Pozvánka k účasti na seminář

Vstup a občerstvení během semináře je

ZDARMA !

 

Pozvánka

Čas a místo konání semináře

20.11. 2019 středa 8,30 – 15,30 hod.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Sněmovní 4, Praha 1 Malá Strana budova Sněmovny se nachází přímo pod Pražským hradem mapka

Program semináře

8,30 –   9,00	Registrace účastníků
9,00 –   9,30	Uvítání účastníků Zuzana Štromerová, BSc., ředitelka pořádajícího Porodního domu U čápa, o.p.s. Úvodní slovo Mgr. Jana Pastuchová, poslankyně Poslanecké sněmovny ČR, předsedkyně Výboru pro sociální politiku, členka Výboru pro zdravotnictví Ing. Miloš Růžička, člen Zastupitelstva hl.m. Prahy, předseda Výboru pro zdravotnictví, sport a volný čas ZHMP PhDr. Olga Richterová, poslankyně Poslanecké sněmovny ČR, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, členka Výboru pro zdravotnictví
9,30 –   9,50	Pohled pracovníka Zdravotnické záchranné služby MUDr. Jana Kubalová, náměstkyně ředitele ZZSJMK
9,50 – 10,10	Prezentace porodnice Na Bulovce prof. MUDr. Michal Zikán, přednosta Gyn.- por. kliniky
10,10 – 10,30	Prezentace porodnice Kroměříž MUDr. Petr Bozděch, zástupce primáře Gyn.- por. oddělení
10,30 – 11,00	Přestávka – čaj, káva
11,00 – 11,20	Prezentace porodnice Jablonec nad Nisou Bc. Hana Appeltová, vrchní sestra porodnice
11,20 – 11,40	Prezentace porodnice Rakovník MUDr. Tereza Zobalová, lékařka porodnice Rakovník
11,40 – 12,15	PorodNICE Vize 5P Zuzana Štromerová, BSc., ředitelka Porod. domu U čápa, o.p.s.
12,15 – 12,35	Prostor pro vyjádření pověřeného zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR
12,35 – 13,35	Oběd
13,35 – 15,15	Diskuse – „kulatý stůl” Porody doma ne, porodní domy ne, tak jak? Co by potřebovaly porodnice pro zřízení pokojů pro podporu přirozeného porodu. Prof. Michal Zikán a MUDr. Radek Poláček. Porodní asistentka v porodnické komunitní péči. Zuzana Štromerová, BSc. Pohled profesní organizace na současný stav podpory přirozeného porodu v ČR. Mgr. Kateřina Hájková Klíčová. Jak vyložit a používat stávající legislativu. JUDr. Ondřej Dostál a JUDr. Ivo Telec. Dotazy, poznatky, komentáře z publika
15,15 – 15,30	Shrnutí a závěr semináře

Od CAPu k 5P –
pokojům podpory přirozeného porodu v porodnicích

Před více než 20 lety, v roce 1998, bylo v pražské porodnici Na Bulovce, za podpory tehdejšího primáře MUDr. Jaroslava Blovského, otevřeno Centrum aktivního porodu (CAP). Byl to tehdy první pokus o oficiální podporu zdravého přirozeného porodu a vytvoření prostředí připomínajícího domov.

Porodní pokoj v Centru aktivního porodu v pražské nemocnici
Na Bulovce, 1998 – 2000

Po ukončení činnosti CAP vzniklo občanské sdružení stejného názvu (Centrum aktivního porodu), které se snažilo o rozvoj vzdělanosti v oblasti zdravého přirozeného porodu a činilo první kroky k vybudování samostatného porodního domu.

Obrázek z pokusu o porodní dům v Praze na Roztylech –
práce dobrovolníků Centra aktivního porodu, o.s.

Dva z pokojů porodního domu na Roztylech

Významným mezníkem ve snahách o posílení profese porodních asistentek a využití jejich plného pracovního potenciálu, a tím umožnění svobodné informované volby ženám během těhotenství a porodu, byl příjezd evaluační komise z Evropské Unie v rámci přístupových jednání. Její zpráva o stavu porodní asistence (všeobecně vzdělávání a uplatnění zdravotnických pracovníků) v Čechách byla zásadní. Vstup do Evropské Unie a nutnost harmonizovat patřičné zákony regulující porodní asistenci s Evropskou legislativou, měly na posílení a rozšíření porodní asistence značný vliv.

