Výzkumná práce o chápání role a pozice porodní asistentky

Předmětem výzkumu je analýza chápání role a pozice porodní asistentky v systému mateřské péče v České republice a ve Velké Británii; prostor pro porovnání vyplynul z rozdílného chápání a praxe porodnictví v obou zemích. Hypotéza předpokládala, že názory a informovanost respondentů v souvislosti s porodem budou odrážet lepší chápání přirozeného porodnictví (včetně role porodní asistentky) britskými studenty, že jejich názory vyplynou jako přirozený důsledek neinvazivního přístupu ke zdravým porodům ve Velké Británii.

Další z dílčích hypotéz měla vyvrátit či potvrdit domněnku, že dotázaní v ČR nechápou postavení porodní asistentky tak, jak ho stanovují principy WHO a EU, ale mají vžitou představu lékařsky vedeného porodu jako nutnosti, a na porodní asistentku nenahlížejí jako na autonomního profesionála, zatímco ve Velké Británii je pozice porodní asistentky dostatečně známa. Tyto předpoklady vycházely z přesvědčení, že pokud je britský systém „matce a dítěti přátelský“ a přiznává porodní asistentce péči o zdravou ženu ve všech fázích reprodukce, potom bude společností obecně vnímán pozitivněji, než systém český.

Ve Velké Británii je navíc možno pozorovat cílenou podporu informovanosti o zdravotním systému napříč společností. Informace o možnostech nejen porodnické péče jsou viditelné a dostupné i pro širší veřejnost, ne pouze pro těhotné ženy či matky s dětmi.

Na základě literatury, dosavadních zkušeností a diskusí nejen s britskými informátory jsem formulovala obecnou hypotézu, vyplývající z ústřední otázky, v níž se předpokládá, že „britští studenti na rozdíl od studentů v ČR rozumí otázce nelékařsky vedeného porodu a jsou lépe informováni o této problematice“.

V rámci zpracování odpovědí se prostřednictvím deskriptivní analýzy vyhodnotily zadané dotazníky vztahujících se k porodní a mateřské problematice, data byla rozřazena do kategorií. Výsledné údaje byly většinou znázorněny graficky či tabulkou. Dotazník jako nástroj kvantitativního výzkumu byl zvolen metodou výzkumného šetření, protože umožňuje získat a analyzovat velké množství informací při relativně malých nákladech a je možné ho distribuovat ve stejném čase k většímu množství respondentů. Ve srovnání se strukturovaným interview je tato metoda méně časově náročná a respondenti nejsou ovlivňováni vztahem dotazovaný – administrátor. Dalšími pozitivy je větší pohodlnost pro tázané, protože tito mohou dotazník vyplnit kdy chtějí a v tempu, jaké jim vyhovuje.

Metodou výzkumu byl strukturovaný dotazník, v obou zemích byl shodný vzorek respondentů n = 70. Oslovena byla věkova skupina 17 – 20 let, tedy lidé na začátku reprodukčního období, zatím bez konkrétních rodičovských zkušeností.

Oslovenými respondenty byli studenti posledních ročníků střední odborné školy v Praze 3 a první ročník humanitního studijního programu na univerzitě v Durhamu.

Věk respondentů (průměrný věk respondentů v České republice byl 18,4 roku, ve Velké Británii 19,6 roku) byl vybrán na základě faktu, že studenti ve věku 18 – 20 let jsou na začátku reprodukčního období a téma rodičovství se všech z nich začíná týkat, i když v mnoha případech pouze teoreticky. Cílem nebylo zjišťovat informace a názory těch, kteří již rodiči jsou, ale zaměřit se na všeobecnou, nespecifickou postojovou zkušenost mladých, na roli rodiče se teprve připravujících lidí.

Oba soubory respondentů ve Velké Británii i v České republice reprezentují generaci, která je na začátku reprodukčního období. Ani jedné skupině však v rámci povinného středoškolského vzdělání nebyly poskytnuty systematické informace o porodnické situaci, systému a službách v dané zemi. Otázky v dotazníku nebyly vědomostí, to by vypovídaly spíše o úrovni biologické výuky na konkrétní škole, ale byly zaměřené na sociální a psychologické postoje, o kterých se předpokládá, že jsou předávány mezigeneračně rodinou, společností a médii.

Ani v jedné skupině respondentů nebyl zahrnut nikdo, kdo již byl v roli rodiče. Tito účastníci výzkumu byli vyloučeni, protože by nepředstavovali nezasvěcený názor a nereprezentovali by laickou, všeobecnou úroveň znalosti systému mateřské péče v dané zemi. Pohlaví respondentů není promítnuto v grafech ani tabulkách; mužských účastníků šetření bylo v české skupině jen 14%; ve skupině britské pouze 10%. Grafy jsou vyhodnoceny v počtu odpovědí, protože v obou souborech bylo analyzováno stejné množství vyplněných dotazníků (n = 70).

V rámci zpracování odpovědí se prostřednictvím deskriptivní analýzy vyhodnotily zadané dotazníky vztahujících se k porodní a mateřské problematice, data byla rozřazena do kategorií. Výsledné údaje byly většinou znázorněny graficky či tabulkou. Dotazník jako nástroj kvantitativního výzkumu byl zvolen metodou výzkumného šetření, protože umožňuje získat a analyzovat velké množství informací při relativně malých nákladech a je možné ho distribuovat ve stejném čase k většímu množství respondentů. Ve srovnání se strukturovaným interview je tato metoda méně časově náročná a respondenti nejsou ovlivňováni vztahem dotazovaný – administrátor. Dalšími pozitivy je větší pohodlnost pro tázané, protože tito mohou dotazník vyplnit kdy chtějí a v tempu, jaké jim vyhovuje.

Dotazník byl anonymní, dobrovolný, respondentům bylo sděleno, že je možné vynechat kteroukoli otázku, pokud se necítí pohodlně na ni odpovídat, a že získaná data budou považována za důvěrná.

Na české straně byly dotazníky rozdány se souhlasem vedení školy, ve Velké Británii bylo nutné nejprve získat souhlas od etické komise pro danou univerzitu a region.

Základní otázka průzkumu, která byla založena na rozdílu porodnické a mateřské péče v České republice a ve Velké Británii, a která byla ověřována v dotazníkovém šetření, byla následující:

Jak se liší postoje a informovanost studentů k porodní problematice ve Velké Británii a České republice?