Přednášející na naší konferenci...

Přehled ještě není konečný, postupně jej doplňujeme, tak jak se hlásí další přednášející. U některých již přihlášených čekáme na dodání požadovaných náležitostí (fotka, něco o sobě, text abstraktu).

Přehled je řazen abecedně podle příjmení.

Bc. Kristina Bertošová

fyzioterapeutka, Česká republika

Kristina Bertošová je fyzioterapeutka s více než 27 lety klinické praxe. Dlouhodobě se specializuje na funkční poruchy břišní stěny, zejména diastázu břišních svalů a problematiku pupečních kýl, a na fyzioterapeutickou péči o ženy v těhotenství a po porodu.

Ve své praxi přistupuje k břišní stěně jako k funkčnímu systému, jehož stav nelze hodnotit pouze podle přítomnosti či šířky diastázy. Zaměřuje se na schopnost břišní stěny reagovat na pohyb a zátěž, řízení nitrobřišního tlaku a souhru bránice, břišní stěny a pánevního dna v kontextu držení těla a pohybových stereotypů.

Součástí její práce je komplexní funkční vyšetření břišní stěny, individuální fyzioterapie a postupný návrat žen k běžné pohybové i sportovní zátěži. Věnuje se také odbornému vzdělávání fyzioterapeutů, porodních asistentek, trenérů, masérů a dalších odborníků pracujících s pohybem.

Ve své výuce propojuje dlouholetou klinickou zkušenost s praktickým hodnocením funkce břišní stěny v reálném pohybu a zátěži.

Abstrakt přednášky:

Téma: Když „správná péče“ nestačí: jak rozpoznat funkci břišní stěny po porodu v běžné praxi

V praxi se opakovaně setkáváme se ženami po porodu, které „cvičí správně“, přesto přetrvávají obtíže – bolesti zad, pocit nestability nebo vyklenování břišní stěny při běžných činnostech. Pozornost bývá přitom často zaměřena pouze na přítomnost diastázy jako strukturálního nálezu. Zkušenost z praxe ukazuje, že některá běžně doporučovaná cvičení nemusí vést ke zlepšení, ale mohou obtíže udržovat, pokud břišní stěna není schopna správně reagovat na zátěž. Příspěvek ukazuje, že rozhodující není samotná šířka rozestupu, ale způsob, jakým břišní stěna reaguje při zátěži. Při běžném pohybu, např. při vstávání, nošení dítěte nebo změně polohy, lze během několika sekund rozpoznat, zda břišní stěna pracuje funkčně, nebo zda dochází ke kompenzacím. Na konkrétních ukázkách z praxe bude představen pohled na břišní stěnu jako funkční systém ve vztahu k dechu, pánevnímu dnu a řízení nitrobřišního tlaku. Cílem příspěvku je nabídnout porodním asistentkám jednoduché a prakticky využitelné principy pozorování, které mohou pomoci včas rozpoznat problém a podpořit rozhodování o dalším postupu péče.

MUDr. Petronela Bieliková

primářka porodnice v Havířově, Česká republika

Můj postoj k porodnické péči: „Nejdůležitější je individuální přístup ke klientkám a jejich porodním přáním. Jak na porodnici, tak na gynekologii pečujeme o klientky podle nejnovějších vědeckých poznatků a zároveň flexibilně reagujeme na jejich potřeby. Neoddělitelnou součástí péče je wellbeing u porodu.

Abstrakt přednášky:

Téma: Havířovská porodnice v proměnách času

V Havířovské porodnici věříme, že i přes rigiditu systému lze poskytovat péči na světové úrovni. Jsme porodnicí, která v čase celorepublikového poklesu zaznamenala nárůst víc než 6% v porodnosti a v posledním roce jsme se stali 3. největší porodnicí základního typu v republice. Věříme, že dobrý porod není jenom o tom, že matka a dítě porod přežije. Naší filozofií je individuální přístup na podkladě EBM medicíny. Jsme porodnicí, která věnuje péči ženám s PPKP, podporujeme VBAC, VBA2C, VBA3C a porody do vody. Podporujeme rozvoj kompetencí porodních asistentek a poskytujeme terénní poporodní péči. Spolupracujeme s dulami a s porodními asitentkami v komunitě, která k nám vodí své klientky a vedou si samostatně porod. V neposlední řadě podporujeme nepřetržitý kontakt matky a dítětě po celou dobu pobytu v porodnici včetně ambulantního porodu. Kontakt kůže na kůži u nás není fráze, ale je to něco, co podporujeme jak při resuscitaci novorozence, tak při císařském řezu, nebo při pobytu na šestinedělí. V porodnici Havířov věříme, že v České republice lze poskytovat nejenom bezpečnou, ale i kvalitní a empatickou medicínu, a není nutné tyto dva aspekty oddělovat. Bezpečnost se nesnižuje na úkor proklientského přístupu a naopak.

Natalie Dippong

porodní asistentka, Německo

Natalie má magisterský titul z filozofie a sociologie na Univerzitě v Postupimi a vystudovala porodní asistentku v Berlíně. Čtrnáct let pracovala jako samostatně výdělečně činná porodní asistentka v okrese Zwickau v Sasku. Deset z těchto 14 let asistovala u porodů doma a doprovázela ženy k porodu v nemocnici. V současné době se zaměřuje na péči o těhotné, poporodní podporu a výživu. Její zájem o umělou inteligenci pramení z každodenní praxe. Klade si otázky, kde mohou digitální nástroje skutečně podpořit porodní asistentky a kde narážejí na své limity.

