- Sekce pro nastávající rodiče
- Sekce pro porodní asistentky
- Dotazník pro porodní asistentky 2023
- Odborná příručka pro porodní asistentky
- Dotazník pro porodní asistentky
- Okénko do zahraniční
- Srovnávací tabulka podmínek činnosti PA v zemích Evropy
- Mezinárodní setkání porodních asistentek v Praze
- Historie kurzů a seminářů s Barbarou Kosfeld
- Fotky ze semináře s B. Kosfeld v říjnu 2010 v Praze
- Fotky ze semináře s B. Kosfeld v říjnu 2011 v Praze
- Fotky ze semináře s B. Kosfeld v říjnu 2012 v Praze
- Fotky ze semináře s B. Kosfeld v říjnu 2013 v Praze
- Fotky ze semináře s B. Kosfeld v říjnu 2015 v Praze
Centrum aktivního porodu na Bulovce"
Jak to v CAP na Bulovce vypadalo
Centrum aktivního porodu mělo uvnitř budovy porodnice samostatný vchod. Vstup byl možný pouze v doprovodu porodní asistentky. Centrum sestávalo ze čtyř místností.
Příjmová místnost měla vzhled útulné kanceláře a byla určena pro registraci nových těhotných a pro nutné administrativní práce spojené s provozem Centra. | |
Přípravná místnost. V žádném případě není onou pověstnou „hekárnou“ pro přípravu rodiček, známou z běžných porodnic, přestože má s ní shodný oficiální název. Přípravná místnost v CAP byla určena pro přípravu materiálů ke sterilizaci. Svým uspořádáním připomínala spíše kuchyň jak ji známe z našich domovů. Touto místností procházela rodička do porodní místnosti. Jak rodička, tak i její partner se v přípravné místnosti převlékli do ústavního prádla a přezuli do čisté domácí obuvi. Kuchyňka také sloužila k přípravě a ohřevu jídel či nápojů. | |
Porodní místnost byla určena pro II. dobu porodní. Místnost připomínala svým vzhledem obývací pokoj či ložnici a byla vybavena dvoulůžkovou válendou, rohovou vanou, našli jste tu porodní stoličku, porodní pytel. Zde se odehrával hlavní děj – vlastní porod. V rohu porodní místnosti se nacházely dveře umožňující vstup do běžného porodního a operačního sálu. | |
Tělocvična. Sloužila k provozování přípravných kurzů. Na rozdíl od předchozích místností, které spolu těsně sousedily a tvořily tak jeden celek, byla tělocvična samostatnou místností, ale nacházela se na stejné chodbě (hned vedle). | |
Tělocvična. Opačný směr pohledu. |
Sociální zařízení. Centrum mělo vlastní WC a sprchový kout naproti příjmové a přípravné místnosti. Sociální zařízení jsme nefotili.
Jak to v CAP fungovalo
Zájemkyně o porod v CAP se přihlásila telefonicky nebo osobně přímo v kanceláři CAP. Registraci budoucích maminek prováděly samy porodní asistentky Centra a vedly je jako své klientky. Samy si je formou kurzu připravily na porod v CAP. Zájemkyně tak vůbec nepřišly do styku s běžným porodním sálem a jeho personálem.
Od okamžiku registrace až po vlastní porod zůstávaly zájemkyně výhradními klientkami CAP.
Nejzazší termín pro registraci byl okolo 28. týdne těhotenství. Nastávající maminka se však mohla přijít k nám zaregistrovat třeba už na začátku těhotenství, v době, kdy zjistila, že je těhotná. Výhodou toho bylo, že se seznámila s prostředím Centra a také s námi, porodními asistentkami, takže když přišla k vlastnímu porodu do velmi dobře známého a kamarádského prostředí, s asistentkou, kterou již dlouho a důvěrně znala, pak úplně přirozeně a bez stresu u nás porodila. Navázaly s ní opravdu silný kontakt.
Během těhotenství žena navštěvovala svého gynekologa. Alespoň měsíc před porodem navštěvovala lékaře spolupracujícího s CAP, v našem případě těhotenskou poradnu na Bulovce (v ideálním případě by s projektem CAP měl spolupracovat jeden, maximálně dva lékaři a to z důvodu jednotnosti hodnotícího systému). V rámci prenatální péče navštívila žena na počátku 38. týdne těhotenství vedoucího lékaře porodnického úseku. Ten na základě všeobecného a ultrazvukového vyšetření vyloučil ženy nevhodné k porodu v CAP, tj. ženy s vyšším rizikem porodu, a písemně potvrdil svůj souhlas či nesouhlas s porodem v CAP. Ke konci předporodní přípravy byl vyplněn porodopis tak, aby bylo možné doplnit pouze příjmový nález.
Rodička byla v CAP klientkou, nikoli pacientkou. „Naše“ rodičky byly u nás považovány za klientky, nikoli za pacientky. Rodička je à priori zdravá, nikoli nemocná žena. Všechno se u nás dělo jen podle jejich skutečné potřeby. Ona byla u nás na prvním místě, neboť to byla ona, kdo bude přivádět na svět nového člověka, a my jsme tady pouze od toho, abychom jí v té důležité chvíli pomohli.