V roce 2003 byla založena obecně prospěšná společnost Porodní dům U čápa, jejíž hlavní obecně prospěšnou činností, kromě vzdělávání v oblasti podpory zdravého přirozeného porodu, bylo vybudování samostatného porodního domu.

Historicky první seminář pro porodní asistentky v porodním
domě na Roztylech, za účasti zahraničních lektorek

V letech 2005 až 2008 společnost provozovala Porodní dům U čápa – první porodní dům v České republice. Z finančních důvodů nebyla delší činnost samostatného porodního domu možná, mimo jiné i proto, že práce porodních asistentek nebyla a dosud není hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Porodní dům v Praze – Krči

Porodní dům U čápa byl prostě u čápa.
Autory výzdoby, použité na Roztylech i v Krči, byli studenti
střední Umělecko-průmyslové školy v Praze.

Porodní místnost, kde se děti opravdu rodily.

„Hands on practice“, praktické semináře pro porodní asistentky
v Porodním domě U čápa v Krči:

V roce 2012 vešla v platnost vyhláška č. 99/2012 Sb. o minimálním personálním vybavení zdravotnických zařízení (aktuální znění z 1.11.2017). V části B, bodu 2.11.2. Zdravotní péče včetně vedení fyziologických porodů, požaduje pod písmenem c) fyzickou přítomnost gynekologa a porodníka do 5 minut na pracovišti.

Vyhláška dále požaduje:
„Při vedení porodu jsou na pracovišti přítomny vždy dvě porodní asistentky nebo jedna porodní asistentka a jedna dětská sestra, dětská sestra pro intenzivní péči nebo sestra pro intenzivní péči. Pokud není zajištěno provedení porodu císařským řezem nebo operace směřující k ukončení porodu nejdéle do 15 minut od zjištění komplikace porodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, musí být péče dále zabezpečena podle požadavků bodu 15 části I přílohy č. 3 této vyhlášky a dále neonatologem.”

Touto vyhláškou stát v podstatě ukončil možnost otevřít a provozovat porodní dům vedený pouze porodními asistentkami.

Porodní asistentky pracující v komunitním prostředí se průběžně stále vzdělávají, při vzdělávacích kurzech celoživotního vzdělávání jak v České republice, tak v zahraničí. Získané teoretické znalosti ověřují ve vlastní praxi. Poskytují ženám kontinuální péči během těhotenství, porodu i v době poporodní v komunitním prostředí.

Výuka porodního mechanismu: souvislosti, kombinace,
co musí udělat plod, aby bezpečně prošel pánví...

Avšak Český stát se snaží bránit komunitním porodním asistentkám v jejich činnosti tím, že prostřednictvím úředníků Krajských úřadů a v rozporu s vyhláškou č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků, limituje povolení k činnosti porodních asistentek. Některé (zajímavé je, že ne všechny) Krajské úřady vysloveně zakazují komunitním porodním asistentkám asistovat ženám u fyziologického porodu. Tím potažmo znemožňují i zdravým ženám možnost svobodné volby místa a poskytovatele péče při zdravém přirozeném porodu.

Výše uvedené důvody vedou obecně prospěšnou společnost Porodní dům U čápa k rozvoji projektu PorodNICE 5P vize 2019–2022.

Podněty k zamyšlení

Vždycky byly, jsou a budou ženy, které za bezpečnější pro svůj porod považují porodnici, a vždycky byly, jsou a budou ženy, které pro svůj porod považují za bezpečnější vlastní domov.

O tu první skupinu stát dobře pečuje. Tu druhou ignoruje.

1. Vliv na průběh porodu

Co ovlivňuje průběh porodu:

• Zdravotní stav ženy a dítěte
• Postoj ženy k vlastnímu mateřství
• Mezigenerační vztahy a stavba současné rodiny (porod = děj po rodové linii…)
• Filosofie porodní asistence a její konkrétní uplatnění v praxi v České republice
• Postoje a názory lékařů
• Postoj a podpora státu

Stát nabízí dostupnou zdravotnickou péči těhotným a rodícím ženám i ženám po porodu a jejich dětem. Každá žena, která si to přeje, může tento významný benefit využít.

Současná doba předkládá mladým lidem neskutečnou škálu možností. Je pochopitelné, že se chtějí uplatnit, být úspěšní, samostatní, nezávislí, poznat celý svět, nevázat se. Kolik mladých párů jde v dnešní době do těhotenství a mateřství vědomě? Mnohým mladým lidem chybí touha být rodičem. Postoj k ženy k vlastnímu mateřství (jak k těhotenství, tak k porodu) se často odráží v průběhu porodu.