Abstrakt přednášky:

Téma: Mezi algoritmem a intuicí – Umělá inteligence v porodnictví

Umělá inteligence již není vizí budoucnosti – je to přítomnost. V medicíně, v každodenním životě a stále více i v porodnictví. Ti, kdo před tímto vývojem zavírají oči, riskují, že promeškají posun, který již mění profesní praxi.<

Tato přednáška se ptá: Kde je dnes umělá inteligence a co by mohlo být možné zítra? Záměrně umožňuje spekulace, protože žijeme v době, kdy se vize budoucnosti stávají realitou rychleji, než se očekávalo.

Výchozím bodem jsou aplikace založené na důkazech v medicíně: v dermatologii a mamografii již umělá inteligence přináší prokazatelně vysoce kvalitní výsledky. V porodnictví vykazují rané systémy silné stránky v analýze CTG, hodnocení růstového omezení plodu a podpoře klinického rozhodování.

Na základě toho se zkoumají konkrétní oblasti aplikace pro porodní praxi: dokumentace, poradenství, překlady, sdílení znalostí a organizace. Zejména v nízkoprahové, vícejazyčné podpoře – a to i v nedostatečně obsloužených regionech – umělá inteligence otevírá nové možnosti.

Přednáška končí spekulativním pohledem do budoucnosti: AI jako podpora anamnézy, analýza nálezů, asistent osobních znalostí nebo jako most mezi tradičními zkušenostními znalostmi a současnými důkazy.

Cílem není ani nadšení pro technologie, ani odpor, ale informované a sebevědomé zapojení do nástroje, který může uvolnit čas pro to, čím porodní asistentka skutečně je.

Mgr. Radmila Dorazilová, Ph.D.

soukromá porodní asistentka, odborná asistentka na UP v Olomouci, lektorka a konzultantka, Česká republika

1977 - 1983 Gynekologicko-porodnické oddělení Krajské nemocnice T.Bati ve Zlíně
1984 - 1993 Gynekologická ambulance a návštěvní služba PA.
od r. 1994 samostatná soukromá praxe komunitní porodní asistentky.
od r. 2014 odborná asistentka Ústavu porodní asistence Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci.
od r. 2019 odborná asistentka VŠZaSP sv. Alžbety, Slovensko.
od r. 2022 lektorka a konzultantka NCONZO v Brně.

Abstrakt přednášky:

Téma: Kam kráčí porodní asistence v ĆR?

Je nejvyšší čas ukončit nepřátelské postoje porodních asistentek a gynekologů a vrátit se k porozumění a spolupráci mezi našimi profesemi. To je hlavním cílem mého vystoupení.

Nelze přemýšlet o budoucnosti české porodní asistence a nepochopit přitom její dosavadní vývoj. Změny započaly již v 90.letech a probíhaly hlavně ve čtyřech rovinách: První bylo zvýšení úrovně vstupního kvalifikačního studia na bakalářské vysokoškolské vzdělání. Druhou rozšíření působnosti PA navrácením péče o novorozence a kojence. Třetí posílení samostatnosti a odpovědnosti naší profese. A čtvrtou je možnost samostatné soukromé praxe. Přitom vedle společenských a legislativních změn sehrávají svou roli nejen samotné PA, ale také postoje spolupracujících profesí tzn. především gynekologů a porodníků.

U vstupního bakalářského vysokoškolského vzdělání je potřebné snížit počet škol pro porodní asistentky a zvýšit kvalitu jejich vzdělání.

Praxe v porodní asistenci se rozdílně vyvíjí ve čtyřech směrech působnosti PA:

Práce PA na porodnických pracovištích našich nemocnic. Zde je díky vstřícnému přístupu perinatologické sekce ČGPS zřejmý největší progres nejen ve prospěch PA, ale i českých žen, jejich dětí a rodin.

Práce PA na gynekologických pracovištích našich nemocnic je ovlivňována rychlým rozvojem diagnostických a léčebných metod. Samostatnost PA je ale v gynekologii zákonitě nižší než v porodnictví.

U práce v gynekologických ambulancích je kvalifikace PA vyžadována pouze při výkonu samostatných činností PA bez přítomnosti lékaře (vyšetření těhotných, návštěvy šestinedělek s novorozenci nebo příprava k porodu, rodičovství a péči o dítě).

Největší problémy dlouhodobě přetrvávají u primární a komunitní péče, poskytované samostatně pracujícími PA. Je nejvyšší čas tuto problematiku uvést do pořádku. Vzhledem ke změnám ve vedení ČGPS předpokládám vstřícnější postoj k PA a možnost seriozního jednání o všech problémech.

Nejprve je nutné stanovit jasné požadavky na praxi a kvalifikaci PA pro samostatné poskytování primární a komunitní péče jako soukromé praxe i v zaměstnaneckém poměru. Pro poskytování následné poporodní péče PA v návštěvní službě pokládám za potřebnou revizi sítě PA na daném území. Dále je potřeba stanovit jasné požadavky pro poskytnutí péče při „domácích porodech“.

Na vytvoření pravidel by měla pracovat a garantovat je profesní organizace porodních asistentek. Problémem je dnešní roztříštěnost, nepřehlednost a nejednotnost PA. Nejlepším řešením této situace by byl vznik České komory porodních asistentek ze zákona. Tato by měla striktně hájit profesní zájmy porodních asistentek, ale přitom mít korektní vztahy s ČGPS. Existuje bývalý návrh zákona o komoře PA, u kterého však nedošlo k dohodě. Nyní se hovoří o návrhu na vznik komory „nelékařských zdravotnických pracovníků“ nebo sester a porodních asistentek podobně jako na Slovensku. Toto je samozřejmě možné, musí ale být zajištěna autonomie profese porodní asistentky a důležité budou kompetence komoře svěřené.

