Co o CAP napsala veřejnost

Články v časopisech:

Jitka Klinkerová, PŘES PRÁH, interní časopis Hnutí Pražské matky č. 9/1999, str. 24 (zkrácená verze):

Kurzy v CAP jsou opravdu vynikající, dozvěděla jsem se tam spoustu věcí, které jsem netušila ani coby matka jednoho dítěte. Tři lekce kurzu jsou povinné i pro tatínky (nebo případný jiný doprovod k porodu). Ani já, ani můj manžel jsme si zpočátku nemysleli, že by jeho účast u porodu mohla být k něčemu dobrá. V CAPíku nejdřív přesvědčily mě a pak i manžela o tom, že něco tak úžasného a důležitého ve svém životě si přece nemůžeme nechat ujít.

Kurzy mají pro porod v CAPíku zcela zásadní význam. Trvají 8 lekcí. V jednotlivých lekcích se seznámíte postupně s filosofií CAPu, podrobně s průběhem celého porodu (včetně moc krásně natočených filmů z různých center v zahraničí), s možnými komplikacemi, prohlédnete si porodní pokojíček a seznámíte se postupně se všemi sestrami, které v CAPu pracují. CAPík je součástí porodnice, lékaři jsou „společní“, ale sestřičky (tedy „porodní asistentky“), které vedou v CAPu porody, pracují jen tam. Je jich pět a všechny se vyznačují především velkým zájmem o to, co dělají (tedy o co nejpříjemnější porod pro miminko i pro maminku).

Práce porodní asistentky je nesmírně odpovědným posláním. Aby jí člověk mohl sloužit, potřebuje lásku, pochopení a úctu k životu. Chybí-li zde láska, úcta a pochopení, pak se stává porodní sál místem bolesti, fyzického i psychického strádání a násilí vůči matce i dítěti. Porodní asistentky i porodníci do velké míry určují, zda jej žena a dítě prožijí v psychické pohodě nebo zda pro ně zůstane traumatickým zážitkem.

Porod v CAPu vede porodní asistentka (respektive si ho „vede“ žena sama), která je s maminkou po celou dobu porodu a ochotně poradí, pomůže, vysvětlí libovolné dotazy. V CAPu se snaží, aby ženy strávily co nejdelší dobu první doby porodní v klidu doma a do porodnice vyrážely až tehdy, kdy už je to opravdu nutné. Doktor přichází až na závěr porodu a je-li vše bez komplikací, zůstává jako pozorovatel. Dobu před porodem mohou matka i doprovod strávit dle libosti – může si skákat na míči (to mimochodem vřele doporučuji), cachtat se ve vaně, sprchovat se nebo v přestávkách mezi kontrakcemi hrát dámu (což asistentky občas zcela vážně radí).

Pocity partnera jsou ovlivněny tím, jakou roli může při porodu převzít. Pokud zůstává pasivním pozorovatelem, bývá pro něj zážitek spíše negativní a převažuje pocit bezmocnosti. Pokud se však zapojí aktivně (masíruje partnerku, hladí ji, drží, chová miminko), pak jsou jeho zážitky pozitivní a má pocit smysluplnosti.

Narozené miminko dostane samozřejmě nejdřív na břicho maminka, ale za malou chvilku se miminko zabalené do osušky přestěhuje do náruče k otci, protože ženu musí prohlédnout doktor. A to je okamžik pro partnera asi nejcennější, protože první setkání s tím malinkým čerstvě vylíhnutým tvorečkem je hodně hluboký zážitek. Maminka se zatím může dojít osprchovat a pak se přestěhuje na pohodlnou širokou postel i s miminkem a mohou si celá rodina společně vychutnat dvě hodiny vyhrazené jen a jen jim.

