Logo Porodního domu U čápa
Porodní dům U čápa, o.p.s.
nestátní nezisková organizace založená ve formě obecně prospěšné společnosti, která
usiluje o návrat přirozených porodů do českého porodnictví
 

Seznamte se s našimi přednášejícími...

 

Zuzana Štromerová – foto Zuzana Štromerová, BSc

soukromá porodní asistentka, iniciátorka, zakladatelka a ředitelka společnosti Porodní dům U čápa, o.p.s., Praha

profesní životopis

činnost v ČKPA

cena Kolumbijské univerzity

stipendium ASHOKA

přerod

historie

Abstrakt přednášky:
bude dodáno

 

Věra Vránová Mgr. Věra Vránová, Ph.D.

porodní asistentka, ředitelka Ústavu zdravotnických věd Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, vyučující porodní asistenci tamtéž

Mým celoživotním profesním zaměřením je porodní asistence, kterou vnímám jako své poslání. Několik let jsem pracovala na gynekologicko-porodnickém oddělení a věnovala se péči o ženu, matku a dítě. Poté jsem přešla do zdravotnického školství. Byla jsem iniciátorkou vysokoškolského vzdělávání porodních asistentek. Od akademického roku 2002/2003 byl realizován bakalářský studijní program na LF UP v Olomouci, pro který jsem připravila akreditační spis a který byl schválen akreditační komisí. Pracovala jsem také v profesní organizaci ČAPA a ČKPA. V současné době pracuji v Ústavu zdravotnických věd FHS UTB ve Zlíně, kde jsem na pozici ředitelky a i nadále se věnuji vzdělávání porodních asistentek. Moje celoživotní krédo je „Dum spiro spero“.

Abstrakt přednášky:
Téma „Péče o ženu v šestinedělí, jak to učit studentky“.
Studijní předmět je zaměřen na problematiku fyziologického i patologického šestinedělí. Cílem je naučit studentky proces péče v porodní asistenci o ženu v šestinedělí. Studentky se naučí identifikovat potřeby ženy, její rodiny a komunity v holistickém pojetí. Důraz je kladen i na multidisciplinární spolupráci.

 

Kamila Bitalová Mgr. Kamila Bitalová

vyučující porodní asistenci na Fakultě zdravotnických studií Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem

Práci se ženami a jejich rodinou beru jako poslání – stáváme se součástí toho nejdůležitějšího momentu jejich života, a tak bychom péči, kterou poskytujeme, měli dělat s láskou, úctou a respektem. Už během studia jsem cítila rozdíl, jak tuto péči poskytují některé kolegyně od jiných. Rozdíl se ještě umocnil, když jsem byla na zahraniční stáži v Estonsku, a měla tak šanci vidět „jak to dělají na severu“. Proto celý svůj profesní život směřuji ke vzdělávání sebe (a posléze i studentek, budoucích porodních asistentek) a následnému praktikování metod a postupů, které vedou ke zlepšování péče a prožitku ženy i rodiny během těhotenství, při porodu a v šestinedělí. To se mi daří díky kombinaci práce porodní asistentky na porodním sále perinatologického centra a zároveň akademičky na FZS UJEP.

Abstrakt přednášky:
V posledních několika letech se spolu s měnící se poskytovanou péčí ženám, musela nutně posunout i výuka budoucích porodních asistentek. Proto se na FZS UJEP kromě teorie, začal klást mnohem větší důraz na praktickou výuku – k tomu slouží nové simulační centrum, kde studentky nacvičují komunikaci a poskytování péče ženě při porodu, v poporodním období, a péči o novorozence. Na fakultě došlo také k rozšíření nabídky předmětů, ve kterých si studentky mohou osvojit dovednosti s pomůckami jako je Rebozo, bylinná napářka, využití aromaterapie v praxi, a další. Zároveň je navázána úzká spolupráce s NF Propolis, UNIPA a dalšími, kteří dělají přednášky, semináře a workshopy pro studentky porodní asistence přímo na půdě fakulty.

