Logo Porodního domu U čápa
Porodní dům U čápa, o.p.s.
nestátní nezisková organizace založená ve formě obecně prospěšné společnosti, která
usiluje o návrat přirozených porodů do českého porodnictví
 

Péče porodní asistentky během porodu v domácím prostředí

Tento dokument jsem vytvořila na základě mých mnohaletých osobních zkušeností s porody probíhajícími mimo porodnici
(tj. doma).

*

Porod v domácím prostředí je tím nejpřirozenějším završením normálního reprodukčního procesu. Právě na přirozených porodech v domácím prostředí vidíme, jak neskutečně velké množství podob normální, přirozený porod má. Přirozený porodní proces je tak rozmanitý jako je lidstvo samo.

Na rozdíl od dob minulých, kdy všechny porody bez ohledu na to, zda byly normální nebo komplikované, musely proběhnout v domácím prostředí, dnes žijeme v době, kdy máme nemocnice na dosah ruky, v nichž velice úspěšně řešíme komplikované případy. A protože porod je cesta, je to živoucí proces, který se vyvíjí ve svém vlastním průběhu, není dobré se domnívat, že pokud se porod doma rozběhne, musí se doma také zakončit.

Pokud dnes usilujeme o podporu porodu v domácím prostředí, usilujeme o podporu bezpečného porodu v domácím prostředí. A ten má svá pravidla.

O porodu doma mohou uvažovat ženy, které

v první řadě

  • jsou přesvědčeny, že domácí prostředí je tím prostředím, které pro ně představuje pojem bezpečí
  • mají jasno, že chtějí rodit doma (neváhají mezi domovem a porodnicí)

a zároveň

  • byly zdravé před těhotenstvím a jsou zdravé i v těhotenství
  • se neléčí s orgánovým onemocněním (játra, srdce, ledviny…)
  • neužívají v těhotenství žádné léky (ani magnézium, které lékaři často předepisují, „aby maminkám v těhotenství netvrdlo bříško“), ani návykové látky (např. kouření)
  • prožívají takové těhotenství, na jehož konci lze předpokládat normální přirozený porod (děťátko je uloženo v podélné ose, matka má prostornou pánev apod.)

Porod v domácím prostředí může probíhat a pokračovat jen tehdy, jestliže:

  • nebyly shledány do počátku porodu a v jeho průběhu žádné zdravotní překážky ze strany matky či dítěte
  • plod je uložen v podélné ose
  • na konci těhotenství, nejpozději však na počátku porodu je naléhající velká část plodu v dobrém kontaktu s pánví (pevně naléhá na vchod pánevní)
  • kontrakce jsou pravidelné a mají sílící a zintenzivňující charakter
  • odtekla-li plodová voda, byla čirá (nezkalená)
  • žena nekrvácí jasnou krví (hlen s krví není překážkou)

Je vhodné, aby s porodem v domácím prostředí souzněli jak matka, tak otec dítěte, avšak není nutné, aby otec dítěte byl u porodu přítomen.

Rozhodne-li se žena pro porod v domácím prostředí, musí vzít nezbytně nutně v úvahu následující:

Porod v domácím prostředí není v České republice běžnou nabídkou zdravotnických služeb.

Tento fakt sebou nese spoustu nepříjemností, např.:

  • Péče porodní asistentky není hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
  • V některých oblastech České republiky je dosud velmi těžké, ba až nemožné sehnat k porodu v domácím prostředí fundovanou porodní asistentku.
  • Pozice porodních asistentek poskytujících péči během porodu v domácím prostředí je stále těžká, nedostává se jim žádné pomoci, zázemí či podpory ze strany systému zdravotní péče.
  • Rodiče si musí sami zařídit některé administrativní náležitosti.
  • Rodiče, kteří volí tento způsob porodu, se často setkávají s pohrdavým přístupem svého okolí a zastrašováním ze strany lékařů, především gynekologů a pediatrů.
  • V některých místech republiky je obtížné sehnat pediatra, který by převzal novorozence do své péče do 24 hodin po porodu.

Porodní asistentka při péči o rodící ženu nepoužívá žádné léky. Pečuje pouze o ženy, které prožívají normální fyziologický porod.

Porodní asistentky mají jen omezené možnosti zásahu v případě komplikací. Normální, fyziologický porod je dynamický proces, v jehož průběhu může dojít ke změně zdravotního stavu matky a nebo dítěte. Pokud porodní asistentka zjistí, že se rozvíjí nějaká nepravidelnost v průběhu porodu, jež by mohla vést ke komplikaci, doporučí ženě přesun do porodnice.