O porod, děj zajišťující pokračování rodu, historicky pečovaly starší, moudré ženy rodu. Muži zajišťovali klid, bezpečí, potravu, materiální vybavení rodu. Předávání rodové moudrosti a spolupráce generací byla pro pokračování a přežití rodu nezbytná. Dnešní mladé těhotné ženy jsou v podstatě matky – sirotci. Díky přetrhaným a málo fungujícím mezigeneračním vazbám se nemají od koho učit, jak zdravě prožívat těhotenství, jak samy o sebe pečovat, jak porodit a přijmout novou roli matky, jak projít šestinedělím, jak kojit.

Úloha porodní asistentky byla z historického pohledu zcela jasná. Být se ženou, provést ji těhotenstvím, pozvednout ji na duchu ve slabých chvilkách, stále ji ujišťovat, že přirozeně dokáže porodit, pečovat o ženu v průběhu porodu, rozpoznat včas blížící se komplikace a doporučit přesun do nemocnice, poradit, jak pečovat o novorozené dítě a jak kojit.

Na rozdíl od porodních asistentek, které pečovaly o vše, co je na těhotenství a porodu zdravé, je úloha lékaře, sahající do historie, péče o nemocné.

Problém současného porodnictví je v tom, že jak porodní asistentky, tak lékaři si vzájemně vstupují do kompetencí druhé profese.

Snad pod vlivem moderního porodnického vzdělávání, snad pod vlivem prudkého rozvoje techniky a farmakologického průmyslu, snad pod vlivem touhy mít kontrolu nad vývojem plodu a jeho příchodem na svět, dochází k tomu, že lékaři udržují těhotné ženy v dlouhodobém strachu. Žena plná strachu o sebe či svoje dítě, je dobře manipulovatelná, ale hůře rodí. Vytváří se tak prostor pro aktivní lékařské zásahy. Vědomě či nevědomě?

Po druhé světové válce, snad s nástupem nového politického uspořádání – mít vše pod kontrolou a vše přesně plánovat – určil stát porodním asistentkám nové zařazení – ženská sestra. Porodní asistentky opustily svou historickou úlohu. V devadesátých letech dvacátého století, snad s nástupem nové demokracie, se porodní asistentky snaží ke svému původnímu poslání navrátit. Stát jim v tom ale, poměrně aktivně, brání. Stejně tak brání zdravým ženám v možnosti informované volby způsobu porodu a optimálního poskytovatele péče, prostě tím, že optimálním poskytovatelkám péče pro zdravé ženy, v jejich činnosti brání.

2. Kdo může sejmout riziko domácích porodů

Jakou možnost dává stát, potažmo zdravotníci, ženám, které si přeji prožít porod jako zdravou, sociální událost? V jiných státech existují porodní centra vedená porodními asistentkami, porodní domy, ženy mají možnost získat péči porodní asistentky oficiálně hrazenou ze systému financování zdravotní péče dané země. Proč je to jinde možné a u nás ne?

Stát může sejmout riziko spojené s plánovanými domácími porody tak, že vytvoří podmínky pro poskytování odborné porodnické péče poskytované zdravým těhotným a rodícím ženám. Vytvoří podmínky pro práci komunitních porodních asistentek a odstraní překážky, které jim v jejich práci brání. Tím vytvoří bezpečné prostředí pro ženy, které o způsobu příchodu svého dítěte na svět hluboce uvažují a vnímají jej jako zdravou slavnostní, rodinnou událost.

Jak z toho ven? Zdravotníci mohou sejmout riziko spojené s plánovanými domácími porody tak, že budou nabízet a poskytovat optimální zdravotnickou péči dle zdravotního stavu každé jednotlivé ženy a jejího dítěte v prostředí, které odpovídá tomu konkrétnímu zdravotnímu stavu.

V České republice je 90 porodnic; některé vycházejí zdravým rodícím ženám vstříc více, jiné méně, a některé vůbec. Všeobecně lze říci, že prostředí v porodnicích se mění k lepšímu. Prostředí „jako doma” však nenabízí žádná porodnice. Ono je totiž těžké vytvořit pro porod prostředí, které neznám, nebo znám jen z doslechu či mýtu.

3. Uměle vytvářený rozpor a popletené kompetence

Posláním porodní asistentky je podporovat vše zdravé, co na těhotenství, porodu a době poporodní je.

