Logo Porodního domu U čápa
Porodní dům U čápa, o.p.s.
nestátní nezisková organizace založená ve formě obecně prospěšné společnosti, která
usiluje o návrat přirozených porodů do českého porodnictví
 

Porodní asistentky v USA

Přečtěte si velmi zajímavý a hodnotný příspěvek mladé slovenské občanky žijící dlouhodobě v USA. Popisuje v něm osobní zkušenosti se současným americkým zdravotnictvím a zvláště porodnictvím; popisuje změny v postavení, v práci a v přístupu tamních porodních asistentek k těhotným a k rodičkám a zaznamenává rostoucí zájem těhotných a rodících žen o jejich služby vposledních letech.

Zdroj: Harper R.N.B., Gentle Birth Choices, Vermont, USA, 2005.

*

Porodní asistentky, které známe z minulosti jako porodní báby, věří v tělo ženy a její schopnost zvládnout takovou přirozenou záležitost jakou je porod. V USA bývají stále častěji vyhledávané, neboť stále větší počet žen tu věří, že při porodu mají právo o svém těle rozhodovat.

„Co sám nezažiješ, nepochopíš.“ Toto přísloví platí určitě na mně. Tak jsem, když jsem sama otěhotněla, začala zažívat tento „jiný stav“, svět, o kterém jsem předtím neměla tušení, a začala získávat respekt vůči těhotným ženám. Žiji v USA, v zemi, kde zdravotnictví je jeden neskutečný byznys, jehož fungování bylo pro mě, děvče z východoevropské země, těžko pochopitelné. Jako většina lidí v USA si nemohu dovolit zdravotní pojištění, protože přesahuje týdenní plat. Tedy pokud nemáte štěstí na velmi dobré zaměstnání, kde vám ho zaměstnavatel alespoň částečně sponzoruje. Protože si Američané nemohou dovolit, aby jim lidé umírali na ulici, funguje tu určitý systém zdravotní péče o lidi s nízkým nebo žádným příjmem, existují tzv. Free kliniky a různé programy, jejich úroveň však závisí stát od státu. Čím více na jih, tím je sociální síť řidší až žádná. O americkém zdravotnictví není třeba mít žádné iluze, např. neskutečné vyplňování množství formulářů ještě v čekárně! Vaše návštěva je omezená na 15 minut a to i v případě, že máte zdravotní pojištění. Plat lékaře totiž závisí od množství pacientů, které za den vyšetří, a proto to množství předepsaných léků, což je dalším z měřítek jeho úspěchu.

Když jsem otěhotněla, docházela jsem na kliniku, která je otevřená pro lidi bez zdravotního pojištění. Byla jsem zařazená do programu poskytujícího těhotným ženám zdravotní pojištění včetně návštěv zubaře, což je v USA nesmírný luxus. Po porodu už žena nemá na toto pojištění nárok, na její dítě je však do určitého věku dále uplatňované. Po zkušenostech se slovenským byrokratizmem jsem čekala, kdy přijde „...to nejde“, „...musíte čekat“, „...potřebujete takové a takové potvrzení z Marsu“ apod. K mému překvapení probíhalo vše hladce. Hned při první návštěvě se mnou sociální pracovnice vyplnila všechny formuláře, a ani nevadilo, že jsem nebyla americkou občankou.

V USA se v prenatální a postnatální péči stává velmi populární porodní asistentka, dříve známá jako porodní bába, která navštěvovala těhotné ženy, asistovala při porodech a pomáhala ženám i po nich. Byla to více společenská funkce než zaměstnání. Devatenácté století přineslo v USA standardizaci zdravotnického vzdělání, a protože studium na školách bylo v té době pro ženy nepřípustné, rozvojem medicíny byly porodní asistentky z praxe vytlačeny. Porodnictví přešlo do rukou lékařů, mužů. Viktoriánská doba a její vztah k sexualitě omezovala studium anatomie ženského těla převážně na poznatky z knih, a tak mnoho lékařů vystudovalo bez toho, aby živou ženu vyšetřili a zažili opravdový porod. Tělo ženy se tak dostalo po této stránce pod kontrolu muže.