Pro úspěšnou a bezpečnou péči během normálního porodu je výhodné, když je žena s porodní asistentkou v kontaktu již během těhotenství, aby mohla porodní asistentka sledovat vývoj zdravotního stavu matky i celkový růst a vývoj těhotenství. Téměř zásadní je častý kontakt porodní asistentky se ženou v posledních čtyřech týdnech těhotenství. Optimálně každý týden, minimálně 2x během posledních čtyř týdnů těhotenství. Sleduje nejen zdravotní stav matky, ale i to, jak plod rozumí své úloze v přípravě k porodu.

Má-li být vztah rodící žena – porodní asistentka úspěšný, musí být založen na oboustranné důvěře. Těhotná a posléze rodící žena by neměla porodní asistentce zamlčet žádné zdravotní potíže, které by mohly vést k rozvinutí komplikací během porodu. Naopak porodní asistentka by měla rodící ženě jasně říci, kde končí hranice jejích možností. Ty se mohou u jednotlivých porodních asistentek lišit podle zkušeností, vlastního zázemí a pracovního vytížení a konečně i vlastního zdravotního stavu.

V průběhu návštěv v posledních čtyřech týdnech těhotenství porodní asistentka poučí ženu, jak a kdy ji má telefonicky kontaktovat. Ženu informuje také o tom, že se může stát, že k jejímu porodu dorazí pozdě (důvodem může být např. špatná dopravní situace nebo dlouhá dojezdová vzdálenost). Ženu poučí, jak má v takovém případě postupovat.

Nejčastější komplikace při porodu doma a jejich řešení

Pomalu se rozbíhající porod

Příznaky: Kontrakce nejsou dostatečně silné, žena je vnímá nepříjemně až dosti bolestivě, mají nepravidelný charakter buď co do délky intervalu nebo co do intenzity, nemají vliv na postup plodu do pánve.

Příčiny: Nepravidelné postavení plodu, plod naléhá pro něj nevýhodnou částí, pupečník omotaný kolem některé části plodu mu brání v dalším postupu, hlavička plodu je v mírném záklonu (může být i díky příliš naplněnému střevu), užívání magnézia v pokročilém těhotenství.

Hodnocení: Nejedná se o náhlou komplikaci a řešení této situace vyžaduje pouze čas.

Co udělá porodní asistentka: Doporučí ženě šetřit energií, hodně odpočívat, snažit se usnout, zahřát oblast podbřišku, vyprázdnit střevo pomocí klystýru. Podle situace bude sledovat stav dítěte a matky, doporučí matce polohování podle postavení dítěte v děloze. V případě nepříznivého naléhání plodu bude sledovat, zda se stav upravil, pokud ne, doporučí ženě přesun do porodnice.

Záklon hlavičky v průběhu první doby porodní

Příznaky: Přiměřeně silné kontrakce začnou slábnout, interval mezi nimi se prodlouží, při vnitřním vyšetření zjistí porodní asistentka, že se změnila naléhající část plodu.

Hodnocení: Nejedná se o náhlou komplikaci, podle míry záklonu si situace může vyžádat přesun do porodnice.

Co udělá porodní asistentka: Vnitřním vyšetřením zjistí míru záklonu a posoudí, zda je nastalá situace ještě přijatelná pro bezpečný porod mimo porodnici. Pokud má pochybnosti, doporučí ženě přesun do porodnice.

Pokles ozev (naznačená hypoxie plodu) v první době porodní

Příznaky: Při běžném poslechu ozev plodu zjistí porodní asistentka zpomalení ozev buď v souvislosti s kontrakcí nebo mimo ni.

Příčiny: Pupečník omotaný kolem nějaké části plodu, pupečník stisknutý mezi kost pánve a hlavičku plodu (aniž odtekla plodová voda).

Hodnocení: Nejedná se o náhlou komplikaci a u přirozeného, nemedikovaného porodu se vyskytuje velmi zřídka. Této události předchází soubor dalších příznaků, které následně mohou vést k poklesu ozev, a z nichž lze tuto komplikaci předvídat.

Co udělá porodní asistentka: Doporučí ženě přesun do porodnice.

Pokles ozev ve druhé době porodní (naznačená hypoxie ve druhé době porodní)

Příznaky: Porodní asistentka při poslechu ozev po kontrakci zaznamená pokles frekvence.

Příčiny:
  • Tzv. vstupní fenomén, kdy největší obvod hlavičky prochází nejužší částí pánve (po průchodu se ozvy navrátí na správnou frekvenci. Tento stav není považován za komplikaci.
  • Pupečník otočený kolem nějaké části plodu se utahuje.