 

Kristina Bertošová Mgr. Kristina Bertošová

Fyzioterapeutka, Praha

Jsem fyzioterapeutka a osobní trenérka s více než 25 lety zkušeností. Specializuji se na péči o ženy během těhotenství a po porodu. Ve své praxi v Praze se zaměřuji i na pomoc ženám po císařském řezu a břišních operacích a připravuji je na úspěšný VBAC. Jsem expertkou na terapii diastázy břišních svalů, pupeční kýly a na návrat sportovně aktivních žen do tréninku. Vedu odborná školení pro zdravotníky a fitness profesionály na téma diastáza. Jsem instruktorkou a školitelkou metody pilates a zdravotního cvičení.

 

 

Abstrakt přednášky:
Diastáza břišních svalů, v počátečním stadiu nazývaná rozestup břišních svalů, vzniká nejčastěji fyziologicky v těhotenství a sama by se měla do 6 měsíců stáhnout. Pokud přetrvává i po 6 až 8 měsících od porodu a déle, považuje se za onemocnění, které již nese název Diastáza. Toto onemocnění se může, ale nemusí projevit navenek jako tzv. vyvalené (vypouklé) břicho, nebo je vidět jako rozestup břišních svalů s mezerou mezi nimi v oblasti linea alba. Sekundární příčinou diastázy je kombinace oslabení hlubokých svalů břicha a hlubokých svalů pánevního dna a současné přetížení povrchových svalů břich a povrchových svalů pánevního dna. Tato dysfunkce může způsobovat problémy trávicí soustavy, močopohlavního systému, následně pupeční kýlu, reflux, bolestivou menstruaci, inkontinenci, bolesti zad a hlavy a další komplikace. Je to také estetický problém, který ovlivňuje psychickou pohodu ženy. Onemocnění diastáza včetně jejích komplikací je třeba vždy řešit s fyzioterapeutkou, která pomocí komplexního vyšetření celého těla zjistí její hlavní příčinu a následně na základě nalezených výsledků stanoví individuálně zaměřenou terapii. Edukace porodních asistentek o vhodných preventivních přístupech a instruktáži u rizikových žen je klíčovým pilířem v prevenci diastázy.

 

Ludmila Lázničková MUDr. Ludmila Lázničková

lékařka oboru gynekologie a porodnictví, gynekologická ambulance CENAP Brno

Jsem lékařka oboru gynekologie a porodnictví s více než 30 letou praxí v oblasti reprodukční medicíny se zaměřením na celostní přístup, úctu k ženství i ke vztahu mezi mužem a ženou, úctu k životu. Přednáším nejen v ČR, ale i v zahraničí, a to nejen v Evropě, ale i v USA a v Africe. Jsem autorkou publikací o tzv. přirozeném plánování rodičovství a lidské sexualitě.

 

 

Abstrakt přednášky:
Pokud se řekne přirozené plánování rodičovství, co se Vám nejprve vybaví? Většinou od zdravotníků slyším: „to jsou ty výpočty“ nebo případně „to je to měření teplot, které stejně nevychází“. Jak je to ve skutečnosti?
Metod přirozeného plánování rodičovství jej celá škála, v rámci tohoto krátkého sdělení se zaměřím na dvě nejdůležitější, které mají největší přínos v péči o ženu. Je to tzv. „startovací metoda“ po porodu, metoda laktační amenorhey, a pak lehce nastíním informace o symptotermální metodě. Tato metoda je nejen vysoce spolehlivá v případě potřeby vyhnout se početí (PI 0,4), ale velice účinně pomáhá svým diagnosticko-terapeutickým potenciálem. Pomůže odhalit případné příčiny patologií menstruačních cyklů, což je velice výhodné nejen při otevřenosti k početí či dokonce řešení nechtěné neplodnosti, ale je smysluplnou součástí cesty vedoucí k ozdravění cyklů při výskytu cyst, endometriozy, různých patologických nepravidelností menstruačních cyklů. Při dosažení početí je právě díky STM nejlépe nastaven pravděpodobný termín porodu. Tím se předchází řadě mylných diagnóz v průběhu těhotenství, včetně obav z údajného přenášení pro nastavení termínu porodu pomocí ultrazvukového vyšetření po 8. týdnu těhotenství, a tím i snížení počtu vyvolávaných porodů a z toho plynoucích sekcí. Správné pochopení symptotermální metody ze strany zdravotníků, podpora žen a párů k jejímu praktikování, prokazatelně představuje prevenci mnoha patologií. Pojďme se spolu do této problematiky společně více ponořit.

