď doma nebo v Porodním domě U Čápa, takže si ráda na zprovoznění Čápa počkám. Držím palce a těším se na náš první porodní dům.
Šárka H., 23.5.2006
Dobrý den.
Se svým partnerem plánujeme druhé dítě a po první zkušenosti již v porodnici rodit nechci a porodu doma se obávám. Na vašich stránkách jsem našla fotky porodních pokojů, ale žádné bližší informace. Proto jsem se chtěla zeptat, jestli se u vás rodí, případně jestli se v blízké budoucnosti rodit začne. Předem děkuji za odpověď a přeju hodně štěstí ve vaší průkopnické práci.
Magda H., 18.5.2006
Krásný den!
Informace z vašich informačních publikací byly pro nás užitečné a většinou nové. Jelikož zatím nejsme v situaci, kdybychom měli volit místo porodu, nemají vliv na naše současné rozhodování. Ale až přijde čas a budeme čekat miminko, tyto přečtené informace budou mít na naši volbu určitě velký vliv. Děkujeme moc a pozdravujeme!
Blanka M. a Michal Z., 17.5.2006