Mgr. Alena Dudová, LL.M.

porodní asistentka a hlavní sestra Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD)
Czech Republic

Její profesní cesta je důkazem toho, kam může člověka dovést pracovitost, láska k oboru, radost z poznání a lidský přístup:

V podolské porodnici působí již 31 let. Začínala jako řadová porodní asistentka, postupně prošla řadou oddělení a dnes jako hlavní sestra vede nelékařský personál celého ÚPMD. V roce 2015 se stala finalistkou prestižní soutěže Sestra roku.

„Jako hlavní sestra musím vnímat věci v širším kontextu a s vizí do budoucna. Svou roli beru jako příležitost propojovat lidi, působit pozitivně, motivovat a vnášet do práce nejen zdravý selský rozum, ale především srdce a lidskost.“

Porodní asistentky a sestry vnímá jako plnohodnotné partnery lékařů a dlouhodobě podporuje rozšiřování jejich kompetencí, které musí jít ruku v ruce se zodpovědností a celoživotním vzděláváním.

Otevřeně mluví o nedostatku kvalitního zdravotnického personálu, náročnosti komunikace v ženských kolektivech i o potřebě větší systémové podpory nelékařských profesí.

V oblasti poporodní péče usiluje o to, aby porodní asistentky mohly svou práci vykonávat plnohodnotně a aby byla tato péče dostupná všem ženám, protože právě v ní vidí obrovský význam a přínos.

Svým kolegyním, kolegům i studentům vzkazuje, aby ke své práci vždy přistupovali s láskou a respektem, chovali se k pacientům tak, jak by si přáli, aby se ostatní chovali k nim, a zůstali zdravě sebevědomí, pokorní a lidští.

Pro budoucnost celého oboru by si přála silnou profesní komoru, která dokáže hájit práva, zájmy, odbornost a propojí všechny nelékařské zdravotnické profese pro společný cíl – kvalitní a lidskou péči o pacienty.

Jejím životním mottem je: „S láskou v srdci... Péče o pacienty mi přináší radost.“

Abstrakt přednášky:

Téma: Proměny ÚPMD: včera, dnes a zítra aneb Moje porodnice Podolí... Od historických kořenů a tradice přes špičkovou moderní medicínu až po empatický přístup a péči budoucnosti s poporodní péčí doma.

Včera: Éra rigidní medicínské rutiny.

Přístup k lidem: Žena v roli pasivního pacienta, který se musí podřídit přísnému nemocničnímu řádu. Role otce u porodu byla tabu.

Postupy v praxi: Miminka po porodu byla plošně odvážena na společné novorozenecké pokoje. Kojilo se striktně „podle hodinek“ každé tři hodiny, bez ohledu na individuální potřeby dítěte a matky. Rutinní medicínské zásahy byly standardem pro každý porod.

Dnes: Špičková věda ruku v ruce s respektem.

Přístup k lidem: Respekt k rodící se rodině. Partner je přirozenou oporou přímo na porodním sále. Personál naslouchá přáním ženy (porodní plány).

Postupy v praxi: Podolí funguje jako největší perinatologické centrum v ČR. Dokáže zachránit extrémně nedonošená miminka díky špičkové technologii, přičemž u fyziologických porodů zároveň podporuje přirozenost, okamžitý nepřerušovaný bonding a systém rooming-in (miminko je od první vteřiny stále s maminkou).

Zítra: Péče, která nekončí propouštěcí zprávou.

Přístup k lidem: Propojení nemocniční profesionality s hřejivým bezpečím domova a komunitou. Kontinuální podpora ženy nejen v kritickém období šestinedělí, ale ve všech etapách jejího života.

Petra Dušková

porodní asistentka, Česká republika

Je vystudovaná dětská sestra a porodní asistentka. Několik let pracovala na porodním sále ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, v Centru aktivního porodu ve FN Bulovka v Praze a v Horské nemocnici ve Vrchlabí. Od roku 2000 pracuje jako samostatná porodní asistentka. Poskytuje komplexní, kontinuální péči ženám během porodu a v šestinedělí, poskytuje laktační poradenství. Od roku 2018 se specializuje na somatickou integraci a péči o poporodní a operační jizvy. V kraniosakrální terapii integruje somatické přístupy k regulaci nervového systému, rozvoji tělesného vědomí a podpoře celkového zdraví, péči poskytuje od miminek až po dospělé a seniory. Třetím rokem je studentkou výcviku Somatic Experiencing®.

Je matkou tří dětí.

Abstrakt přednášky:

Téma: Regulace nervového systému z pohledu Somatic Experiencing® v praxi porodní asistentky

Abychom mohli v porodní asistenci vytvářet skutečně bezpečné a podporující prostředí pro ženy, musíme nejprve začít u sebe. Somatic Experiencing® (metoda Dr. Petera Levina) nás učí, že klíčem k regulaci druhých je naše vlastní seberegulace a vědomí si sama sebe. Přiblížíme si základy fungování autonomního nervového systému z pohledu tělesného vnímání. Povíme si, jak rozvíjením pozornosti a vědomí vlastního těla můžeme přímo ovlivňovat atmosféru v ambulanci i na porodním sále. Ukážeme si, jak se naše vnitřní naladění stává primárním nástrojem pro zklidnění a obnovu pocitu bezpečí u klientek.

Ann-Kathrin Eber

studentka porodní asistence, Germany

Ann-Kathrin je studentkou porodní asistence v Karlsruhe. Tam pracuje v místní nemocnici a zároveň studuje na Duale Hochschule Baden-Württemberg Karlsruhe. Momentálně studuje čtvrtý ze sedmi semestrů.

