Logo Porodního domu U čápa
Porodní dům U čápa, o.p.s.
nestátní nezisková organizace založená ve formě obecně prospěšné společnosti, která
usiluje o návrat přirozených porodů do českého porodnictví
 

Analýza situace kolem registrace

Všude po celé Evropě (a na celém světě) jsou ženy, které chtěly, chtějí a budou chtít přivést své děťátko na svět doma. Tím, kdo by jim měl pomáhat při porodu, by měla být porodní asistentka. Stále více se objevují další poskytovatelé péče, kterým se v různých zemích říká různě: dula, vyškolený pomocník při porodu (skilled birth attendant), laická porodní asistentka apod. Tito poskytovatelé péče se vyskytují nejvíce tam, kde porodní asistentky dopustily, aby vznikla mezera, prázdno v nabídce jejich služeb. Tuto mezeru je třeba vyplnit. Všechny členské organizace Evropského regionu ICM by měly dbát na to, aby porodní asistentky byly k dispozici ženám na jakémkoli místě. To bylo také heslem Mezinárodního dne porodních asistentek 5.5.2007.

Společnost Porodní dům U čápa se již několik let snaží prostřednictvím projektu Porodní dům U čápa vytvořit pro těhotné ženy novou nabídku v rámci porodnické péče a pro porodní asistentky nový způsob využití znalostí a pracovního potenciálu, zkrátka nový způsob práce. Slovo „nový“ je tu však nadnesené, neboť porodní dům není nic nového, v zemích západní Evropy jich existují desítky, ženy v nich spokojeně rodí jako po másle a porodní asistentky tam bez problémů pracují tak, jak se to naučily ve škole a jak je přiučil život. Nikdo s tím nemá problém.

Nové je to určitě pro Českou republiku, kde ženy dodnes možnost svobodné volby způsobu porodu nemají, a proti porodním asistentkám stát vymýšlí všemožné restrikce. Podotýkám, že mít možnost svobodné volby znamená mít o možnostech, ze kterých volila, dostatečné množství informací, a musí vědět, že různé možnosti vůbec existují, jinak není z čeho volit.

Podstatné je to, že pokud chce porodní asistentka vykonávat činnost podle platné české legislativy, která byla vytvořena na základě požadavků Evaluační komise Evropské Unie z dubna 2002, bude jí udělení registrace odmítnuto. V odůvodnění se dočte, že nesplňuje personální a technické požadavky pro výkon soukromé praxe. Je to proto, že podle vyhlášky č. 424/2004 Sb. (Vyhláška byla v r. 2011 zrušena a nahrazena Vyhláškou č. 55/2011 Sb.) se v paragrafu 5 odst. 1 písm. f) hovoří o tom, že porodní asistentka může také vést normální porod. A vzhledem k tomu, že podle názoru krajských úřadů a Magistrátu hl.m. Prahy na základě vyjádření MZČR není ordinace porodní asistentky způsobilá k takové činnosti, porodní asistentka registraci nedostane. A to ani v případě, že ani neuvažuje o tom, že by ve své ordinaci porody vedla. Třeba by jen ráda asistovala ženám při porodu doma. Jenže smůla – registraci nedostane. Dostane ji pouze tehdy, jestliže do žádosti o registraci výslovně napíše, že bude vykonávat svou činnost podle vyhlášky č. 424/2004 Sb. (Vyhláška byla v r. 2011 zrušena a nahrazena Vyhláškou č. 55/2011 Sb.), vyjma zmíněného bodu f). Zavázala by se tedy, že žádné ženě s porodem mimo porodnici nepomůže. Ve svém důsledku to znamená, že tímto postupem se náš stát snaží vyhladit porodní asistentky, které by chtěly pracovat v celém spektru svých kompetencí, jež jim česká legislativa umožňuje. Toto je hodně zjednodušený popis této závažné situace.

*

Vlády různých zemí se mohou chovat velice lstivě: směrnice pro výkon činnosti může být připravena tak, aby stanovené požadavky pro tento výkon byly nesplnitelné (příklad Česká republika), nebo zavedení takových podmínek, které jsou pro profesi výrazně diskriminující. Příklad Lucembursko: ženy dostanou finanční podporu v mateřství jen tehdy, navštíví-li nejméně 5 krát během těhotenství lékaře. Pokud by navštěvovaly pouze porodní asistentku, nárok na finanční podporu jim nevznikne. Je tedy nadmíru jasné, čí péči si ženy nakonec vyberou (budou muset vybrat) a jaký typ informací se jim tím ve vztahu k porodu dostane!

Jakmile budou v České republice dokončena a vyřešena jednání ohledně registrací „Zdravotnického zařízení Porodní asistentka“, bude možné přistoupit k jednání o smlouvách s pojišťovnami na úrovni EC. Máme tedy trochu času přehodnotit dosud vytvořené popisy výkonů pro porodní asistentky a na základě standardů vytvořit další, které by pokryly všechny kompetence porodních asistentek a ohodnotily tak jejich práci. Je třeba mít na paměti, že popis výkonu porodních asistentek se nebude týkat jen porodních asistentek pracujících v privátním komunitním prostředí, ale i porodních asistentek, které pracují v porodnicích. Samostatná práce porodní asistentky není limitována prostředím, ale vzděláním, kterého dosáhne, a získáním Osvědčení o způsobilosti k samostatnému výkonu profese.

