Logo Porodního domu U čápa
Porodní dům U čápa, o.p.s.
nestátní nezisková organizace založená ve formě obecně prospěšné společnosti, která
usiluje o návrat přirozených porodů do českého porodnictví
 

Jak rodí ženy v jiných zemích

Velmi užitečné bývá srovnání stavu a podmínek v různých oblastech lidského života v naší zemi s jinými státy. Mnohá zjištění, vycházející pro náš stát negativně, nutí našeho přemýšlivého člověka k zamyšlení se nad věcí. Vyburcují se v něm snahy o provedení změn, které by tento stav zlepšily.

Proveďme nyní takové srovnání v oblasti PORODNICTVÍ. České porodnictví se již dlouho drží ve světových tabulkách na nejvyšších místech pokud jde o novorozeneckou úmrtnost. Hodnoty jsou tak nízké, že nám svět závidí. Není tedy co měnit, jsme mezi nejlepšími. Jenže z jiných zemí se k nám dostávají zprávy o lidském, individuálním přístupu, a také o možnostech, svobodě a spokojenosti matek. Vtírá se pocit, že se nám v těch číslech matka a dítě ztrácejí. Pomineme-li onen fetiš čísel, závidíme naopak světu my...

*

Mnohé západoevropské země a USA mají odlišný systém porodnictví. Zásadní rozdíl spočívá v roli porodní asistentky, která má v těchto zemích podstatně větší práva, ale také podstatně větší míru odpovědnosti. Oboje odpovídá jejich vyššímu vzdělání. V těchto zemích mají ženy k výběru čtyři možnosti místa porodu, čímž potažmo volí i způsob svého porodu:

  • Porodnice
  • Porodní centrum
  • Porodní dům
  • Porod doma

Mnohé porodnice ve srovnání s naším standardem poskytují maminkám příjemnější, intimnější prostředí, s individuální péčí. Neexistuje, aby porodní asistentka, která se o určitou ženu stará, před každým svým vstupem do pokoje nezaklepala. Přicházejí-li s ní ještě jiné osoby, vyžádá si asistentka souhlas ženy. Jestliže žena s jejich přítomností nesouhlasí, tyto osoby do pokoje prostě nevstoupí. Je to přece její porod a ona má právo určit kdo tam bude a kdo ne.

V některých nemocnicích jsou zřizovány tzv. rodinné pokoje, kde může probíhat porod jako doma za přítomnosti rodinných příslušníků. Jinde mají celá oddělení, která jsou vedena pouze porodními asistentkami a jsou věnovaná přirozenému porodu. Ženy jsou sice v nemocnici, ale pokoje jsou zařízeny velice civilně. Rodičky mají svou porodní asistentku, kterou znají, žena si tam vezme koho chce (manžela, maminku, kamarádku, děcka), prostě tam žije rodinným životem, má svou koupelnu, svou sprchu i bazének. Pokoj je vytvořený tak, že vypadá domácky, přátelsky, ale když otevřete skříň, je tam vše, co je třeba pro resuscitaci matky i novorozence. Po třech až šesti hodinách po porodu ženy odcházejí domů. Jestliže po několika hodinách po porodu porodník zjistí, že je vše v pořádku, ženu nic nebolí, nekrvácí, dělohu má pevně staženou, a také dětský lékař pokud zjistí, že dítě má normální reflexy, že je rovněž v pořádku, rodiče mají zajištěnou domácí péči (ženskou sestru nebo lékaře, který s nimi bude v telefonickém kontaktu a kdykoli přijede poradit nebo pomoci), nemusí rodička ležet čtyři dny v nemocnici. Samozřejmě nejde každou rodičku vyhnat za pět hodin po porodu. Jde jen o to, aby byly možnosti. Čtyři nebo pět dní ležet v nemocnici je zbytečné a stojí to peníze. Stejně tam žena jenom leží a kojí, maximálně se jde vysprchovat.

Jde o zvláštní porodnické oddělení, které, přestože je umístěné v nemocnici, praktikuje přirozené vedení porodů. Hlavní péči tam poskytují porodní asistentky; lékař je volán, příp. žena je přeložena na klasický porodní sál, pouze tehdy, vyskytne-li se komplikace. Toto oddělení bývá na chodu nemocnice závislé (provozně i ekonomicky), ale může být i autonomní, nezávislé. Centra pracují podle zásad a doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), dále v souladu s mezinárodním Etickým kodexem porodních asistentek, směrnicí Rady Evropy a doporučeními Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM).