Abstrakt přednášky:

Téma Stát se porodní asistentkou v Německu – reportáž ze zákulisí

Historicky bylo studium porodní asistentky vždy praktickou učňovskou praxí. Ve snaze sladit ho s jinými lékařskými profesemi a zavést znalosti nashromážděné po staletí prohlásilo Evropské společenství národů, že v oboru porodní asistence musí existovat univerzitní titul.

Od roku 2023 je možné se stát porodní asistentkou pouze prostřednictvím duálního studia. Vysvětlím, jak je studium organizované v Německu. Uvedu výhody a nevýhody této změny ve výuce profese a uvedu také některé osobní postřehy studentů porodní asistence. Zaměřím se zejména na to, jak dobře se studenti cítí připraveni na práci mimo nemocniční prostředí, a jaké problémy je třeba řešit, aby se porodní asistence stala atraktivní kariérní volbou.

Daianne Garland Dianne Garland, FRCM, SRN, RM, ADM, PGCEA, MSc

porodní asistentka, Velká Británie

Moje kariéra porodní asistentky začala v roce 1983. Průběhem praxe jsem v sobě našla zvláštní energii pro rozvoj a rozšiřování nové praxe, konkrétně porodů do vody. Navzdory počátečnímu odporu mě mé neochvějné odhodlání šířit informace o této praxi vedlo k tomu, že jsem se stala průkopnicí v oblasti výuky porodů ve vodě pro odborníky v porodnictví. Můj cíl byl jednoduchý: vzdělávat, informovat a vyvracet mylné představy prostřednictvím výzkumu a dat. V průběhu desetiletí mě moje práce v porodnictví zavedla mnoha směry, ale mé poslání sdílet zkušenosti a odborné znalosti zůstává jádrem všeho, co dělám.

Abstrakt přednášky:

Téma: Porod do vody pro 21.století – Láska, dovednosti, znalost

Tato sekce se bude zabývat třemi aspekty, které byly nastoleny v celém obsahu mé nové knihy (viz níže). Láska není formována pouze hormonálními účinky porodu (zejména oxytocinu), ale také vlivem dalších hormonů zapojených do porodu do vody. Láska zkoumá dopad této jemné souhry hormonů na zdravotníky, rodiče a samozřejmě i na dítě. Dovednosti se zaměřují na psychologické a fyziologické využití vody během porodu.

Kritéria pro používání vody ve všech čtyřech fázích porodu a rekonvalescence
Péče o matku i dítě
Jak reagovat na jakékoli mimořádné události, které mohou nastat

Znalosti zkoumají, jak a kde budujeme své chápání porodu do vody a jak v praxi uplatňujeme důkazy, rady a odborné poznatky.

Využití dat, výzkumu a klinických pokynů k informování o bezpečné a účinné péči
Čerpání z publikací, prezentací a národních i mezinárodních odborných znalostí
Oceňování tradiční historie porodu do vody a zároveň otevřenost novému myšlení a širším perspektivám

Porod do vody pro 21.století – Láska, dovednosti, znalost je nejnovější dílo Dianny Garlandové, mezinárodně uznávané průkopnice v oblasti porodů do vody. Garlandová, která čerpá z desetiletí klinických zkušeností, nabízí neocenitelnou směs historie, globálního výzkumu a praktických rad pro podporu matek, dětí a porodních asistentek během porodu do vody. Od prenatální přípravy až po profesionální vzdělávání, vybavuje kniha porodní asistentky, duly a týmy sebevědomím a důkazy. S inspirativními příběhy rodin a odborníků z celého světa je tato kniha nezbytným zdrojem pro každého, kdo se zasazuje o bezpečnou, soucitnou a informovanou praxi porodů ve vodě.
Knihu bude možné zakoupit během konference.

Bc. Eva Hladišová

porodní asistentka, Česká republika

Bc. Eva Hladišová působí celý svůj profesní život v Uherskohradišťské nemocnici, kde od roku 1985 pracuje na porodním sále. Dlouholeté zkušenosti z klinické praxe uplatňuje nejen v péči o rodičky a novorozence, ale také v organizaci a vedení porodního sálu, kde od roku 2018 zastává funkci staniční sestry.

Studovala na Gymnáziu J.A. Komenského v Uherském Brodě, následně absolvovala Střední Zdravotnickou školu ve Zlíně, obor Ženská sestra, a v roce 2004 získala bakalářský titul v oboru Ošetřovatelství na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Abstrakt přednášky:

Téma: Co se změnilo v Uherskohradišťské porodnici od roku 1989

Během své více než čtyřicetileté praxe jsem byla svědkem zásadních změn v porodnické péči, vybavení porodnice, modernizaci porodních sálů a vytváření prostředí respektujícího soukromí a intimitu rodiček. Přítomnost otců u porodu jak vaginálního, tak porodu císařským řezem.

Pohovořím o porodech do vody, statistické zpracování od roku 2002 v souboru přes 500 porodů. Budu se věnovat i porodům koncem pánevním – možnosti polohy a spolupráce porodní asistentky a lékaře.

MUDr. Judita Hofhanzlová

lékařka, Česká republika

Od roku 2000 pracuje ve své Poradně o zdravém způsobu života. Praxe zahrnuje tyto oblasti: Klasická homeopatie, psychosomatika, etikoterapie, zdravá výživa pro kojence, děti i dospělé, laktační poradenství, poradna péče o batolata, rodinné konstelace, práce s rodinnými systémy, vztahové problémy, péče o staré osoby, výchovné potíže s dětmi. Hodně se věnuje tématu matka a dítě, prenatální péči, porodu i následné péči o maličké, rovněž i v případech neplodnosti.