Je velmi zajímavé, že se při jednání s institucemi stále setkáváme s vyjádřeními typu:
„A co na to říká Gynekologicko-porodnická společnost (ČGPS)?” nebo
„A už to máte schváleno od ČGPS?” nebo
„Víte, váš projekt zní velmi rozumně, ale musíte brát ohled na to, co tomu řeknou gynekologové.”
A úplně nejpodivnější vyjádření:
„Vy (myšleno porodní asistentky) jste s těmi lékaři dva nesmiřitelné tábory.” A ještě:
„Musíte s těmi lékaři spolupracovat” nebo
„To musí posoudit lékař, jestli je ten porod fyziologický nebo ne.”

V souvislosti s výše uvedenými výroky přicházejí na mysl otázky:

Vnímají rozpor, který je mezi ně uměle vkládán, také příslušníci profesí porodní asistentka a lékař porodník? Nejde pouze o vedení odborných společností, ale o „lékaře a porodní asistentky z lidu”. V mnohých porodnicích jejich spolupráce funguje výborně a o rozporu nemůže být řeč. Porodní asistentky a lékaři mají přece společný cíl: zdravá a spokojená matka, zdravé a netraumatizované dítě. A jistě si všichni přejí, aby i oni sami, poskytovatelé péče, byli ve své práci spokojení a měli z ní radost!

Co je skutečně míněno výrokem „Musíte s lékaři spolupracovat!” Jak by měla taková spolupráce vypadat?

Optimální rozdělení úloh a spolupráce:

a) Zdravá těhotná a rodící žena – samostatná péče porodní asistentky.

b) Nemocná těhotná a rodící žena – péče lékaře.

c) Suspektní stav – porodní asistentka konzultuje lékaře; ten rozhodne, kterou cestou daná žena půjde.

4. Jednostranně směřované ohledy

„No jo, matky si mohou přát, co chtějí, mají různá přání, ale musíte brát v úvahu, co na to řeknou porodníci.”

Jednoduše řečeno: systém zdravotnické péče České republiky je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění hradí každý občan, tedy i těhotné ženy. Přesto zdravotní systém jejich hlasy = přání téměř neslyší. Pokud si žena vybere péči porodní asistentky, jako by žádné zdravotní pojištění nehradila. Péči komunitní porodní asistentky musí hradit přímou platbou. Samostatně pracující porodní asistentka dosud není smluvním partnerem zdravotních pojišťoven.

Porodní asistentka je mezinárodně uznávaným odborníkem pro péči o zdravou těhotnou a rodící ženu a matku a dítě po porodu.

A pak je tu otázka: Kdo skutečně rodí dítě? Tzn. Kdo prožívá porod na vlastní tělo a duši? Na koho je tedy třeba mít ohled?

Může se někdo zeptat zdravého novorozence, zda dává přednost observaci na špičkově vybaveném novorozenecké oddělení, nebo seznámení s novým světem z tepla mateřské náruče? Matka je v době narození pro dítě jediná důvěrně známá osoba ve světě, do kterého se právě narodilo. Tělesný kožní kontakt s matkou nemohou nahradit ani monitor dechu, ani vyhřívané lůžko či oxymetr.

Je zarážející, jak málo stát naslouchá těhotným a rodícím ženám, především zdravým, a jak velké ohledy bere na lékaře, kteří by do zdravých porodních procesů zdravých těhotných a rodících žen zasahovat neměli.

5. Česká republika má jednu z nejnižších hodnot perinatální úmrtnosti novorozenců na světě. To potvrzuje správnost a vysokou kvalitu porodnické péče. Netřeba nic měnit!

Toto je velký bod k zamyšlení. Mnozí k němu dodávají, že

„pokud by stát svolil s komunitní péčí porodních asistentek a zařadil tuto možnost do oficiální nabídky běžné porodnické péče, perinatální úmrtnost novorozenců by se zvýšila.”

A podobně –

„Kdybychom rodili doma nebo v porodních domech, zhoršily by se nám perinatologické výsledky!”

Z jakého zdroje vychází tato tvrzení? Je to jen spekulace, kterou nelze jinak dokázat než praxí.

Lze definovat kvalitu porodnické péče pouze hodnotou perinatální úmrtnosti novorozenců?

A co rozsah nabídky porodnické péče (od porodů doma, přes samostatné porodní domy, porodnická centra vedená porodními asistentkami v porodnicích, až po perinatologická centra)?

A co přístup k těhotným a rodícím ženám a způsob poskytované péče? Co jejich spokojenost?