Existuje další silný důvod, proč je třeba prosadit registraci porodních asistentek neomezenou nesplnitelnými požadavky na technické a personální vybavení. Tento důvod se shoduje s požadavkem Evropského regionu ICM: „Vlády všech zemí Evropy by neměly nabýt dojmu, že může existovat jiný praktik, než porodní asistentka, který by pečoval o ženy prožívající normální porod“.

V současné době má v České republice jen málo porodních asistentek registraci bez limitace ještě z dob dříve minulých. Magistrát hl.m. Prahy má snahu i těmto jednotlivkyním jejich registraci tzv. obnovit, jinými slovy omezit.

Ačkoli je tomu v zemích Evropské Unie jinak, naše legislativa říká, že péče během porodu je zařazena do zdravotnické péče, a ta může být poskytována výhradně ve zdravotnickém zařízení. K tomu, aby bylo možné takové zdravotnické zařízení provozovat, je nutné pro ně získat registraci ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ. K získání této registrace však vede dlouhá a nesnadná cesta:

Porodní asistentka, chce-li si založit vlastní praxi a pracovat samostatně, tedy nikoli v porodnici nebo v ordinaci lékaře, musí splnit několik podmínek. V první řadě musí mít

  1. odpovídající odborné vzdělání
  2. Osvědčení o způsobilosti k výkonu povolání bez odborného dohledu podle zákona č. 96/2004 Sb.
  3. registraci Nestátní zdravotnické zařízení Porodní asistentka

Pro splnění podmínky uvedené v bodu 3 vedou čtyři kroky:

Krok první – obstarání místností
Prvním krokem na cestě k získání registrace musí porodní asistentka mít (vlastnit nebo si pronajmout) místnosti a vybavit je tak, aby odpovídaly požadavkům stanovených zákonem č. 160/1992 Sb. Navíc je povinna vytvořit pro ně Provozní a hygienický řád.

Obstarání místností však sebou nese nevyhnutelné finanční náklady, a to dlouhou dobu předtím, než zařízení svou činnost vůbec započne. Po celou dobu čekání na vyjádření kolaudujících institucí, na souhlas s věcným a personálním vybavením a konečně na udělení registrace je, v případě pronájmu, třeba vlastníkovi objektu hradit nájem, je nutné hradit provozní náklady (energie) a platy zaměstnancům, a to vše bez příjmů z činnosti, kterou až do přidělení licence (registrace) nesmíte vykonávat. Pokud chce porodní asistentka poskytovat péči v plném rozsahu svých kompetenci zmíněných ve směrnici č. 80/155 EEC a vyhlášce č. 424/2004 Sb. (Vyhláška byla v r. 2011 zrušena a nahrazena Vyhláškou č. 55/2011 Sb.), bude kompetentní úřad její žádost posuzovat podle vyhlášky č. 49/1993 Sb., a zákona č. 160/1992 Sb. Ani tato vyhláška, ani kompetentní úřad neznají takovou možnost, že by porodní asistentka mohla asistovat u zcela normálního porodu v domácím prostředí, ani neznají vybavení potřebné pro vedení normálního porodu mimo nemocniční zařízení. Jediné podmínky, které byly zákonem stanoveny, je vybavení porodnic. Proto kladou na vybavení soukromé porodní asistentky stejné nároky a požadavky jako na vybavení porodnice. To je nelogické a především nesplnitelné.

Krok druhý – získání souhlasu kolaudujících institucí
Má-li porodní asistentka místnosti a připravila je k plnému provozu, potřebuje získat vyjádření řady institucí, které musí vydat souhlasné stanovisko: jsou jimi Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených, vyjádření požárníků, vyjádření Dopravního odboru příslušné městské části k dopravě v klidu (parkování) a konečně „instituce nejtěžšího kalibru“ – hygienici.

Každá z institucí má na své vyjádření měsíc. Jen souhlasné rozhodnutí Hlavního hygienika se nám podařilo získat až po čtyřech měsících, protože neexistuje právní a věcná podpora pro zařízení „porodní dům“ v legislativě ČR. Hygienik tak neměl náš porodní dům podle čeho schválit nebo neschválit. Kladné rozhodnutí vydal Úřad Hlavního hygienika hl. m. Prahy teprve poté, co jsme úřadu předali příklady praxe porodních domů ze zahraničí.

Krok třetí – získání souhlasu MZČR
Po splnění předchozího kroku smíte požádat Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen MZČR) o Souhlas s věcným a personálním vybavením budoucího zdravotnického zařízení. Podmínky tohoto souhlasu stanovují zaměstnávat určitý počet zaměstnanců (včetně lékařů) a prostory musí být již vybaveny a připraveny v souladu s podmínkami uvedenými v zákoně č. 160/1992 Sb. tak, aby mohly ihned po udělení registrace sloužit svému účelu.

