Logo Porodního domu U čápa
Porodní dům U čápa, o.p.s.
nestátní nezisková organizace založená ve formě obecně prospěšné společnosti, která
usiluje o návrat přirozených porodů do českého porodnictví
 

Dotazníkové šetření o porodech doma v ČR

Budete-li pátrat po tom, kolik dětí se v České republice narodí plánovaně doma, v oficiálních statistikách takový údaj nenajdete. Statistiky údaj o počtu dětí narozených mimo nemocnici sice předkládají, ale zahrnují pouze ty případy, kdy rodící ženy do porodnice nestihly dorazit. To znamená, že tyto ženy se k porodu mimo nemocnici nepřipravovaly. Prostě je jen zaskočil jeho velice rychlý průběh. Nelze se ani dopátrat toho, zda ženy, které díky překotně rychlému průběhu porodu byly se svým porodem doma nakonec spokojeny, a zda takový rychlý porod přinesl nějaké zdravotní komplikace matce nebo dítěti. Ani o tom nebyl průzkum v České republice proveden. A vzhledem k tomu, že porod doma je lékařskou společností pokládán za postup „non lege artis“, tedy z lékařského hlediska nedoporučován, nikdo ani takový výzkum neprovedl. Dlouhá léta odborníci tvrdí, že pokud se někdo k takovému kroku odhodlá, je to výrazem jeho nezodpovědnosti a neuvážlivosti, je to hazardní krok. Tito lidé jsou pak v lepším případě nazýváni exhibicionisty, v horším případě dokonce vrahy svého dítěte. Tato silná slova plynou z úst uznávaných odborníků, kteří ovšem k podložení svého tvrzení neměli jediný údaj z nějakého průzkumu. Porod doma dokonce nikdy neviděli!

A tak jsme se v roce 2004 rozhodli, že se pokusíme situaci v České republice zmapovat sami...

*

Dotazník jsme sestavili pro ženy, které porodily doma alespoň jedno dítě. Dotazník obsahoval 44 otázek, které byly rozděleny do šesti oblastí:

  1. Osobní a demografické údaje o rodičce
  2. Důvod volby porodu doma
  3. Příprava na porod doma
  4. Průběh porodu
  5. Hodnocení porodu
  6. Srovnání porodu doma s předchozím porodem v nemocnici

Výsledky šetření měly poskytnout představu o tom, jaké ženy se rozhodují pro porod doma, co je k tomu vedlo a jak byly s průběhem porodu v domácím prostředí spokojeny, jak jej vnímaly, a zda jim nebo jejich dětem plánovaný porod doma přinesl nějaké zdravotní komplikace.

Požádali jsme o pomoc Hnutí za aktivní mateřství, Českou asociaci dul a také rodiče, o kterých jsme věděli, že doma porodili, aby nám pomohli shromáždit kontakty na co největší počet „domorodiček“. Na jaře 2004 jsme dotazníky rozeslali všem ženám, o kterých jsme měli informace, že porodily doma, a na které jsme měli kontaktní údaje.

Rozeslali jsme celkem 100 dotazníků s tím, že „uzávěrka“ pro jejich návrat byla 30.6.2004. Do uzávěrky jsme obdrželi 78 vyplněných dotazníků (tj. návratnost 78%).

Obecné hodnocení průzkumu

Byli jsme si vědomi, že náš dotazníkový průzkum nepostihne zcela všechny „domácí“ rodičky, což může snížit důležitou vypovídací hodnotu průzkumu. Získané výsledky tedy nemohou být podkladem pro konečná, definitivní tvrzení, ale mohou sloužit jako obrázek té části populace, která se rozhodne přivést své děti na svět doma.

Návratnost dotazníků nebyla stoprocentní objektivně proto, že některé adresy, které jsme získali, již nebyly platné, a dopisy se nám neotevřené vracely zpět. Subjektivně se domníváme, že někteří rodiče také neodpověděli proto, že nechtěli, aby se prozradilo, že rodili doma, a obávali se, že by za své rozhodnutí rodit doma mohli být stíháni nebo by mohli mít alespoň nepříjemnosti.