Kdo, jak a podle čeho se hodnotí kvalita porodnické péče?

Následující věty by se měly vrýt čtenářům do paměti:

Posláním porodní asistentky je podporovat vše zdravé, co na těhotenství, porodu a době poporodní je.

Možná by bylo dobré se v porodnické péči držet hesla: Jestli to funguje, tak se to nesnažte opravit. Anebo latinské vyjádření „Tantum ne noceas, com vis prodesse, memento” Jen dávej pozor, abys, když chceš pomoci, neuškodil (Ovidius, Žalozpěvy 1.1.101)

Stát porody doma ani samostatné porodní domy nechce. Mnohé ženy ano. Projekt PorodNICE 5P vize 2019-2022 je cesta přátelského kompromisu.

Doma ne, porodní domy ne, tak jak?

 

Kontext

Projekt vychází z dlouhodobě nepříznivé situace, kdy zdravé ženy v České republice nemají možnost svobodné informované volby způsobu porodu ani svobodný, rovný přístup k porodní asistentce. Některé porodnice dokonce podmiňují přijetí rodičky podpisem souhlasu s lékařsky vedeným porodem.

Velké porodnice se brání diskuzím o podpoře zdravého přirozeného porodu. Žena je tu brána spíše jako objekt péče než jako partner pro diskusi.

Porodnická péče dnešní doby je vysoce technicky zaměřena. Perinatologická centra dokáží řešit nejrůznější komplikace. Zdravé rodící ženy si sice mohou vybrat porodnici (budovu) podle svého, nikoli však způsob péče. Při péči o rodící ženu v porodnicích stále převažují rutinní postupy, které nepodporují přirozený běh porodu, a často nejsou ani v souladu s doporučeními WHO (Intrapartum Care for a Positive Childbirth Experience, WHO, 2018) nebo s výsledky výzkumů týkajících se prospěšnosti daného postupu. I dnes ještě dochází k rušení raného poporodního období nebo dokonce k separaci zdravého novorozence od zdravé matky.

Stát nepodporuje a nezabezpečuje porody v domácím prostředí, staví se proti činnosti samostatných porodních domů, nepodporuje činnost komunitních porodních asistentek a zároveň v porodnicích nenabízí jiný způsob porodní péče než medicínský.

Ženy, kterým medicínské rutinní praktiky nevyhovují, volí pro svůj porod domácí prostředí. V některých oblastech České republiky neseženou komunitní porodní asistentku, která by o ně při porodu doma pečovala. Některé se tedy uchylují k neasistovanému porodu nebo k tzv. porodní turistice. Za vlídnou, vstřícnou porodnickou péčí cestují desítky kilometrů.

Porodní asistence patří v rámci Evropské Unie k regulovaným profesím. Evropskou Unií regulovaná profese je taková, pro kterou vytvořila Evropská Unie směrnici. Tato směrnice je závazná pro všechny členské státy. Předkládá přesné požadavky na vzdělávání příslušníků dané profese a rozsah činností při výkonu povolání. Zákony České republiky v návaznosti na tuto směrnici stanoví porodním asistentkám rozsah činností, které mohou samostatně vykonávat, avšak úředníci krajských úřadů svým neinformovaným rozhodováním jejich činnost limitují. Tím snižují rozsah využití pracovního potenciálu porodních asistentek, znemožňují mnoha ženám možnost informované volby péče v těhotenství a během zdravého přirozeného porodu, a následně tak zvyšují riziko u zdravých žen, pro které je stávající nabízená péče v porodnicích nepřijatelná.

Vzhledem k tomu, že Česká republika dosud nevytvořila legislativní podmínky pro vznik samostatných porodních domů, vidí obecně prospěšná společnost Porodní dům U čápa řešení v uvedení domácího prostředí přímo do porodnic. A nejen domácího prostředí, ale i osvědčených, mezinárodně uznávaných praktik, které používají porodní asistentky v České republice i v západních zemích při péči o ženy rodící v domácím prostředí.

Poděkování

Projekt PorodNICE 5P je rozvíjen za finanční podpory Hlavního města Prahy z grantového programu AKCE 2019.