PhDr. Helena Chvátalová, časopis Děti a my, 26.4.1999 (zkrácená verze):

Centrum aktivního porodu (CAP) při gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice na Bulovce v Praze 8 zahájilo činnost před jedenácti měsíci, začátkem března 1998. Od té doby tam porodilo více než sto maminek. Vzpomínky na chvíle porodu, které si odtamtud odnášejí, a které nepochybně je i jejich děťátko ovlivňují celý život, jsou úplně jiné, než mívají maminky z jiných porodnic.

CAP vychází z myšlenky přirozeného vedení porodu.

„U nás by maminky marně očekávaly, že dostanou injekci, aby to šlo rychleji, epidurální anestézii, aby to nebolelo, nebo cokoli, co by pozměnilo a urychlilo přirozený běh porodu. Nedostanou dokonce ani klysma, pokud o to samy nepožádají. Místo toho jim nabídneme – zůstaňte co nejdéle doma, tak abyste byly v pohodě. A až budete v nepohodě, zavoláte na mobil porodní asistentku, se kterou přesně dohodnete další postup. Po příjezdu sem k porodu můžete použít veškeré úlevové záležitosti, které zde máme – rehabilitační míč, vanu, sprchu, vak –- jakési vakovité křeslo, na kterém se velice dobře sedí, člověk se na něm může dobře ohnout. Pokud máte oblíbenou hudbu, pustíme vám ji z magnetofonu, nebo si můžete přinést svoji pásku s sebou,“ vypráví porodní asistentka, zakladatelka CAP, Zuzana Štromerová.

Jak je vidět, v CAP maminkám nabídnou především možnost volby. Vycházejí z toho, že každé ženě byla přírodou dána schopnost porodit a každé děťátko od přírody „ví“, jak se má narodit. A pokud se přírodě nebrání, maminka sama cítí, co a která poloha je právě pro ni a její dítě ta pravá.

V CAP pracuje pět porodních asistentek. Maminky je znají z povinných předporodních kursů, vědí tedy dobře, kdo jim bude během porodu pomáhat, a to je pro jejich psychickou pohodu a jistotu velmi důležité. „S maminkami si vykáme, ale oslovujeme se navzájem křestními jmény. Vyptáváme se dokonce, jak jim třeba říká doma maminka, nebo někdo blízký, jaké oslovení je jim příjemné. I takové drobné detaily jsou pak při porodu, když je nejhůř, opravdu úlevové“, říká druhá z porodních asistentek, Jana Dvořáková.

Lékař zasahuje jenom v nutných případech - většinou to nebývá potřeba. Kdyby však přece jen nastaly komplikace, nachází se hned za dveřmi CAP klasický porodní sál s veškerou technikou.

Podmínkou porodu v CAP je absolvování čtyřtýdenního kursu (8 lekcí), ve kterém se maminky dozvědí, jak s nabídnutou svobodou zacházet, jak naslouchat vlastnímu tělu a jak se stát skutečnými „režisérkami“ vlastního porodu. Třetí až pátou lekci s nimi musejí absolvovat i tatínkové, nebo ti, které si s sebou k porodu přivedou, některé si s sebou berou maminku, sestru či kamarádku. A další podmínkou je fyziologické, nekomplikované těhotenství. Kontraindikací je například obrácená poloha plodu (koncem pánevním), vícečetné těhotenství, předchozí císařský řez, cukrovka, vyšší tlak apod.

Může se také stát, že ne každá maminka, která chce porodit v CAP a absolvovala povinný předporodní kurs, tam skutečně porodí – v 36. týdnu totiž každou rodičku prohlédne lékař a zváží, zda porod v CAP je možný. Pokud doporučí „klasickou porodnici“ není třeba podléhat panice, ale je dobré mít vybránu ještě jednu porodnici pro tento případ. Určitě se však znalosti a dovednosti získané v předporodním kursu v CAP zúročí při porodu kdekoli.

CAP je zařízení státní, aby byl přístupný všem maminkám. Péče tam je bezplatná, ale za předporodní kurs zaplatí maminka 1000 Kč (předporodní péči totiž VZP nehradí) a dalších 1000 Kč za doprovod k porodu.