V oblasti výživy napsala několik knih: Atopický ekzém, alergie, astma, Zdravě jíme, nevaříme, Miminko (kojení, ošetřování, výživa, výchova), Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě, Polévky a kašičky pro nejmenší, Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky, Homeopatická domácí lékárnička.

	Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky Knížka je průvodcem ženy - matky. Jednotlivé kapitoly: kuchařka s bezmasými recepty, kojení, péče o tělo, přirozená léčba nemocí, správné hračky.
	Miminko (kojení, ošetřování, výživa, výchova) Ohlasy čtenářek: „Knihu Miminko považuji za „bibli“ pro všechny ženy, co otěhotní.“ „Tohle je nejlepší knížka, co jste napsala. U každého svého dítěte jsem ji četla znovu. Měla by to být pro matky povinná literatura“. V této knížce jsem shrnula ty nejdůležitější informace, které můžete o kojení získat. Měly byste zde najít odpovědi na většinu svých otázek při problematickém kojení, odstříkávání mléka či odstavování vašeho dítěte. Jsou zde též návody k léčbě nemocných prsů, něco o dětském pláči a výchově maličkých.
	Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě Milé maminky, pro Vás, které jste v radostném očekávání či miminko plánujete nebo se Vám již děťátko narodilo, je určeno vaření a rady, které najdete v této knížce. Myslím, že pro tělesné a duševní zdraví budoucího nebo kojeného potomka jsou alespoň čtyři oblasti našeho života velmi důležité - zdravá výživa matky, její zdravé a pevné tělo, přírodní péče o jeho případné neduhy a klid a mír v duši. Dobrá výživa je jedním z velmi důležitých opatření, kterým můžeme docílit zdravý průběh těhotenství. Když zdravě a ve správném množství jíme, nemusíme mít v době, kdy kojíme obavu o své tělo a o zdraví miminka.
	Polévky a kašičky pro nejmenší Milé maminky! Když se mi před pár lety narodily mé holčičky a já jsem začala připravovat kojenecká jídla, zdála se mi doporučovaná strava příliš jednotvárná. A protože jsem měla zahradu plnou nejrůznějších druhů ovoce a zeleniny a nějaký ten nápad, chtěla jsem zpestřit jejich jídelníček. Začala jsem skládat recept k receptu, a tak vznikla tato knížka, určená pro maminky nejmenších dětí.

Knihy bude možné zakoupit přímo v místě konání konference.

Abstrakt přednášky:

Téma: Potíže při kojení, přikrmování kojenců

Potíže při kojení

matky – psychický stav matky v těhotenství a při porodu...
dítěte – vliv anestezie při císařském řezu, průběh porodu, opakované sonografické vyšetření…

Příkrmy kojenců

částečně kojené dítě
plně kojené dítě
jak přikrmovaly naše babičky miminka, která nemohla být kojena

Iva Kadlicová

porodní asistentka na porodním sále, Česká republika

Narodila se v roce 1967 ve Zlíně, je vdaná, má tři syny. Po studiu na gymnáziu v Uh. Brodě a střední zdravotnické škole v Brně v oboru porodní asistence si studium doplnila již v průběhu praxe na PSS v Brně.

Od roku 1987 nepřetržitě pracuje v Uherskohradišťské nemocnici na porodním sále jako porodní asistentka.

V roce 2007 si zřídila nestátní zdravotnické zařízení a pracuje také jako privátní porodní asistentka v regionu v péči o ženu před a po porodu.

Abstrakt přednášky:

Téma: Poporodní péče v letech

představení
moje osobní geneze poporodní péče, začátky
náplň mojí práce
změny dříve a nyní
úhrada poporodní péče
(ne)spolupráce zdravotních pojišťoven
spolupráce s nemocnicí dříve a nyní

PhDr. Miloslava Kameníková

porodní asistentka, vedoucí porodní asistentka Centra porodní asistence
v Brně, Česká republika

Do Fakultní nemocnice v Brně nastoupila na porodní sál jako „ženská sestra“ už v roce 1986. V současné době vykonává funkci vedoucí porodní asistentky Centra porodní asistence ve FN Brno Obilní trh a Bohunice. Zpětně tak může hodnotit jak v průběhu 40ti let šel čas. Jak se pracovalo tehdy, jak se měnila praxe a jak se tam pracuje nyní.

Abstrakt přednášky:

Téma: FN Brno na přelomu tisíciletí a vize do budoucna

Příspěvek se zaměří na vývoj porodnické praxe a to očima porodní asistentky, která byla součástí této proměny. Porovnává podmínky práce, přístupu k rodičkám i organizaci péče na porodních sálech ve FN Brno v minulosti a dnes. Cílem bude nabídnout posluchačům komplexní pohled na to, jak se porodnictví vyvíjelo, co tyto změny přinesly pacientkám i zdravotníkům, ženám i porodním asistentkám, a jaké výzvy stojí před oborem do budoucna.

Pozornost bude věnována změnám v technologickém vybavení, medicínských postupech a rostoucí roli porodních asistentek, jejichž profesní identita se v průběhu let mění. Součástí sdělení bude též reflexe zavádění nových forem péče, většího důrazu na individualizovaný přístup k ženě během těhotenství a porodu.

Přednáška přinese nejen přehled klíčových úspěchů, ale bude se otevřeně věnovat i problémům a neúspěchům, které provázely transformaci oboru. Důraz bude kladen na osobní zkušenost, která umožňuje nahlédnout proměny porodnictví v širším profesním i lidském kontextu.

Tanja Keil

Nezávislá porodní asistentka, Švýcarsko

Tanja Keil je porodní asistentka s dlouholetými zkušenostmi v nemocniční i ambulantní porodnické péči v Německu a ve Švýcarsku. Po absolvování vzdělání v německém Freiburgu pracovala na vedoucích pozicích v nemocnicích a porodních centrech, později se stala nezávislou porodní asistentkou s plnou profesní odpovědností, podporou rodiny během těhotenství, porodu a poporodního období.