Provedený průzkum byl prvním uskutečněným průzkumem v České republice, který se zabýval přiváděním dětí na svět v domácím prostředí. Jeho výsledky zcela vyvrací oblíbená tvrzení porodníků o nezodpovědnosti, neinformovanosti a nevzdělanosti žen, které při porodu svého dítěte dají přednost svému domovu před porodnicí. Posuďte sami.

Hodnocení jednotlivých otázek

U některých otázek se můžete setkat s disproporcemi údajů, kdy se počet odpovědí neshoduje s počtem navrácených dotazníků. Je tomu tak proto, že některé ženy na některé z otázek buď neodpověděly nebo naopak vybraly více než jednu odpověď.

1. Počet dětí narozených doma v jednotlivých letech

Statistika. 1990 – 1, 1991 – 1, 1992 – 3, 1993 – 1, 1994 – 1, 1995 – 1, 1996 – 2, 1997 – 2, 1998 – 0, 1999 – 2, 2000 – 3, 2001 – 12, 2002 – 13, 2003 – 22, 2004 (1. pololetí) – 14.

Komentář. Zlomovým rokem je rok 2001, který jakoby odstartoval zájem žen rodit své děti doma. Od toho roku je jasně patrný stoupající růst domácích porodů. Při tomto hodnocení je však třeba mít na paměti, že uvedený počet realizovaných porodů doma v jednotlivých letech není absolutní, protože se prostě nepodařilo dohledat všechny rodiče, kteří přivedli děťátko na svět doma. Skutečný počet porodů, které proběhly doma plánovaně, je podle našeho odhadu přinejmenším dvojnásobný. Navíc jsme měli daleko méně kontaktů na rodiče, kteří rodili doma před rokem 2000, jako na ty, kteří rodili doma po roce 2000.

2. Parita (udává, kolikáté děťátko žena porodila doma)

Statistika. Primipary 21x, sekundipary 22x, tercipary 12x, kvartipary 8x, kvintipary 4x. Dále se doma narodilo 1x šesté, 1x sedmé a 1x osmé miminko.

Komentář. Z těchto čísel je jasně vidět, že porody doma nejsou jen výsadou vícerodiček. Z celého dotazníku ani nevyplynulo, že by byl porod doma pro prvorodičky méně bezpečný. Mezi dotazovanými byly také ženy, které doma porodily dvě nebo tři děti. Jedna z maminek dokonce porodila doma všech svých osm dětí (v rozmezí let 1991 – 2003).

3. Bydliště

Statistika. Velkoměsto 36 (46%), maloměsto 14 (18%), vesnice 28 (36%).

Komentář. Tato otázka přináší pouze velice orientační informaci. V podstatě říká, že není statisticky významný rozdíl mezi počtem žen, které se rozhodnou rodit doma ve městě či mimo ně. V otázce nebyly přesně definovány pojmy velkoměsto, maloměsto a vesnice.

4. Věk rodičky

Statistika. Minimální 22 let, maximální 45 let, průměrný 37 let. Nejčastěji udávaný věk: 30 (10x).

Komentář. Tento bod průzkumu je výmluvný: k porodu doma se rozhodují ženy starší, životně zkušené. Neobstojí tvrzení, že doma rodí ženy ještě mladé, nezralé...

5. Vzdělání

Statistika. Vysokoškolské 49 (63%), středoškolské 29 (37%), pouze základní 0 (0%).

Komentář. Čísla i v tomto směru hovoří jasně. Údajná „nevzdělanost žen“, které chtějí rodit doma, bývá častým argumentem odpůrců porodů doma.

6. Důvod k rozhodnutí rodit doma

Statistika. Domov jako nejvhodnější místo k porodu 67 (86%), špatné zkušenosti z předchozích porodů v nemocnici 30 (38%), přání partnera 8 (10%), pozitivní zkušenosti z předchozích porodů doma 6 (8%).

Komentář.
Důvody prvorodiček: Doma je doma, porod není nemoc, jsem zdravá, nepotřebuji k porodu do nemocnice, strach z nemocničního prostředí na základě vyprávění vlastní matky, sestry, kamarádek apod.
Důvody vícerodiček: Nic nemůže být větší riziko a hrůza než zážitek z minulého porodu, porod není nemoc, vlastní domov je vlastní domov, doma je nejbezpečněji, nejútulněji, je to místo, kde by měl malý človíček vstoupit na svět.