Hodnocení: Závažnost komplikace závisí na míře vstupu hlavičky do pánve.

Co udělá porodní asistentka: Sleduje bedlivě matku a dítě v závěru první doby porodní i po celou druhou dobu porodní. Sleduje celkový stav ženy, intenzitu kontrakcí a nonverbální vyjádření postupu porodu ze strany ženy (automatické jednání v různých fázích porodu). U přirozeného, nemedikovaného porodu platí pravidlo, že jakmile je plod v tísni, stahy zeslábnou nebo se zastaví. Jakmile by tedy porodní asistentka zjistila, že se porod na počátku druhé doby porodní pozastavil a zároveň by zjistila pokles ozev, doporučí ženě okamžitý rychlý přesun do porodnice. V průběhu přesunu kontroluje ozvy plodu. Pokud pouze zeslábnou stahy bez souběžného poklesu ozev, jedná se o přechodnou dobu před nástupem vypuzovacích stahů. Žena si potřebuje jen chvilku odpočinout. Zjistí-li porodní asistentka pokles ozev ve chvíli, kdy hlavička dorazila na dno pánevní, doporučí ženě intenzivní tlačení, eventuálně změnu pozice, a pomůže rychlému porodu dítěte.

Krvácení jasnou krví za porodu

Příznaky: Žena začne krvácet jasnou krví, bez příměsi hlenu.

Příčiny: Mohou být různé v závislosti na potupu porodu, je však třeba co nejrychleji vyloučit předčasné odlučování placenty.

Hodnocení: Jedná se o náhlou komplikaci, která si může vyžádat nutnost rychlého ukončení těhotenství císařským řezem.

Co udělá porodní asistentka: Doporučí ženě okamžitý a co nejrychlejší přesun do porodnice k vyloučení předčasně se odlučující placenty. Tato komplikace se ale u donošeného zdravého těhotenství, kdy žena neužívala v těhotenství žádné léky a pokud nedošlo k úrazu, vyskytuje skutečně ojediněle.

Výhřez pupečníku

Příznaky: Při odtoku plodové vody vyhřezne klička pupečníku a je viditelná před vchodem poševním, event. hmatná v pochvě.

Příčiny: Velká část plodu nebyla při odtoku plodové vody v dobrém kontaktu s pánví a plodová voda „spláchla“ kličku pupečníku do pochvy.

Hodnocení: Jedná se o komplikaci vyžadující urgentní řešení. Podle toho, jak hluboko s odtokem plodové vody vstoupila do pánve hlavička, je možné se rozhodnout buď pro okamžitý porod nebo pro okamžitý císařský řez. U zralých, donošených dětí se tato komplikace vyskytuje skutečně výjimečně (sama jsem tuto komplikaci za léta praxe s porody doma zažila pouze jedenkrát!). Vzhledem k tomu, že v domácích podmínkách se císařský řez neprovádí, zvyšuje nutnost eventuálního transportu ženy riziko poškození zdraví matky a plodu v případě, že by tato komplikace nastala ve chvíli, kdy není zcela otevřená branka nebo se hlavička nedostala s odtokem vody dostatečně nízko do pánve.

Co udělá porodní asistentka: Uloží ženu do pozice na zádech a podloží jí pánev nebo do kolenoprsní pozice tak, aby hlavička plodu co nejméně tlačila na pánevní kosti. Zavolá rychlou záchrannou službu. Vyšetřujícími prsty se snaží hlavičku držet co nejvýše nad vchodem pánevním. Žena je převážena vleže.

Vysoký krevní tlak během porodu

Příznaky: Někdy může mít rodící žena pocit hučení v uších, může cítit zaujatost či bolest hlavy, může mít obtíže s viděním (mžitky, potíž se zaostřením zraku). Při kontrole krevního tlaku zjistí porodní asistentka zvýšený krevní tlak.

Příčiny: Rozrušení ženy spojené s obavami z nového neznámého děje (porodu), celkové zvýšené napětí v organizmu na počátku porodu, stupňující se příznaky spojené s tzv. preeklampsií, což je neurohormonální onemocnění v těhotenství.

Hodnocení: Nejedná se o náhlou komplikaci, protože pokud se jedná o vystupňovanou těhotenskou chorobu, je se svým stavem žena seznámena již v těhotenství. Tato choroba se nikdy neobjeví náhle bez předchozích příznaků. Pokud žena v těhotenství trpěla tzv. gestózou, není pro její porod domácí prostředí vhodné. Vyšší tlak z rozrušení ženu akutně neohrožuje, avšak pokud se v průběhu porodu neupraví, může být důvodem pro přesun do porodnice.