Je zakladatelkou porodního centra Hebammen Lenzburg a zakládající členkou porodního centra Nordstern v kantonální nemocnici Aarau. Dalším důležitým zaměřením její práce je kraniosakrální terapie pro kojence, děti a dospělé. Kromě toho působí jako auditorka porodnické péče vedené porodními asistentkami jménem švýcarské asociace porodních asistentek (Schweizerischer Hebammenverband – SHV).

Abstrakt přednášky:

Téma: Vývoj porodní asistence za posledních 20 let v Německu a Švýcarsku

V tomto příspěvku budeme analyzovat klíčové body vývoje a strukturální změny v systémech péče poskytované porodní asistentkou. Budeme se zabývat následujícími otázkami:

Proč se zavírají porodní sály?
Proč stále více porodních asistentek opouští profesi?
Jak je organizována mimonemocniční (komunitní) péče o matky a jak se liší od systému v Německu?
Jak se v průběhu času vyvíjel počet císařských řezů?
Stala se porodní péče více medikalizovanou nebo individualizovanější?
Jsou psychologické problémy a aspekty duševního zdraví spojené s těhotenstvím a porodem stále viditelnější a uznávanější?

Dále budeme diskutovat o současných systémových výzvách, včetně

rostoucího ekonomického tlaku na nemocnice
rostoucích nákladů na pojištění profesní odpovědnosti porodních asistentek
robíhající uzavírání porodních oddělení, porovnání situace v Německu a ve Švýcarsku

Prostřednictvím této analýzy se snažíme zdůraznit vyvíjející se roli porodních asistentek, dopad zdravotní politiky a ekonomických faktorů a měnící se potřeby žen a rodin v oblasti porodní péče.

MUDr. Petr Kolek

gynekolog a primář Gynekologicko-porodnického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, Česká republika

MUDr. Petr Kolek vystudoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Specializuje se na urogynekologii a robotickou operativu.

Kromě klinické činnosti se aktivně věnuje osvětě a vzdělávání veřejnosti. Pravidelně vystupuje v médiích, kde popularizuje témata spojená s moderní gynekologickou péčí.

Jeho profesní dráha a odborné zaměření z něj činí jednoho z respektovaných specialistů v oblasti urogynekologie a porodnictví v České republice.

Abstrakt přednášky:

Téma: Proměna porodnictví ve FTN aneb zdravá matka a zdravé dítě nestačí

Věříme, že nemocnice je v českém kontextu stále nejbezpečnějším místem k porodu. Přesto si uvědomujeme limity a rezervy nemocničního porodu – a právě to nás žene vpřed. Snažíme se o to, aby žena v nemocnici získala vše, co přináší domácí porod: intimitu, respekt a přirozenost – v prostředí, které dokáže zajistit ono nepodkročitelné minimum: zdravou matku a zdravé dítě v maximální možné míře – a to v podmínkách českého zdravotnictví.

Za posledních deset let jsme se jako tým hodně naučili – z dat, ze zkušeností, ale také od porodních asistentek a dul, které nás mnohdy inspirují a posouvají. Věříme, že vzájemná spolupráce a důvěra nejsou jen hezká slova – jsou základem dobré péče. Stojíme přece na stejné straně.

A pokud někdo dnes stále říká, že jediné na čem záleží je zdravá matka a zdravé dítě – je čas to přehodnotit. Pro nás je to pouze začátek.

Barbara Kosfeld, MA, MSc, MgA, MBA

Porodní asistentka, poradkyně, konzultantka a lektorka, Germany

Paní Kosfeld vystudovala v magisterském programu srovnávací literaturu. Prošla výcvikem porodních asistentek, které působily ještě za druhé světové války. Získala tak vědomosti z doby, kdy ještě nebyla zavedena porodnická technika. Paní Kosfeld je tak schopná kombinovat vědomosti tradičních porodních asistentek s poznáním současné moderní vědy. Po čtyřletém studiu a následné tříleté odborné přípravě v nemocnici se stala porodní asistentkou (1989). V roce 1994 založila ve městě Aachen (Cáchy) první praxi porodních asistentek a o tři roky později porodní dům PEGASUS. Za další rok rozšířila porodní dům o Zentrum Akademii, vzdělávací středisko pro porodní asistentky. V roce 2000 zorganizovala první Evropský kongres porodních asistentek o mimonemocničním porodnictví, které se konalo rovněž v Aachenu. V témže roce obdržela od regionu Cáchy cenu Vision Entrepreneurship Prize za své podnikatelské aktivity jako zakladatelka a manažerka prvního porodního centra v Cáchách. S cílem vybudovat systematickou výuku komunitních porodních asistentek se stala zakládající členkou Německé asociace pro domácí porodní asistenci. Je zakladatelkou a první učitelkou Tradičního umění porodní asistence a porodu v Evropě, vydává časopis LUCINA, odborný časopis pro lékaře, porodní asistentky a všechny zájemce o gynekologii a porodnictví.

Studiem Managementu zdravotnictví na univerzitě v Kremsu získala vysokoškolský titul MSc (Master of Science), studiem Obchodní administrativy získala titul MBA (Master of Business Administration).