Jak v CAP porod probíhá? V „normální“ porodnici jakmile maminka zazvoní a vstoupí dovnitř, je jí řečeno, co má dělat (bez ohledu na to, co sama chce), je někam „posunována“. Jestliže rodí v CAP, zvedne prostě telefon a na mobil se domluví s porodní asistentkou, jak jí je, a co dál. První dobu porodní prožije tedy většinou doma ve „svém“ prostředí, a přijde až skutečně k porodu. „Stává se, že u maminek, které rodí poprvé, je porod hotov během pěti hodin, a to je na prvorodičku opravdu ,slušný čas'“, říká Zuzana Štromerová. „K porodu si maminka může přivést jakéhokoliv partnera, který s ní a dětátkem samozřejmě může být i ,povinné' dvě hodiny po porodu u nás.“

Takže když maminka v CAP porodí, je po porodu ošetřena a jde se sama osprchovat. Pak si na dvě hodiny lehne do postele s miminkem, tatínek je tam s nimi, a pokud se přijdou hned podívat třeba dědeček s babičkou, mohou tam být také. Po dvou hodinách pak maminka s děťátkem odchází na oddělení šestinedělí, a to „povinně“ v FN Bulovka. Není tedy zatím možné porodit v CAP a na oddělení šestinedělí odjet do jiné porodnice.

Kapacita CAP je trochu problémem, protože rodit tam může vždy jen jedna maminka. Ne příliš často, ale přece jen se stává, že přijdou dvě najednou, a pak zkrátka má přednost ta, která přišla dříve. Druhá musí porodit na porodním sále. „Maminky, které prošly našimi kursy, však již opravdu vědí, co chtějí, a tak i na porodním sále většinou porodí v poloze, kterou si vyberou a ke které spontánně dospějí“, říká Jana Dvořáková.

„Ve zdravotnictví je nesmírně významné, aby se tzv. důležití lidé začali už konečně zajímat, co si myslí ti, kterým je péče poskytována,“ říká Zuzana Štromerová. „A nejde o to jen v porodnictví. Prostě je nutná zpětná vazba. Samozřejmě, že je ve zdravotnictví důležitá kvalitní technika, moderní přístroje, přípravky. Ale pacienti – klienti mají zájem i o něco úplně jiného – aby se sestřička usmála a doktor jim vše pořádně vysvětlil. Nemůžeme na ně mluvit naší zdravotnickou hantýrkou. Každý obor má určitou terminologii, ale té laik moc nerozumí, a ještě méně, když je nemocný. Ve chvílích, kdy mu není dobře, má strach a obavy, potřebuje řeč jednoduchou, podrobnou, a raději v klidu čtyřikrát zopakovat.“

Spokojenost pacientů je nesmírně důležitá. Když jsou v pohodě, pomůže jim to při rychlém uzdravování, a vlastně to zdravotnickou péči zlevní.

„A v porodnictví je snad nejmarkantnější, že dobrý psychický stav maminkám pomáhá, aby jejich porod proběhl v klidu a v pohodě. Aby nemusely kamarádkám svěřovat horory, ale aby to byl sváteční den, o kterém budou povídat ostatním na pískovišti – to vám bylo krásné, asistentka se mi tak věnovala, všechno mi vysvětlila. Pan doktor se mě zeptal jestli si má stoupnout zleva nebo zprava a nabídl mi i jinou možnost“, říká Zuzana Štromerová.

Ve vyspělých státech existují různá občanská sdružení na podporu změn ve zdravotnictví, konkrétně v porodnické péči. V Anglii je to např. Asociace pro zlepšení služeb v mateřství. Zastřešující organizací je EMKA – Evropská skupina pro zlepšení služeb ve zdravotnictví. V naší republice zatím žádnou takovou organizaci nemáme, proto nejsme členy EMKA.