 

Sara Spruitenburg Sara Spruitenburg

porodní asistentka, praxe porodních asistentek ve Voorhoutu a Leidenu, Nizozemí

bude dodáno

 

 

Abstrakt přednášky:
bude dodáno

 

Veronika Sekerová Mgr. Veronika Sekerová

porodní asistentka

Bakalářské studium Jihočeská Univerzita České Budějovice,
Magisterské studium Univerzita Pardubice,
1,5 roku práce na oddělení šestinedělí v Nemocnici České Budějovice,
7 let na porodním sále v rakouském Freistadtu,
1,5 roku v komunitě v Jižních Čechách.

Přátelská, pracovitá, empatická, energická porodní bába se sklonem k sebekritice!


Abstrakt přednášky:

  1. Systém poporodní péče v Rakousku.
  2. Práce v malé porodnici ve Freistadtu.
  3. Pracovní možnosti PA a její postavení ve společnosti.
  4. Rakouské PA v číslech.
  5. Systém poporodních návštěv.
  6. Návaznost péče na ostatní obory.

 

Michaela Pfeiferová Mgr. Michaela Pfeiferová

porodní asistentka, vyučující porodní asistenci na Masarykově univerzitě v Brně

Vystudovala jsem porodní asistenci na Univerzitě Palackého v Olomouci a následně získala magisterský titul v oboru Komunitní péče na Ostravské univerzitě. Protože pocházím z Brna, byla pro mě jasná volba nastoupit po ukončení bakalářského studia do Fakultní nemocnice Brno. Mým hlavním odborným zájmem je péče o ženu v kompetencích porodní asistentky, a právě proto jsem se rozhodla aktivně se zapojit do projektu Komunitní poporodní péče, který naše porodnice připravuje. Ve volném čase se věnuji sportu a zdravému životnímu stylu.

Abstrakt přednášky (společně vypracován s PhDr. Kameníkovou a Mgr. Menšíkovou):
V prezentaci vás seznámím s inovativním projektem „Rozvoj kontinuální a komplexní péče o ženu před porodem a během šestinedělí“. Představíme kontext projektu a jednotlivé fáze jeho realizace s tříletým výhledem. Plánujeme testování prototypu nové služby, která bude zohledňovat jak specifické potřeby žen, tak možnosti zdravotnického zařízení v personálním, materiálním a právním rámci. V současné době probíhá aktivní mapování potřeb cílové skupiny a příprava nové služby, která bude úzce propojena s Centrem porodní asistence FN Brno a spolupracujícími komunitními porodními asistentkami. Těším se na vaši účast a diskusi o budoucnosti péče o ženy v tomto citlivém období života.

 

Lenka Cimlerová Bc. Lenka Cimlerová

porodní asistentka v nemocnici Roudnice nad Labem

Jako porodní asistentka pracuji v porodnici od r. 1993, většinu času v porodnici v Roudnici nad Labem. Od r. 2008 jsem částečně rozšířila svou praxi i o práci v komunitním prostředí, nejčastěji v rámci laktačního poradenství, předporodní přípravy a individuální péče porodní asistentky během porodu v porodnici.

 

 

Abstrakt přednášky:
Naše porodnice začala nabízet návštěvní službu po porodu v červnu letošního roku, zájem žen je však minimální. Pokusím se zamyslet nad důvody, které k němu vedou.