V Německu, Belgii a dalších evropských zemích působí jako poradkyně, konzultantka a lektorka. Gynekologickým a porodnickým oddělením v nemocnicích radí při restrukturalizaci jejich pracovních týmů, při zavádění nových systémů a při přestavbě porodních sálů. Porodním asistentkám radí při zakládání soukromé praxe. Své vzdělávací semináře vede v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Od roku 2002 působí také v České republice, kde aktivně spolupracuje s pražským Porodním domem U čápa: od počátku zde každoročně vede mimořádně úspěšné odborné kurzy a semináře pro české a slovenské porodní asistentky. Své semináře věnuje zrcadlení historicky ověřené praxe s výsledky novodobých výzkumů. Zdůrazňuje odpovědnost porodních asistentek za vlastní práci a jejich důležitou úlohu v podpoře zdraví žen, jejich dětí a celých rodin.

V komunitním prostředí v rámci primární porodnické péče pracovala přes 25 let. Za dobu svého působení mimo nemocnici asistovala u porodu více než 1500 dětí včetně porodů koncem pánevním a dvojčat.

Od roku 2012 se věnuje studiu staré literatury pro porodní asistentky (učebnice ze 17. až 19. století). Aplikací pradávné moudrosti porodních babiček se snaží oživit a šířit umění porodních asistentek. Její lingvistické studie umožňují zpracovat a využít „staré“ poznatky z porodní asistence a porodu v dnešní porodnické praxi.

Je matkou tří dětí.

Abstrakt přednášky:

Téma: ABC bezpečné podpory při normálním / přirozeném porodu

Tento workshop se bude zabývat základními pravidly, kterých by se měla každá porodní asistentka držet při péči o rodící ženu, aby poskytovala bezpečnou péči ženě i jejímu dítěti a zároveň chránila sebe sama, ať už pracuje kdekoli.

Učení je nekonečný životní proces, zejména tradiční umění porodní asistence. Můžeme se učit z knih, jedna od druhé, od žen, o které pečujeme, i z každodenního života.

Základní pravidla pro práci porodní asistentky:

Nikdy nedělejte nic bez zvážení důsledků.
Zkoumejte a kombinujte.
Pečlivě dokumentujte své kroky.
Čím lépe ženu znáte před začátkem porodu, tím lépe.
Musíte rozumět procesu porodu. Buďte si vždycky jistí tím, co děláte a kde se v procesu porodu nacházíte. Protože ztratit se v procesu porodu je velmi nebezpečná situace.
Staňte se expertem na fyziologii těhotenství, porodu a poporodního období. Držte se svého „tanečního prostoru“.
Svou samostatnou praxi začněte jednoduchými případy.

Tato a další pravidla budou probrána během workshopu.

MUDr. et MUDr. Ilona Ludvíková

klinická homeopatka, Česká republika

Vystudovala jsem fakultu Všeobecného lékařství a fakultu stomatologie na LF MU Brno.
Od roku 2001 se věnuji klinické homeopatii.
Jsem bývalou předsedkyní Homeopatické lékařské asociace (2015-2025).
Jsem lektorkou CEDH školy.
Podílela jsem se na tvorbě mnoha materiálů pro porodní asistentky, lékaře, farmaceuty i pro laickou veřejnost.
Přednášení se věnuji i na mezinárodní úrovni.

Publikační činnost:
- Brožura Homeopatie pro nastávající maminky.
- Skripta pro porodní asistentky (2009).
- Poznáváme homeopatii aneb léčíme se šetrně (Grada 2008).
- Homeopatie a sport (Grada publishing 2013).

Abstrakt přednášky:

Téma: Homeopatická léčba v porodní asistenci

Homeopatická léčba je pro svou bezpečnost a komplexnost skvělou možností, jak pozvednout poporodní péči. Umožní porodní asistentce podat pomocnou ruku přesně tam, kde ji konkrétní novopečená maminka potřebuje. V příspěvku nabídnu krátký a velmi prakticky uchopený přehled základních homeopatických léků, které lze doporučit podle reálných situací.
Mým cílem je nabídnout porodním asistentkám další možnost, jak zkvalitnit svou péči a současně eliminovat zbytečné komplikace v rámci jejich poporodních návštěv.

Eva-Maria Müller-Markfort

porodní asistentka, Německo

Paní Eva-Maria Müller-Markfort je německá porodní asistentka. V oboru pracuje od r. 1981, od r. 1988 jako nezávislá porodní asistentka, od roku 1991 pak jako asistentka při domácích porodech. Vzhledem ke špatným vzpomínkám žen na porody spojené s duševními problémy, v

Eva-Maria je známá svou intenzivní péčí o ženy během těhotenství a po porodu, podporou přirozeného porodu a holistickou péčí během těhotenství. Zaměřuje se na psychoterapii, podporuje pouto mezi matkou a dítětem pomocí technik denního snění. Je také známá svou aktivní účastí na mezinárodních konferencích zaměřených na porodnictví, domácí porody a ochranu kojení.

yvinula program „Dreamtime...“ (Čas snění...) zaměřující se na péči o těhotné matky (hojení traumatických zážitků z prvního porodu, zmírnění obav a nejistot ohledně narození dalšího dítěte aj.)

Abstrakt přednášky:

Téma: Ohlédnutí zpět, tváří v tvář budoucnosti

Téma této konference nás staví do pozice, kdy jsme zváni k zapamatování minulosti s veškerým jejím vzrušením z možnosti začít něco nového, k zapojení se do budování světlejší budoucnosti pro matky a jejich ratolesti, ke sdílení nadějí a úspěchů, ale i ke zklamání, a k učení se akceptovat omezení možného.

Na druhou stranu jsme zváni čelit zářivé budoucnosti. V této jediné větě je tolik nadšení, energie, dobré vůle a naděje, že na chvíli zapomeneme, jak těžká a namáhavá byla cesta k této fázi. Doufejme, že nás to povzbudí k tomu, abychom se spojili a dosáhli nemožného: vidět matky, jak nosí své děti bez újmy a strachu během devíti měsíců těhotenství, podporované otci, s přístupem k přirozenému porodu doma, když je to potřeba, s dobře vzdělanými porodními asistentkami po boku a pro děti zdravé a láskyplné prostředí.