„Bylo by určitě dobré ziniciovat sdružení lidí, kteří mají zájem vyzdvihnout hlas veřejnosti ve prospěch něčeho dobrého. Tedy najít lidi, kteří by se věnovali shromaždování informací, co si vlastně lidé v tomto směru přejí, vyvinout dotazníkovou akci, která by se pak mohla uveřejnit, aby bylo vidět, že CAP nebo jakýkoli změněný přístup k porodnictví není výmysl několika porodních asistentek, které asi zešílely, ale reakce na to, co si veřejnost přeje. Je to jenom o tom, že my posloucháme lidi, kteří k nám chodí a nehodíme jejich názory do šuplíku“, říká Zuzana Štromerová.

Do CAP přišla rodit také paní Tereza Křížková s manželem, dvouletým synkem, kterého porodila v jiné porodnici (za přítomnosti otce), a především se čtyřtýdenní Barborkou. Fascinována byla především faktem, že skutečně byla schopna po ošetření po porodu odejít sama do sprchy. Následující dvě hodiny po porodu s manželem a novorozenou Barborkou popisovala jako něco nesmírně krásného, intenzivního a pohodového. Své vyprávění zakončila prostou větou: „Když jsem pak musela odejít s Barborkou na oddělení šestinedělí, bylo nám opravdu líto, že ta krása už končí...“

Dopisy rodiček:

Petra Křivánková, 3.7.2000

Milé porodní asistentky!
Kdykoli jsem čítávala hodnocení maminek Centra aktivního porodu, myslela jsem si, že chvála je přehnaná a že jsou vybrané pouze pozitivní zprávy. Po svém vlastním porodu v CAP však mohu říci, že i mé hodnocení je celé kladné a upřímné. Chtěla bych vám poděkovat za pečlivou a příjemnou pomoc při porodu. Na tuto událost rádi vzpomínám, a jsem ráda, že k tomu došlo právě ve vašem zařízení a za vaší asistence. S celým průběhem porodu jsem byla nanejvýš spokojena, i s předporodním kurzem a radami. Mé zážitky byly velice osobní a byla jsem jich opravdu plna. Na základě mých zkušeností doporučuji svým kamarádkám a známým porod právě v CAP a ráda bych své další porody prožila opět pod vaším dohledem.

Lucie Václavková, 20.9.2000

Vážení přátelé,
navštívila jsem právě vaše stránky a jsem vašimi službami přímo nadšena. Myslím, že aktivní porod v CAP je přesně to, co od porodu očekávám a jak bych ho ráda vedla. Jmenuji se Lucie Václavková, roč. 1975. V současné době jsem v 17. týdnu těhotenství a ráda bych porodila v CAP. Jedná se o mé druhé těhotenství, přičemž první skončilo samovolným potratem v 7. týdnu. Podle vyjádření lékaře tehdy nešlo o nic výjimečného a můj současný stav je podle všech vyšetření v pořádku. Ráda bych se dozvěděla, zdali je tedy možné se u vás nějakým způsobem zaregistrovat a začít docházet na předporodní kurz, případně tělocvik. Mám samozřejmě zájem na aktivní účasti mého manžela. Těším se na vaši brzkou odpověď!

Jana Marečková, Praha 9, 2.7.2000

Vážení,
dovolte, abych se s vámi podělila o velice příjemný zážitek z porodu. Protože při mně stálo štěstí: měla jsem možnost porodit svého syna u vás v Centru aktivního porodu! O štěstí píši proto, že není nic lepšího, než rodit v příjemném, téměř domácím prostředí, bez zbytečných zásahů, jakými jsou tišící prostředky či prostředky na urychlení porodu, kdy jsem si mohla vybrat porodní polohu a nemusela ležet na zádech na porodním lůžku, na povel dýchat nebo nedýchat a tlačit nebo netlačit. Nemusela jsem podstoupit takové procedury jako klystýr a holení. Bezprostředně po porodu jsem se mohla jít osprchovat. Miminko zůstalo po celou dobu s námi, nikdo ho nikam neodnášel, koupalo se v kyblíku, pak jsme si ho s manželem chovali a šli jsme společně na pokoj šestinedělí.