 

PhDr. Olga Richterová
poslankyně poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
místopřesedkyně Výboru pro sociální politiku PSP ČR
členka Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

„Porod je klíčová životní zkušenost. Má velký vliv na navázání vztahu dítěte a rodičů i třeba na rozhodnutí, zda mít další děti. Vážím si každé porodnice, kde k porodům přistupují individuálně a umožňují jejich přirozený průběh, pokud to je možné. Ze zkušeností mnoha žen ale vyplývá, že téměř třicet let po sametové revoluci jsou ženy v naší zemi nuceny často jen kvůli lokálním zvyklostem podstupovat zákroky, se kterými nesouhlasí, a které jsou někdy i zbytečné (srov. někde rutinně používaný nástřih hráze). Rodinné porodní pokoje mohou být velmi prospěšné jako možnost naplnit přání bezpečného prostředí a soukromí pro každou ženu a její blízké. Ať vzniknou!”

 

Ing. Miloš Růžička
starosta MČ Praha Ďáblice,
člen Zastupitelstva hlavního města Prahy,
předseda Výboru pro zdravotnictví, sport a volný čas ZHMP

„Abychom nepřehlíželi zázrak zrození! Je mi velkou ctí, že mohu podpořit projekt PorodNICE 5P vize 2019 – 2022. Tento projekt považuji za velmi důležitý – připomíná nám to, co sice všichni víme, ale na co ve shonu všedních starostí často zapomínáme: jakým zázrakem je lidský život a jeho zrození, jakou ohromnou proměnu znamená v životě rodičů příchod jejich dítěte na svět.

Jako společnost jsme si zvykli pohlížet na svět kolem sebe odtažitě, technicky – pragmaticky se vztahovat k viditelným a hmatatelným výsledkům a podceňovat význam méně uchopitelných okolností. Máme pocit, že účel světí prostředky, ať jsou jakékoli. I na narození nového člověka se díváme jako na medicínský proces, chceme jej mít co nejvíc pod kontrolou, pojistit si jeho výsledek, bohužel někdy i za cenu určité necitlivost jednak: k rodící ženě, na niž automaticky hledíme jako na pacienta, jednak k dítěti, které právě opouští bezpečí světa pod jejím srdcem, a jehož pláč pro nás není důvodem k zamyšlení...

Projekty, jako je tento, nás vyzývají k větší citlivosti a větší pokoře – abychom si vážili vzácných chvil, mezi něž patří i čas zrození, a nevztahovali se jen k tomu, co přijde po nich. Jsou výzvou, abychom ve svém životě znovu začali ctít tajemství věcí, které nás přesahují, abychom se pokusili zlidštit a zjemnit nejen čas a okolnosti, za nichž naše děti přicházejí na svět, ale i svět samotný – ten svět, který nám všem byl pro naše žití svěřen.

Velmi bych si přál, aby i tento projekt (seminář) byl jedním z dalších krůčků na cestě, která k lepšímu světu vede!”

PhDr. Olze Richterové a Ing. Miloši Růžičkovi patří také poděkování za zajištění prostor pro semináře.

 

Mgr. Jana Pastuchová
poslankyně poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
předsedkyně Výboru pro sociální politiku PSP ČR
členka Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Děkujeme paní poslankyni za podporu projektu.

 

Děkujeme Nadačnímu fondu Karla Janečka za spuštění a vedení kampaně pro dofinancování projektu „Rodinné porodní pokoje v porodnicích, vstupní semináře”.

Organizační info

Důležité upozornění:

 

Jak se do místa konání semináře dostanete

mapka místa konání semináře

Do místa konání semináře je možné přijet autem, avšak v okolí budovy nelze parkovat, protože všechna parkovací místa v dosahu jsou vyhrazená pro instituce.

Nejvhodnějším způsobem dopravy je Městská hromadná doprava (MHD):

metrem	linka A, vystoupit ve stanici Malostranská. Dále je možné buď pokračovat pěšky (půl km) ulicí Valdštejnskou až na místo, nebo přestoupit na tramvaj č. 5, 7, 12, 15, 20, 22 a 23 a jet jednu stanici na Malostranské náměstí. Přímo z náměstí vede ulice Sněmovní k budově Sněmovny (200 m pěšky).
tramvají	č. 5, 7, 12, 15, 20, 22 a 23, vystoupit ve stanici Malostranské náměstí. Přímo z náměstí vede ulice Sněmovní k budově Sněmovny (200 m pěšky). č. 2, 13, 18, vystoupit ve stanici Malostranská. Dál pokračujte podle pokynů pro příjezd metrem.
autobusem	č. 192, vystoupit ve stanici Malostranské náměstí. Přímo z náměstí vede ulice Sněmovní k budově Sněmovny (200 m pěšky). č. 194, vystoupit ve stanici Malostranská. Dál pokračujte podle pokynů pro příjezd metrem.

Přihláška