Ženy měly možnost volit více odpovědí a přidat další komentář. U žen, které již měly zkušenosti s porodem v porodnici, tyto zkušenosti výrazně ovlivnily jejich rozhodnutí rodit doma. Je to patrné z odpovědí.

7. Příprava na porod doma

Statistika. Poučení porodní asistentkou 62 (79%), literatura 54 (69%), kurz předporodní přípravy 39 (50%), informace od žen, které již rodily doma 38 (49%).

Komentář. Žádná z dotazovaných žen nenechala ani jednu z nabízených odpovědí nezaškrtnutou, vždy byla zaškrtnuta minimálně jedna volba. Z toho vyplývá, že rozhodne-li se žena rodit doma, na svůj porod se důkladně připravuje, nic nenechá náhodě. Sbírá zkušenosti od žen, které již doma rodily, navštěvuje předporodní kurzy, iniciuje osobní kontakt s porodní asistentkou, studuje veškerou dostupnou literaturu týkající se porodu. Na porod doma tedy není nepřipravena, jak se mnozí odpůrci porodů doma domnívají. Ze zkušeností víme, že rozhodnutí těchto žen přichází po dlouhé a zralé úvaze a po zvážení všech pro a proti. Plánovaný porod doma evidentně není aktem nevědomosti nebo náhlého či dokonce „módního“ rozhodnutí.

8. Osoby u porodu doma

Statistika. Partner 74 (95%), porodní asistentka 43 (55%), lékař 4 (5%), matka nebo přítelkyně 16 (21%), jiné osoby 1 (0,8%).

Komentář. Žádná z žen, které zaslaly zpět vyplněné dotazníky, nerodila doma úplně sama! Pro mnohé je dokonce samozřejmostí přítomnost všech členů její rodiny, neboť její porod je přece „rodinnou událostí“. Většina žen se snažila získat porodní asistentku. Z dotazníků vyplynulo, že nejčastější kombinací doprovodu u porodu je partner a porodní asistentka.

9. Poloha při porodu

Statistika. V kleče 23 (29%), na bobku 13 (17%), ve stoje 13 (17%), do vody 10 (13%), vsedě 9 (12%), na zádech 9 (12%), na boku 2 (3%).

Komentář. Jak je ze získaných údajů patrno, mají-li ženy opravdu možnost, volí jinou polohu než polohu na zádech. V případě našeho šetření se poloha na zádech objevuje v 9 případech, avšak je třeba upřesnit, že z uvedených 9 případů připadá 8 na vrub jediné ženy, která takto přivedla na svět doma všech svých 8 dětí.

10. Poranění

Statistika. Ve 36% došlo k poranění porodních cest, 62% porodů proběhlo bez poranění.

Komentář. Tento vynikající poměr ve prospěch porodů bez poranění přisuzujeme neuspěchanému přístupu v závěru druhé doby porodní. Pokud k poranění došlo, pouze v 21% bylo nutné poranění šít.

11. Přejezd do porodnice – důvody

Statistika.
Během porodu:  5 (7%), z toho nepostupující porod 2x, vyčerpanost rodičky 1x, problémy miminka 2x.
Po porodu: 12 (15%), z toho neodlučující se placenta 5x, jiné 7x.

Komentář. V pouhých pěti případech z celkových 78 byl nutný přejezd rodičky do nemocnice. Nejčastějším důvodem byla neodlučující se placenta. „Jinými“ důvody pro přejezd do nemocnice po porodu bylo většinou přání rodičky (formální důvody, např. registrace novorozence). Avšak ani jedna z žen neuvedla, že by se během porodu nebo těsně po něm vyskytla komplikace, která by vyžadovala okamžité řešení a lékařský zásah.

12. Hodnocení stavu dítěte po porodu

Statistika.
Matkou: Výborný 56 (72%), dobrý 20 (26%), uspokojivý 0 (0%), špatný 0 (0%), zbytek neudáno.
Lékařem: Výborný 65 (83%), dobrý 6 (8%), uspokojivý 2 (3%), špatný 0 (0%).