Porodní asistentky se v USA dostávaly do popředí v šedesátých a sedmdesátých letech s rozvojem ženského hnutí. Byla to reakce na přetechnizované nemocniční porody, kde byla žena pouhým objektem, na kterém se porod vykonával, s minimální ženinou kontrolou nad situací, při které ani nebyla aktivní účastnicí. Byla to reakce i na vysoký vzrůst císařských řezů (až 30%), při kterých důvodem nebylo ani tak ohrožení zdraví ženy nebo dítěte, jako spíše komfort pro lékaře. Mnohokrát je porod lékaři označený jako nepostupující, pomalý, nenormální, protože neodpovídá lékařem nebo nemocnicí přijaté normě, jak se má ženské tělo během porodu chovat, jak má porod postupovat. Takové normy však nemohou reflektovat individuální odlišnosti ženských těl. Ve sterilním nemocničním prostředí se zapomnělo na to, že porod je ve skutečnosti velmi silná emotivní záležitost. Není to operace, která se vykoná na ženě, nýbrž je to spolupráce jejího těla s dítětem, které taktéž hraje aktivní úlohu, vnímá a cítí bolest a vnímá i partnera u porodu. Mnozí lékaři si stále nedokáží představit, že dítě se může narodit i bez jejich zásahu a kontroly.

Porodní asistentky 20. a 21. století jsou vysokoškolským diplomem a praxí kvalifikované porodní asistentky. Věří v tělo ženy, v její schopnost zvládnout přirozenou záležitost, jakou je porod. Chápou ženu jako klientku, ne jako pacientku, a v první řadě zdůrazňují právo ženy na adekvátní informovanost včetně známých alternativ k navrhovaným lékařským postupům. Jejich úlohou je skutečně jen asistence při porodu, hlavní váha je připisována rodičce. Věří, že těhotná či rodící žena má mít kontrolu nad situací, má právo a umí rozhodovat, pokud jí byly poskytnuté dostatečné informace. Její požadavky mají být personálem akceptované, což, bohužel, ve většině nemocnic není pravidlem. Porodní asistentky tráví s rodící ženou celou dobu porodu, ne jen v poslední fázi, jak to bývá u lékařů. Mimo jiné poskytují emoční zázemí, projevují podporu, pochopení a soucit s rodičkou. Statistiky ukazují, že přítomnost jiné ženy u porodu snižuje riziko císařského řezu a snižuje potřebu léků k utišení bolesti. Rodička se s bolestí lépe vyrovnává, jestliže má silnou emotivní podporu ženy, která porod rovněž zažila, popř. při mnoha porodech asistovala.

Porodní asistentky asistují při domácích porodech stejně tak jako v porodních centrech a nemocnicích. Mnohé nemocnice mají zřízeny speciální pokoje, ve kterých žena pobývá po dobu porodu i po něm se svým partnerem, a později i se svým novorozeným dítětem. Tento pokoj připomíná více hotel než nemocnici, nenajdeme tam žádné vystavené nástroje, přístroje apod., které by ve vás mohly vyvolávat stresující nemocniční náladu. Pokoj není přizpůsobený komfortu lékaře, ale ženě a jejím blízkým. Porodní asistentky se v souladu s koncepcí přirozeného porodu snaží porodní bolesti primárně tišit bez léků, využívajíce při tom masážní techniky, teplou koupel, relaxační hudbu, akupunkturu, akupresuru, příjemné a tiché prostředí, podporu a pomoc partnera rodící ženy. Při volbě polohy pro porod se spoléhají na intuici rodící ženy. Ta není připoutána k posteli, ale instinktivně si volí pro ni vhodnou polohu, a ve spolupráci s přírodou využívá gravitační sílu. Jestliže se žena rozhodne pro tišení bolestí pomocí léků nebo epidurální analgezie, jsou jí poskytnuty. S tímto požadavkem však žena musí přijít sama.

Porodní asistentky bývají stále častěji vyhledávány také proto, že stále více žen věří, že porod nemusí být traumatickou zkušeností, že každá žena má právo rozhodovat o svém těle, a má právo na respekt a porozumění okolí. Já osobně mám s porodními asistentkami v USA dobré zkušenosti a věřím, že i v našich zemích se toto povolání rozšíří a pomůže přenést právo nad kontrolou těla z institucí na jednotlivce.

Jana