Péče o těhotné a rodičky v těchto centrech vychází rovněž z ověřených zkušeností. Rodit v porodních centrech je ideální pro ženy, kterým typické nemocniční prostředí nevyhovuje. Výhodou těchto center je téměř domácí intimní prostředí a poskytovaná péče provázaná možností řešit komplikace okamžitým lékařským zásahem. Je zařízením, které nastávající maminka navštěvuje po celou dobu svého těhotenství, a kde navazuje kontakt s porodní asistentkou, s níž nakonec i porodí.

I u nás v ČR existovalo porodní centrum, a sice v letech 1998 až 2000 v pražské nemocnici na Bulovce pod názvem Centrum aktivního porodu.

Porodní dům je zařízení poskytující péči zcela shodnou s porodním centrem. Je však plně autonomní, stojí samostatně mimo nemocnici. Porodní asistentky, které jsou zde také hlavními poskytovateli porodnické péče, úzce spolupracují s jedním nebo více lékaři a/nebo s blízkou nemocnicí, s nimiž, resp. s níž mají uzavřenou smlouvu.

V západoevropských zemích i v USA porodům doma nebrání ani zdravotníci, ani zákony. V Německu zákon dokonce nařizuje přítomnost porodní asistentky u každého porodu, tj. i u porodu vedeného v domácnosti. V Anglii existuje zákon, který porodní asistence přímo nařizuje pomoci ženě při porodu, ať se žena rozhodne rodit kdekoli (tedy i doma). Znamená to, že rozhodne-li se žena porodit doma, musí porodní asistentka přijet k ní domů.

Nejlépe legislativně ošetřené porody doma mají v Holandsku. K tomu byl vypracován tzv. Seznam porodnických indikací, kterým se zcela zásadně řídí porodníci, porodní asistentky i pojišťovny. V Holandsku velice dbají na to, aby doma byly vedeny porody pouze fyziologické, tj. porody, u kterých se předpokládá jejich fyziologický průběh, a také, aby byla zajištěna bezproblémová dostupnost rodící ženy do nemocnice ne delší než 20 minut. Pakliže tyto podmínky nelze zajistit, je ženě doporučeno, aby rodila v porodnickém zařízení.

Holandsko je z porodnického hlediska výjimečná země: třetina žen rodí doma, třetina absolvuje tzv. ambulantní porod v porodních domech a jenom třetina porodí v konvenčních porodnicích. Těhotná žena si kromě gynekologa může vybrat i porodní asistentku, ke které dochází po celé těhotenství, a která jí bude doprovázet i k porodu. Asistentka tedy ženu dobře zná a u porodu je jí velkou oporou a to nejen z hlediska odborného, ale především lidského. Pokud se žena rozhodne porodit doma, je porodní asistentka ze zákona povinna poskytnout jí veškerou péči a pomoc.


Privátní porodní asistentky mívají svou vlastní ordinaci a chodí k domácím porodům. Harmonické vztahy s blízkou porodnicí jsou nezbytné.

Proč v Holandsku, kde se rodí doma nejčastěji, pouze 6% porodů skončí císařským řezem, zatímco v ostatních evropských zemích, ve kterých se rodí téměř výhradně v nemocnici, 25%? Proč v tomtéž Holandsku je novorozenecká úmrtnost i úmrtnost matek pod běžných 10‰ ? Odpověď je jasná: existence absolutní koordinace mezi jednotlivými „zúčastněnými“ stranami: porodní asistentka s rodičkou – ambulantní vůz – nemocnice. Vyžaduje-li porod doma lékařský zákrok, porodní asistentka zavolá nejbližší ambulanci a vyrozumí nejbližší nemocnici. Při příjezdu do nemocnice je vše již připraveno, rodička je očekávána. Tak to chodí v Holandsku.

Mohou-li si místo a způsob porodu vybrat Holanďanky, Němky, Dánky a Angličanky, proč tak nemohou i české ženy? Proč jinde mají ženy právo být informovány o možných variantách péče a léčebných způsobech? K tomu, aby se holandská žena rozhodla rodit doma, nepotřebuje svolení lékaře! Jestliže jinde ve světě mají ženy právo vědět, jak se jmenuje ten, kdo o ně pečuje, proč u nás musí službu konající personál zůstat anonymní? (Špatně čitelná vizitka není dostatečnou informací o jméně lékaře nebo porodní asistentky.)

Zuzana Štromerová, BSc., Porodní dům U čápa, Praha