Komentář. Nejdramatičtějším argumentem lékařů proti porodům doma je vysoká pravděpodobnost zdravotního ohrožení dítěte při porodu doma. Výzkum zcela přesvědčivě ukázal, že ani jediné z miminek, které se narodilo doma, nevykazovalo ohrožení nebo dokonce skutečné poškození zdraví následkem porodu doma (viz předchozí bod 11). Nebyl podchycen ani jediný případ úmrtí dítěte v souvislosti s porodem doma. Z dotazníků také vyplývá, že rodiče stále častěji kontaktují dětského lékaře ještě před porodem a novorozenec je v krátké době po porodu dětským lékařem vyšetřen.

13. Porod placenty a krvácení po porodu

Komentář. Na tuto fázi porodu se nám podařilo získat spíše „zážitkové“ údaje než „číselné“ odpovědi. Jednoznačné však bylo to, že otázka krvácení nebyla žhavou otázkou, protože na otázku „Jaká byla krevní ztráta po porodu“ jsme dostávali většinou slovní odpovědi ve smyslu: „malá“ nebo „normální“. Jen v malém množství případů se objevil číselný údaj. Co se placenty týká, byla tzv. manuální lyse placenty nutná v jednom případě. V ostatních případech se placenta porodila samovolně buď během cesty do porodnice nebo brzy po příjmu do porodnice. Nejdelší udaná doba mezi porodem dítěte a porodem placenty byla 240 minut (4 hodiny). Ani v tomto případě však nedošlo k abnormálnímu krvácení.

14. Hodnocení porodu doma

Statistika. Pozitivní, tmelící rodinu 43 (55%), namáhavý, ale posilující 15 (19%), negativní 0 (0%).

Komentář. Tento bod průzkumu snad ani komentář nepotřebuje, čísla hovoří jasně. Toto hodnocení bylo také důvodem pro bezmála stoprocentní (94%) rozhodnutí všech respondentek porodit své případné další dítě opět doma (viz bod 16). Podstatné je, že dotazované ženy porod doma plánovaly a skutečně jej doma realizovaly.

15. Porovnání porodu doma s porodem v porodnici

Statistika. Porod doma jako rodinná událost 52 (67%), v porodnici postrádání soukromí 22 (28%), nevyhovující odd. šestinedělí v porodnici 7 (9%), postrádání „domácího“ prostředí v porodnici 7 (9%), odnesení miminka v porodnici 4 (5%).

Komentář. Pro některé ženy byl porod doma jejich prvním porodem vůbec, pro jiné byl novou zkušeností. Tyto druhé ženy měly úžasnou možnost porovnat kvalitu svého porodu v nemocničním prostředí s prostředím domova. Při těchto porovnáních na celé čáře zvítězilo domácí prostředí, kterému neosobní prostředí nemocnic prostě nemůže konkurovat.

16. Po zkušenostech s porodem doma by v případě nového těhotenství zvolilo

Statistika. Domácí prostředí 73 (94%), porodnici 1 (1%), jinou možnost 9 (12%) respondentek.

Komentář. Drtivá většina žen, pokud by čekaly další miminko, by i tohoto nového človíčka ráda přivedla na svět opět doma. Tak pozitivní to pro ně byla zkušenost. Jen jedna žena by volila porodnici, ale z jejího komentáře vyplynulo, že porodnici volila proto, že předchozí porod doma neplánovala. Nebyla tehdy rozhodnuta volit domácí prostředí, ale zaskočila ji rychlost porodu. A zbylých 12%, které volily „jinou“ možnost? Tyto ženy uvedly, že by příště daly přednost rodit v porodním domě nebo v porodním centru, kdyby něco takového v České republice existovalo.

17. Hodnocení přítomnosti porodní asistentky

Ženy také hodnotily přítomnost porodní asistentky během porodu doma. Až na jednu výjimku (pasivita asistentky) bylo jejich hodnocení zcela pozitivní. Nejvíce oceňovaly jejich psychickou podporu a odbornou pomoc. Ve skupině vícerodiček se často objevovala poznámka „Byla jsem ráda, že tam byla, ale zvládla jsem to sama.“


Některým ženám vyplňování dotazníku evokovalo zážitky z porodu doma tak silně, že přidaly volné listy, na kterých svůj příběh podrobně popsaly.

Zuzana Štromerová, BSc., Porodní dům U čápa, Praha