Co udělá porodní asistentka: Opakovaně bude měřit krevní tlak. Zkontroluje, zda se objevuje v moči matky bílkovina a zda se objevují otoky a v jakém rozsahu. Pokud ano, doporučí matce přesun do porodnice. Pokud zjistí pouze zvýšený krevní tlak, který nemá sklon k dalšímu růstu, může žena uvažovat o dalším setrvání v domácím prostředí. Jestliže se ale tlak začne dále zvyšovat, porodní asistentka doporučí ženě přesun do porodnice.

Neodloučení placenty

Příznaky: Ani po dvou hodinách po porodu nedošlo k odloučení a porodu placenty.

Příčiny: Placenta pevně lne ke stěně děložní, často po předchozím zánětu dělohy nebo po předchozích interrupcích či potratech.

Hodnocení: Nejedná se o náhlou komplikaci, a pokud žena nekrvácí, neohrožuje ji ani na zdraví či životě. Pokud by se objevilo krvácení a placenta se neodlučovala, je třeba okamžitého přesunu do porodnice.

Co udělá porodní asistentka: Sleduje vývoj zdravotního stavu ženy, kontroluje krevní tlak a puls a krvácení, povzbuzuje ženu k přiložení dítěte k prsu,snaží se vytvořit pro ženu klidné a pohodlné a nerušené prostředí, aby mohlo dojít k dobré stimulaci matčina organismu a porod placenty byl hormonálně podpořen. V průběhu doby povzbuzuje matku k pohybu, vyprázdnění močového měchýře na toaletě a osvěžení ve sprše. Pokud se ani po těchto úkonech placenta neodloučí, dává po dvou hodinách od porodu podnět k přesunu do porodnice k manuálnímu vybavení placenty.

Velké porodní poranění

Příznaky: Velká trhlina v oblasti poševního vchodu, táhnoucí se hluboko do pochvy, případně krvácející.

Příčiny: Rychle postupující hlavička měkkými porodními cestami. Předešlé opakované záněty pochvy, které způsobily křehkost tkání.

Hodnocení: Jedná se o komplikaci, které lze do jisté míry předejít. V domácím prostředí se vyskytuje výjimečně, protože v domácím prostředí se neprovádí nástřih hráze a porodní asistentka se snaží vést ženu k tomu, aby hlavička porodními cestami procházela pomalu.

Co udělá porodní asistentka: Po porodu zkontroluje, zda vzniklo nějaké porodní poranění a jaký je jeho rozsah. Pokud situaci zhodnotí tak, že je schopna porodní poranění ošetřit sama, provede to. Pokud by situaci zhodnotila tak, že rozsah poranění je takový, že v domácích podmínkách by ošetření poranění nebylo možné, provede tamponádu pochvy a doporučí ženě přesun do porodnice.

Pomalá adaptace novorozence

Příznaky: Barva není růžová, pohyby novorozence nejsou příliš aktivní, dýchání v první minutě po porodu není pravidelné, čisté, avšak akce srdeční přesahuje 100 pulsů za minutu.

Příčiny: Závěrečná fáze porodu byla pro rodící se děťátko velkou zátěží, závěrečná fáze porodu postupovala příliš pomalu nebo naopak proběhla příliš rychle (dítě může prožívat šok).

Hodnocení: Nejedná se o náhlou komplikaci, u nemedikovaného porodu lze stav dítěte předvídat z pozorování jeho stavu v poslední fázi porodu. Pokud děťátko poslední fázi porodu snášelo dobře, lze předpokládat, že i když se pomaleji adaptuje na nový způsob života, bude v pořádku.

Co udělá porodní asistentka: Pomůže matce se stimulací dítěte. Bude třít jeho záda a nožky, ebeny. použije kyslík, bude dbát na to, aby bylo dítě v teple a dobře zahřáto, nebude přestřihovat pupeční šňůru, pokud to nevyžaduje celková situace a pokud pupečník pulzuje.


Z uvedeného přehledu je zřejmé, že během porodu v domácím prostředí se náhlé komplikace vyskytují jen výjimečně. Je to proto, že přirozený porodní proces má vlastní mechanizmy, jak neohrozit nově se rodící bytost. Pokud porodní asistentka tyto mechanizmy zná a respektuje je, může rodícím ženám poskytovat velmi bezpečnou péči během těhotenství, porodu i v době poporodní. Je ovšem třeba, aby ženy, které se rozhodnou rodit doma, braly rady porodní asistentky vážně a nezatajily nic ze svého zdravotního stavu.

Zuzana Štromerová, BSc., Porodní dům U čápa, Praha