Prohlášení společnosti Porodní dům U čápa

Neúměrný trest pro porodní asistentku

Dne 21.9. 2011 byla odsouzena pražská porodní asistentka Ivana Königsmarková za údajnou nedbalost při péči o ženu během porodu v domácím prostředí. Děťátko bylo po porodu resuscitováno a po 20 měsících zemřelo. Porodní asistentku nežalovali rodiče děťátka, ale nemocnice, kde bylo po porodu ošetřováno.

Porodní asistentce soud vyměřil dvouletý trest vězení s pětiletou podmínkou, zákaz činnosti na pět let a povinnost zaplatit zdravotní pojišťovně částku 2,7 milionu korun.

Smrt děťátka v souvislosti s porodem je vždy velice smutná událost, pro rodiče dítěte tragická. V nemocnici se taková věc občas stane, a zcela ojedinělá není. Jenže se o tom nemluví. Jen zcela ojediněle je k soudu zván lékař, který porod vedl. Docela dobře se však schová pod závojem věty: „Víte, to se, bohužel, může stát...“. Kolik lékařů nebo porodních asistentek pracujících v nemocnici, kteří měli co do činění s porodem dítěte, jež bylo následně postiženo či zemřelo, je soudem odsouzeno k podobnému trestu? Na kolik z nich se veřejně ve sdělovacích prostředcích ukazuje a o kolika z nich se nahlas hlásá: „Je nedbalý, potrestejte ho!“

Nemocnice i porodnice jsou instituce, které většinu profesních prohřešků „schová“. Veřejnosti se pak nezdají tak velké.

Otázkou zůstává: Proč se ženy rozhodují pro porod v domácím prostředí? Šetření ukazují, že silným důvodem je chování zdravotníků v porodnicích, rutinní postupy omezující svobodnou volbu typu péče při porodu v porodnici, nerespektování práva na soukromí rodící ženy a především násilné oddělování dítěte od matky v prvních dvou hodinách po porodu.

Společnost Porodní dům U čápa opakovaně nabízela pražským nemocnicím spolupráci při vybudování oddělení určeného pro fyziologické porody, vedeného porodními asistentkami, které by bylo v bezprostřední blízkosti porodního sálu, a kde by zdravé ženy, pokud by si to přály, mohly porodit jen s porodní asistentkou a svým partnerem, nebyly odděleny od svých dětí a mohly jít za několik hodin po porodu domů. Nemocnice na tuto nabídku nereflektují.

Společnost oslovila před krátkým časem i Magistrát hl.m. Prahy a Ministerstvo zdravotnictví s podobnou nabídkou spolupráce. Obě instituce nabídku odmítly s tím, že v této věci nejsou kompetentní, a vyzvaly nás ke spolupráci s nemocnicemi. Kde tedy rozetnout začarovaný kruh?

Proč musí nezájmem státu trpět ženy a jejich očekávané děti? Což si může někdo myslet, že řešením je hrubé trestání porodních asistentek nebo snaha o zákaz porodů v domácím prostředí? Vždyť stát adekvátní alternativní možnost nenabízí!

Praha 22. 9. 2011.

Společnost Porodní dům U čápa, o.p.s.