 

Lenka Vrlová Mgr. Lenka Vrlová, DiS.

vyučující porodní asistenci na Univerzitě Palackého v Olomouci

Porodní asistentka s klinickou praxí, úzká profilace na problematiku komunitní péče v porodní asistenci a kojení.

 

 

 

Abstrakt přednášky:
Porodní asistentka je nelékařský zdravotnický pracovník se zaměřením zejména na péči o ženu v období těhotenství, porodu a šestinedělí a může o ni pečovat v jakémkoliv prostředí, včetně domácího prostředí. Poskytovaná návštěvní služba porodní asistentkou v období šestinedělí plynule navazuje na péči nemocniční. Tato individualizovaná péče je bezpečná a primárně cílí na podporu přirozených fyziologických procesů, edukaci a prevenci nemoci. Cílem příspěvku je informovat o aktuálním stavu komunitní péče poskytované porodní asistentkou ve Zlíně.

 

Jitka Marková Mgr. Jitka Marková

porodní asistentka na porodním sále v nemocnici Písek

Jsem porodní asistentkou, která své povolání považuje za celoživotní poslání. Na porodním sále v Nemocnici Písek, a.s. jsem pracovala od roku 2005. Od této doby mi práci na porodním sále přerušila tři těhotenství. Miluji přírodu a léčivé byliny, proto jsem vystudovala dvouletý kurz fytoterapie. Mám ráda psychologii, sociologii a zajímám se i o východní způsoby léčení těla a duše. Ráda se vzdělávám. Svoje poznatky z mnoha oborů citlivě aplikuji do své práce. V loňském roce jsem se ponořila plnou silou a koncentrací do péče o ženy po porodu v jejich domácím prostředí. Tato práce mi dává velký smysl. Ráda se při této práci setkávám s novými lidmi, ráda se učím novým věcem a ráda s klientkami přicházím na nejlepší řešení jejich potíží.

Abstrakt přednášky:
Téma „Domácí předporodní a poporodní péče poskytovaná porodní asistentkou“.
Porodnické oddělení Nemocnice Písek, a.s., poskytuje od loňského roku domácí poporodní péči v šestinedělí. Tuto péči mohou využít ženy, které přivedly své dítě na svět právě v této porodnici. Přednáška seznámí posluchače s touto službou.

 

Tereza Rykrová Mgr. Tereza Rykrová

porodní asistentka a koordinátorka poporodní péče v nemocnici Frýdek-Místek

Vystudovala jsem na Lékařské fakultě Ostravské univerzity bakalářský studijní program Porodní asistentku a na Univerzitě Palackého v Olomouci magisterský studijní program Učitelství pro střední školy. Následně jsem začala pracovat na gynekologicko-porodnickém oddělení v nemocnici ve Frýdku-Místku. Od roku 2020 také učím na střední zdravotnické škole a aktivně se zajímám o výchovné a kariérové poradenství. Souběžně jsem také působila v těhotenském a poporodním centru, kde jsem vedla kurzy cvičení pro těhotné a v terénu jsem ženám pomáhala na poporodních návštěvách. Tuto praxi jsem uplatnila, když jsem se v roce 2023 stala koordinátorkou poporodní péče v nemocnici ve FM. V tomto roce přibyly do mé agendy také koordinace návštěv těhotných žen porodní asistentkou na konci gravidity. Snažím se, aby péče o ženy, jak v těhotenství, tak i po porodu, byla efektivní, dostupná a pokud možno také kontinuální. Zároveň se snažím aktivně podporovat porodní asistentky v komplexní a profesionální péči o ženu. Mým snem je, aby se každé ženě dostalo pomoci, dle jejich potřeb a ona si tak mohla mateřství užít v celé své kráse.