Vedení porodu porodní asistentkou. Celý porod (II. a III. doba porodní) v CAP vedla pouze porodní asistentka. Jejím úkolem bylo rodičce pomáhat a povzbuzovat ji v její nelehké chvíli a také dohlížet na průběh porodu, sledovat zdravotní stav rodičky i dítěte a včas rozpoznat změny, které budou vyžadovat lékařský zásah. Rodička tím, že porodní asistentku už půl roku dobře znala, naprosto jí věřila.
Značnou část I. doby porodní trávila rodička doma a s asistentkou konzultovala svůj stav prostřednictvím telefonu. V době, kdy se přestala doma cítit bezpečně (nebo po dohodě s asistentkou i dříve) přijely obě do Centra. Druhou dobu porodní trávila rodička již v Centru. Asistentka byla po celou dobu pobytu v Centru nepřetržitě s ní, na rozdíl od běžných porodnic, kde porodní asistentka neustále odbíhá, neboť má na starosti několik rodiček najednou.
Individuální přístup. Ke každé ženě přistupujeme zcela individuálně. To znamená, že ošetřovací plán je volen podle jejích momentálních potřeb, ne podle zaběhlých postupů. V Centru o rodičku pečovala pouze jedna porodní asistentka!
Navíc se nestřídala se žádnou ze svých kolegyň, jako je tomu v nemocničních provozech. Poskytovaná péče byla tedy zcela individuální. V CAP byla v plné míře naplněna historická úloha porodní asistentky: byla zde skutečně asistentkou rodičky v tom nejširším slova smyslu, a nikoli asistentkou lékaře, jako je tomu v nemocnicích.
Lékař byl v budově porodnice k dispozici pro případ, kdyby se dosud fyziologický průběh porodu změnil natolik, že bude vyžadovat jeho zásah.
Rodička nerodila na porodním sále, ale v porodním pokoji. Důležitým prvkem, který pozitivně ovlivňuje průběh porodu, je prostředí. Mamutí porodní sál byl u nás nahrazen malou místností vybavenou tak, že připomínala obývací pokoj nebo ložnici. To mělo nesmírně uklidňující vliv na psychiku rodičky, jež se tu cítila opravdu jako doma: rodila u nás uvolněna, nestresována působením denaturalizovaného nemocničního prostředí.
Absence tzv. hekárny. Jelikož rodička přijížděla do CAP až bezprostředně před vlastním porodem (pobyt v CAP začínala až druhou dobou porodní), nezažila potupný pobyt v přípravné místnosti (slouží pro I. dobu porodní – přípravnou), z běžných porodnic známou jako „hekárna“.
Volba polohy. Mimořádně důležitou devizou Centra bylo to, že v něm ženy rodily v poloze, která vyhovovala jim a nikoli zdravotnickému personálu. Rodit mohly ženy u nás v sedě na stoličce nebo na vaku, ve dřepu, v kleče na všech čtyřech, ve stoje, ale i ve vaně. Samozřejmě mohly rodit i na posteli, kde mohly zvolit polohu na zádech nebo na boku.
Volnost pohybu. Se svobodnou volbou polohy šla u nás ruku v ruce i naprostá svoboda pohybu: ženy u nás mohly chodit, ležet, sedět na míči nebo ve vaně, pobývat ve sprše jak se jim chtělo, a to nejen v první, ale i ve druhé době porodní, tedy během tlačení.
Svobodu ve výběru polohy a postupu porodu jsme nechávaly plně na rodičce do té doby, dokud se nic nedělo. Stejně jako na porodních sálech, i u nás jsme průběžně kontrolovaly děťátko i matku, a jakmile by se nám něco sebeméně nezdálo, ihned jsme volaly lékaře, který byl nablízku.
Partner u porodu byl u nás velice vítán, protože byl opravdu cenným pomocníkem ženy. Žena si za partnera mohla zvolit kohokoli a nemusel to být nutně manžel nebo otec dítěte. Mohla jím být maminka, sestra, přítelkyně a mohli jimi být třeba i všichni najednou: její výběr, její volba.
Překonávání bolestí. Zásadně jsme netlumily bolest medikamentózně (léky). Používaly jsme přírodní prostředky, jako jsou změny polohy, masáž, akupresura, muzikoterapie, využívaly jsme příznivého působení teplé vodní koupele. Neznamenalo to však, že jsme ženu nechaly trápit bolestí, jestliže se přírodními prostředky bolest tlumit nedařilo. Dospěla-li žena k závěru, že bolest nezvládá a léky potřebuje, přirozený porod v CAP skončil a ženu jsme překládaly na normální porodní sál (k lékařsky vedenému porodu).
Zázemí porodního sálu. Velmi cennou výhodou Centra bylo bezprostřední sousedství normálního porodního i operačního sálu pro případ nutnosti.
Narozené dítě jsme nikam neodnášely, ošetření pediatrem proběhlo v porodní místnosti, kde žena rodila.
Krátce po porodu maminka vstala a odešla do sprchy (byla skutečně schopná vstát a sama se osprchovat).
Po dobu dvou hodin po porodu odpočívali maminka s miminkem a s partnerem na pohodlné posteli sami v klidném a nerušeném soukromí a věnuovali se jen sami sobě.
Po dvou hodinách se matka opět osprchovala a odcházela pěšky na oddělení šestinedělí. Nemusela být převážena. Pokud si to sama nepřála, nemusela své děťátko ani na chvíli opustit.
Pokud si žena přála a ona i dítě byly v pořádku, mohla jít třetí den po porodu domů.
Tak to fungovalo v CAPu...