Krok čtvrtý – získání registrace zdravotnického zařízení
Pro vlastní zahájení činnosti je třeba získat registraci Zdravotnického zařízení. Pražským žadatelům tuto registraci uděluje Magistrát hl.m. Prahy, mimopražským žadatelům Krajské úřady. Podmínkou udělení registrace je předchozí získání Souhlasu s věcným a personálním vybavením vydaného MZČR.

Nesplněním personálního a věcného vybavení pracoviště žádná porodní asistentka nezíská registraci pro činnost v plném rozsahu svých kompetencí, vždy bude její registrace limitována vyjádřením „...kromě písmene f) paragrafu 5 vyhlášky MZČR č. 424/1994 Sb...“ (Vyhláška byla v r. 2011 zrušena a nahrazena Vyhláškou č. 55/2011 Sb.) Toto „písmeno“ totiž porodní asistentce umožňuje vést fyziologické porody bez dohledu a indikace lékaře. Ve výsledku to znamená, že registrace povoluje vše kromě vedení porodu (jako se to stalo našemu porodnímu domu). Díky neochotě kompetentních úřadů získat více informací o zajištění bezpečné péče pro ženy, které si volí pro svůj normální porod jiné než nemocniční prostředí, nemají porodní asistentky možnost získat registraci pro plný rozsah kompetenci shrnutých směrnicí č. 80/155 EEC a vyhláškou MZČR č. 424/2004 Sb. (Vyhláška byla v r. 2011 zrušena a nahrazena Vyhláškou č. 55/2011 Sb.)

A tak každá porodní asistentka, která si chce založit vlastní praxi a pracovat samostatně podle vyhlášky MZČR č. 55/2011 Sb., a zažádala by o registraci této činnosti, dostane se do stejných potíží, jako se dostal náš porodní dům.

Porodní asistentka má pak dvě možnosti: buď bude souhlasit s omezením registrace, nebude však moci asistovat ženám, které si přály porodit doma, nebo souhlasit nebude a přidá se tak do řady čekajících na výsledek jednání v Bruselu. Pokud by se však rozhodla vykonávat svou profesi bez registrace, vystavuje se nebezpečí obvinění z nedovoleného podnikání. To může být spojeno s udělením pokuty. Avšak pokutu by byla porodní asistentka povinna zaplatit až po rozhodnutí soudu. V tomto případě by ale musel stát dokazovat, že porodní asistentka porušila platnou legislativu České republiky. A zároveň by musel dokázat, že ona platná legislativa ČR není v rozporu s legislativou EU a nebrání porodním asistentkám v úplném a svobodném výkonu profese.

Nyní si představte situaci, že jste vše potřebné pro registraci připravili, máte kompletně vybavené a připravené místnosti, avšak některá z institucí své souhlasné vyjádření neposkytne. Registraci nedostanete, soukromou praxi tak vykonávat nemůžete. Veškeré úsilí, čas, energie a peníze byly v tu chvíli vynaloženy nadarmo. Konec. Nikdo vám nic nevrátí, všechno bylo zbytečné. Ale jinak to, bohužel, nejde, nikdo se s vámi bez předchozího splnění stanovených podmínek nebude bavit. Je to holt riziko podnikání... Náš porodní dům tento osud naštěstí nepotkal, všechna schválení a nakonec i registraci jsme získali, omezení licence však pro provoz porodního domu bylo velice citelné a to jak z hlediska ideového (porodní dům bez porodů...) tak z hlediska ekonomického.

*

Společnost Porodní dům U čápa, o.p.s., se snaží zvrátit negativní vývoj oficiálním a úředním postupem. Celou záležitost postoupila soudnímu jednání. Nicméně jsme přesvědčeni, že by mohla pomoci na příklad petice, kterou bychom doručili předsedovi vlády. Petice by měla vyžadovat uplatňování Evropských směrnic a mezinárodních dohod, ke kterým se ČR zavázala, důsledně v praxi, stejně tak jako uplatňování zákonů ČR vytvořených pro naplnění směrnic EU upravujících činnost porodních asistentek.

České úřady projekt porodního domu nejenže aktivně nepodporují, ale snaží se neustále najít cesty, jak jeho rozvoj brzdit. Odkazují se přitom na Českou gynekologicko-porodnickou společnost, podle níž je prý takový projekt nežádoucí.

Otázkou tedy zůstává, kdo tvoří naše zákony, a zda zájem České gynekologicko-porodnické společnosti stojí nad zájmy stále rostoucího počtu žen, které si přejí prožít porod jako zdravou, rodinnou událost a nikoli jako životní krizi.

Závěrem lze tedy říci, že otevření porodního domu do plného provozu je zcela v rukou úředníků Magistrátu hl.m. Prahy...

*

Stále dostáváme telefonické a e-mailové dotazy typu „Mohu u vás porodit?“ a přání „Ráda bych rodila ve vašem porodním domě“. Zatímco porodnice (alespoň pražské) praskají ve švech, porodní pokoj v našem porodním domě, připravený pro rození miminek, (nedobrovolně) svou neplní funkci...

Zuzana Štromerová, BSc., Porodní dům U čápa Praha, říjen 2006