Abstrakt přednášky:
Péče porodní asistentky o ženu je důležitá nejen při porodu a v období šestinedělí, ale také v těhotenství. Frýdecko-Místecká porodnice ženám po porodu nabízí druhým rokem službu poporodní návštěvy porodní asistentkou v domácím prostředí ženy. Tato služba se stala mezi ženami oblíbená a my jsme v tomto roce nabídli návštěvu porodní asistentkou v domácím prostředí i těhotným ženám na konci gravidity. Díky této službě, nabízené porodnicí, se stává současná péče porodní asistentky komplexnější. Velkou výhodou je také kontinuálnost péče, která je poskytována v rámci těhotenské a poporodní péče o ženu jednou osobou – porodní asistentkou.
Cílem příspěvku je popsat proces realizace služeb předporodní a poporodní péče v domácím prostředí. Zahrnuje informace o práci koordinátora těhotenské a poporodní péče, tvorbě administrativních podkladů pro návštěvy v těhotenství i po porodu, a jiné praktické zkušenosti. Prezentace současně seznamuje posluchače o vývoji poporodní péče v porodnici ve Frýdku-Místku, ale také s úskalími, s kterými se v rámci poskytování péče potýkáme.

 

Lenka Veselá Mgr. Lenka Veselá

vyučující porodní asistenci na Masarykově univerzitě v Brně

Jsem porodní asistentka, působím jako vysokoškolská pedagožka na Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se věnuji především vzdělávání studentů porodní asistence a koordinuji jejich odbornou přípravu. Jsem členkou projektových týmů na národní i mezinárodní úrovni. Kromě pedagogické činnosti spolupracuji s Porodnickým centrem Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Brně. Ve své pedagogické a klinické praxi rozvíjím a realizuji témata zdravotní gramotnosti a edukace. Byla jsem dlouholetou delegátkou České komory porodních asistentek při Evropské asociaci porodních asistentek a Mezinárodní radě porodních asistentek.

Abstrakt přednášky (společně vypracován s PhDr. R. Wilhelmovou) :
Porod je vnímán jako zlomový okamžik života budoucích rodičů a obvykle se na něj zodpovědně připravují a mají příležitost využít poměrně dobré sítě odborníků a edukačních aktivit (předporodní kurzy komerční i hrazené). Šestinedělí je ale obecně obdobím relativně podhodnocovaným s ohledem na míru zátěže na matku, otce i další členy rodiny. Jde však o období pro ženu velmi náročné, protože přináší spoustu výzev a nutnosti adaptovat se na změny ve všech rovinách bytí (zejména pak u prvomatek). Významná je pro ženy konfrontace s realitou, protože nejsou na období a zátěž plynoucí z šestinedělí připravené. Spokojenost žen s péčí v časném šestinedělí je obvykle nižší než v průběhu těhotenství a porodu, protože ženy často zmiňují, že prostředí poporodního oddělení a rutinní péče nenaplňuje jejich potřeby tak, jak by chtěly a potřebovaly. Pro ženy je zásadní oblastí podpora kojení a psychosociálních potřeb, které ale v reálné klinické praxi bývají deficitní. Co navíc snižuje jejich mateřské kompetence jsou rozporuplné a někdy i zavádějící informace, které od zdravotníků obdrží nejen v souvislostí s kojením. Co ženy nejčastěji uvádějí jako významné, je podpora a empatická komunikace s poskytovatelem péče a lepší dostupnost péče v domácím prostředí. Přejí si ujištění, že to, co dělají, dělají správně a vše probíhá „normálně“. Případně potřebují podporu v momentech, které by mohly signalizovat odchylku od normy a umožnit návod na řešení daných situací.
V našem sdělení představujeme dílčí výsledky národní průřezové studie hodnocení spokojenosti žen s péčí hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Tento projekt byl podpořen Ministerstvem zdravotnictví České republiky v rámci grantu č. NU21-09-00564 „Kvalita poskytované prenatální a perinatální péče pohledem českých žen“.

 

Martina Holubářová Bc. Martina Holubářová

porodní asistentka

Jsem komunitní porodní asistentka a laktační poradkyně. V současnosti se zaměřuji na online vzdělávání, vytvářím e-learningové programy pro maminky i odborníky. Mým cílem je poskytovat ženám podporu a odborné znalosti v těhotenství, při porodu a v mateřství prostřednictvím moderních technologií, které jsou dnes snadno dostupné, a kdykoli a kdekoli k dispozici.