Myslím, že taková péče, jako poskytuje CAP, by měla být ve všech porodnicích, ne jen v jedné. Ostatní porodnice jistě uvítají vaše rady a náměty, právě proto, že jste byli první.

H. Šťastná, Praha 8, 15.3.1999

Chtěla bych se s vámi podělit o své výborné zkušenosti s Centrem aktivního porodu při Fakultní nemocnici v Praze Na Bulovce.

V naší republice je toto Centrum zatím jediným zařízením, kde může budoucí maminka přivést na svět své děťátko jinak než na klasickém porodním stole na sále se zelenými dlaždičkami a silnými reflektory. Důraz je zde kladen na to, že žena je schopna porodit své dítě naprosto přirozeným způsobem bez jakýchkoli utišujících či naopak urychlujících léků. Na tento akt je náležitě připravena, poučena a na porodu se aktivně podílí.

Během kurzu se budoucí maminky důkladně seznámí se vším, co je při porodu čeká. Podrobně se seznámí s prostředím a různými pomůckami, které jí během porodu mohou přinést úlevu. Dostatek času je věnováno i péči o miminko a správné technice kojení.

Přístup sestřiček byl neuvěřitelně přátelský, milý a celou dobu vládla pohodová nálada. Porod jako takový nebyl pro mne žádnou protrpěnou dobou, ale nádherným zážitkem, na který budeme s manželem vzpomínat jako na malý zázrak. Speciálně bych chtěla poděkovat asistentce Zuzaně Štromerové, která se o mně celou dobu velice pečlivě starala a svým úsměvem a vystupováním jak na mně tak i na manžela přenášela neuvěřitelnou pohodu.

V CAPu se nerodí jako na běžícím pásu, ale jde tu o skutečně individuální a lidský přístup ke každé mamince a jejím potřebám. Člověk se v CAPu opravdu cítí jako doma a hlavně ví, že mu asistentky budou chtít pomoci a že nebude na obtíž, když si pro porod vybere tu nejnevhodnější noční dobu.

Tento způsob porodu a celková atmosféra měly beze sporu vliv i na to, že můj syn Honzík je spokojené miminko, které pláče jen když má hlad, v noci klidně spí, nepotřebuje dudlíka, směje se, pozoruje okolí a roste jako z vody. Už nyní se s manželem těšíme, že až budeme mít druhé miminko, rádi bychom ho přivedli na svět opět v CAP. Po této krásné zkušenosti si porod ani jinde neumíme představit.

Lucie Žižková, Praha 2, 10.7.2000

Vážené porodní asistentky CAPu,
dovolte, abych vyjádřila podporu CAPu jako zařízení poskytujícímu náhradní domácí prostředí pro porod. Na těch několik hodin strávených v malém pokojíčku, obklopená láskyplnou péčí manžela a asistentky mám ty nejkrásnější vzpomínky. Jsem šťastná, že naše holčička byla na svět přivítána jemně a citlivě. Fungování CAPu považuji za dokonalé pro všechny ty rodiče, kteří chtějí prožít narození svého dítěte.

Velmi jsem ocenila důkladný předporodní kurz, kde jme dostali spoustu hlavně praktických informací. Díky těmto příjemným hodinám jsme se mohli pomalu seznámit s prostředím a s vámi, porodními asistentkami.

Nezažila jsem žádný stres z anonymního prostředí nemocnice, ani z neznámých tváří okolo sebe ve chvílích, kdy jsem potřebovala hlavně psychickou podporu a klid. Jsem přesvědčená, že právě klid a trpělivost přispěly k tomu, že jsem nepotřebovala žádný lékařský zásah. Plně vás podporuji ve vašem úsilí a věřím, že CAP bude i nadále sloužit maminkám, které si přejí prožít narození svého dítěte tak jako já.