 

 

Abstrakt přednášky:
Téma „Martina Holubářová sama sobě porodní asistentkou, aneb co se stane, když se porodní asistentka s rizikovým těhotenstvím sama stane pacientkou. Osobní zkušenost s limity poporodní péče“.
Tato on-line přednáška nabízí syrovou a upřímnou reflexi osobní zkušenosti s neasistovaným domácím porodem a následnou hospitalizací v šestinedělí. Autorka poukazuje na nedostatky v systému poporodní péče, zejména na absenci komplexnosti, návaznosti a lidského přístupu. Otevřeně hovoří o traumatech způsobených neprofesionálním a necitlivým přístupem ze strany zdravotníků. Zároveň nabízí náhled na to, jak by se dal systém péče o ženy v perinatálním období zlepšit s důrazem na empatii, respekt a individuální potřeby.

 

Petra Dušková Bc. Petra Dušková

soukromá porodní asistentka, Praha

Jsem vystudovaná dětská sestra a porodní asistentka. Během praxe jsem pracovala několik let na porodním sále Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, v Centru aktivního porodu na FN Bulovka v Praze a v Horské nemocnici Vrchlabí. Od roku 2000 až do současnosti pracuji jako samostatná porodní asistentka. Poskytuji komplexní, kontinuální péči ženám během porodu, při porodu a v šestinedělí. Pořádám individuální a skupinovou přípravu k porodu. Během těhotenství se zaměřuji na práci s tělem a uvolnění, celkově pak na psychickou podporu. Působím v Praze a blízkém okolí. Od roku 2018 jsem kraniosakrální terapeutkou, v současné době absolvuji výcvik „Somatic experiencing“ (práce s traumatem podle Dr. Petera Levina).

Abstrakt přednášky:
Kraniosakrální terapii se intenzivně věnuji šest let a stále jsem v úžasu, jak tato jemná, neinvazivní doteková metoda dokáže pomoci jak s fyzickými, tak i psychickými potížemi; dokáže tak pracovat komplexně s celým naším systémem a uvolňovat jeho napětí. Je tudíž jedním z účinných nástrojů v péči o těhotné, rodící a ženy po porodu i k ošetření novorozenců a dětí. Ráda se s vámi podělím o mé zkušenosti s kraniosakrálním ošetřením, povíme si jak a s čím tato metoda pracuje, a samozřejmě jaké je její použití v práci porodní asistentky.

 

Petra Abrahámová Mgr. Petra Abrahamová

vyučující porodní asistenci na Univerzitě J.E. Purkyně v Ústí nad Labem,
porodní asistentka v Masarykově nemocnici Ústí nad Labem,
perioperační sestra na Rekonstrukční a plastické chirurgii tamtéž,
místopředsedkyně sekce perioperačních sester České asociace sester

 

 

 

 

Abstrakt přednášky:
Předmět „Laktační poradenství“ je koncipován jako teoreticko-praktický, je veden formou seminářů a cvičení. Výuka probíhá na Katedře ošetřovatelství a Katedře porodní asistence a specifických disciplín. Výuka je určená všeobecným sestrám (výběrový předmět), studentům „Pediatrického ošetřovatelství“ v rámci předmětu „Výživa v pediatrii“ a porodním asistentkám jako samostatný výběrový předmět. Laktace a podpora laktace, včetně nácviku poloh při kojení a řešení základních problémů spojených s kojením je přednášen v rámci předmětu „Dovednosti v porodní asistenci“.
Ve sdělení budou prezentovány výukové prostory FZS UJEP a záběry z výuky. Ukázka didaktických pomůcek a edukačních materiálů.

 

Andrea Poloková Mgr. Andrea Poloková

laktační poradkyně, Trnava, Slovensko

Certifikovaná laktační poradkyně, vede organizaci pro podporu kojení MAMILA. Je lektorka a přednášející na témata kojení a laktační medicíny. Má více než 20leté zkušeností s profesionálním laktačním poradenstvím pro ženy s problémy s kojením, adoptivními rodinami a rodinami se specifickými situacemi a onemocněními jakož i s přípravou těhotných na kojení, vedením podpůrných skupin kojení. Vede kurzy a školení pro lékaře, zdravotníky, porodní asistentky, duly, vede i školení pro realizaci programu nemocnice přátelské k dětem (BFHI, UNICEF). Je školitelkou pro asistenty a asistentky podpory zdraví marginalizovaných romských komunitách. Autorka knihy „Praktický návod na kojení“ (vyšla ve 3 jazycích, včetně češtiny) a knihy „Vztahová výchova“, spoluautorka mnohých slovenských i zahraničních studií na téma kojení a laktační medicíny, autorka webové stránky www.mamila.sk.

Abstrakt přednášky:
Představení různých komplexních kurzů a vzdělávání o kojení a jeho podpoře, včetně prezentace obsahu akreditovaného vzdělávacích programu schváleného Ministerstvem zdravotnictví České republiky pro zdravotníky a zdravotnice. Vysvětlení systému vzdělávání postaveného na medicíně založené na důkazech s důrazem na praktickou pomoc s kojením v nemocniční péči, v péči porodních asistentek, v komunitní péči a v péči o dlouhodobé kojení v systému podpůrných skupin. Nastínění potřeby jednotných informací ve vzdělávání k častým dotazům žen ke kojení před porodem a po porodu a později u větších kojenců týkajících se nových dokumentů WHO ohledně příčin těžkostí s kojením.

 

Judita Hofhanzlová MUDr. Judita Hofhanzlová

lékařka, Jihlava

Od roku 2000 pracuji ve své Poradně o zdravém způsobu života. Praxe zahrnuje tyto oblasti: klasická homeopatie, psychosomatika, etikoterapie, zdravá výživa pro kojence, děti i dospělé. Laktační poradenství, poradna péče o batolata. Rodinné konstelace, práce s rodinnými systémy, vztahové problémy, péče o staré osoby, výchovné potíže s dětmi. Hodně se věnuji tématu matka a dítě, prenatální péči, porodu i následné péči o maličké, rovněž i v případech neplodnosti.
V oblasti výživy jsem napsala několik knih: Atopický ekzém, alergie, astma, Zdravě jíme, nevaříme, Miminko (kojení, ošetřování, výživa, výchova), Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě, Polévky a kašičky pro nejmenší, Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky, Homeopatická domácí lékárnička.

Abstrakt přednášky:
Téma „Potíže při kojení nemusí být vždy kvůli matce či nesprávné technice kojení, příčinu hledejme také v dítěti.“

  1. Vliv medikace na dítě (anestezie, ricinový koktejl, opakované sono vyšetření v těhotenství...)
  2. Povaha dítěte a jeho konstituční typ.
  3. Průběh porodu (strach, úlek, pocit klaustrofobie...).
  4. Psychicky stav matky v těhotenství, při porodu ovlivňuje psychiku a chování dítěte (odmítání prsu, neodložitelné dítě...).

 

Milena Dokoupilová MUDr. Milena Dokoupilová

primářka novorozeneckého oddělení nemocnice Hořovice

Na novorozeneckém oddělení pracuji od roku 1993, nejdříve u Apolináře, od roku 2011 v nemocnici Hořovice. Mojí celoživotní snahou je péče nejen o nezralé či donošené novorozence, ale také psychická podpora jejich rodičů. Na mém oddělení jsou rodiče nedílnou součástí celého ošetřovacího týmu. Vydala jsem několik monografií pro maminky o péči o novorozence a kojence.

 

Abstrakt přednášky:
Téma „Problematika novorozence v prvních dnech života“.
Po porodu a v prvních dnech života je nutné u novorozence podporovat jeho přirozenou adaptaci a vazbu matka – dítě. Bonding, kojení a rooming jsou základními kameny úspěšné adaptace každého novorozence. Existují však situace, při kterých se může klinický stav dítěte změnit a je potřeba na ně včas a správně reagovat.