Protože naše každodenní okolnosti stále zdaleka nejsou dobře přizpůsobeny potřebám, chci ve své prezentaci poukázat na jeden dar, který byl lidstvu dán „zdarma“ od úsvitu času, skrze temnotu a nebezpečí, smích a slzy, léto a zimu, hlad i hojnost. Tímto darem je úžasné jedinečné pouto, které roste od prvního okamžiku existence dítěte mezi ním a jeho matkou. S časem sílí ku prospěchu obou. Ale po dlouhou dobu je v nebezpečí poškození, ztrácí svou inherentní skutečnou a duchovní hodnotu a nelze jej nahradit ničím hmotným. Je to:

láska matky k jejímu malému dítěti.

Jennifer Oberbossel

porodní asistentka na porodním sále + nezávislá por. asistentka,
Německo

Zkušená porodní asistentka s akademickým vzděláním ve farmaceutických vědách a porodní asistenci. Zkušená ve vedení a řízení týmů, klinickém dohledu, vzdělávání a projektovém řízení v oblasti péče o matky.

Matka dvou dcer a vášní pro podporu žen a rodin během těhotenství, porodu a poporodní péče.

Vzdělání: studium farmaceutických věd na Univerzitě ve Freiburgu 2009–2016, studium porodní asistence 2017–2019, studium vedení a managementu zařízení vedených porodními asistentkami na Hochschule v Ludwigshafenu 2019–2023.

Profesní zkušenosti: porodní asistentka na porodním sále v Diakoniekrankenhaus Freiburg 2019 (trvá dosud), vedoucí porodní asistentka na porodním sále v Diakoniekrankenhaus Freiburg od února 2021, instruktorka klinické praxe od roku 2023, samostatná porodní asistentka v prenatální a poporodní péči od roku 2023.

Projekty: Realizace praktického výcviku pro studenty porodní asistence v klinickém prostředí Diakoniekrankenhaus, Freiburg 2022, vedoucí projektu centra vedeného porodními asistentkami, včetně prenatální a poporodní péče v Diakoniekrankenhaus Freiburg.

Abstrakt přednášky:

Téma: Porodní centra vedená porodní asistentkou

Tato prezentace se bude zabývat

rozdíly mezi modely péče vedené porodní asistentkou a porodnicí,
rolí a odpovědností v rámci center vedených porodní asistentkou,
počtem a důvodem transferů z center vedených porodní asistentkou na klasický porodní sál v nemocnici,
aktuálními výzvami v prostředí péče vedené porodní asistentkou.

Katarzyna Oleś

soukromá porodní asistentka, Polsko

Katarzyna Oleś pracuje jako porodní asistentka již 40 let a od roku 1992 se věnuje domácím porodům. V roce 2006 spoluzaložila Iniciativu nezávislých rodičů a porodních asistentek „Well Born“ a 16 let působila jako její prezidentka.
Její současné zájmy se zaměřují na filozofii porodu a jeho význam pro rodiče, rodiny a společnost jako celek. Je autorkou řady článků a knih o přirozeném těhotenství a porodu. Její nejnovější kniha Pepek (pupík) byla napsána pro děti.

Abstrakt přednášky:

Téma: Quo vadis, porodní asistence?

Pracuji jako porodní asistentka již 40 let, což je období, které přineslo v Polsku zásadní změny, včetně významného rozvoje v porodnictví. S kolegyněmi jsme se tohoto procesu účastnily i byly jeho svědky.

Porodní asistentky pracovaly v mnoha různých oblastech. Jednou z nich bylo vzdělávání rodičů a jejich rodin, stejně jako porodních asistentek a dalších zdravotnických pracovníků, často ve spolupráci s organizacemi, které se zajímaly o zlepšení těhotenství, porodu a poporodní péče. Pomohly jsme k tomu, aby se domácí porod stal uznávanou alternativou k porodům v nemocnici. Založily jsme profesní samosprávný orgán a spolupracovaly s veřejnými orgány na vývoji legislativy. Dosáhly jsme vysokého profesionálního postavení porodních asistentek, které se staly nezávislými praktikujícími. Mnoho našich kolegyň nyní pracuje na univerzitách, vyučuje na různých úrovních vzdělávání a některé se staly profesorkami porodní asistence. Jsme hrdé na to, že jsme porodní asistentky.

Zní to jako skvělý příběh úspěchu. Bohužel obraz nelze malovat jen v jasných barvách. Zdá se, že pro porodní asistentky a pro lidi, o které pečují, přicházejí těžké časy. V Polsku se situace rychle mění a vidím mnoho podobností s vývojem, který se odehrává po celém světě. Ráda bych se na tento proces podívala blíže a podělila se o několik úvah a otázek.

Mgr. Irena Raisnerová

porodní asistentka, Česká republika

Pracovala 40 let ve vrchlabské porodnici, zpočátku jako porodní asistentka, později jako vrchní porodní asistentka. Vrchlabská porodnice byla malé regionální pracoviště, ve kterém bylo s malým kolektivem porodních asistentek možné uplatnit znalost fyziologie těhotenství a porodu a minimalizovat zásahy do porodního procesu.

Svým celoživotním vzděláváním zaměřeném na fyziologii těhotenství a porodu byla důležitým členem týmu, který své zkušenosti, především s nemedikovanými porody, předával nejen mladším kolegyním, ale i přednáškami na jiných pracovištích. Významně se podílela na rozvoji modelu péče založeného na respektu k fyziologii porodu, individuálním potřebám žen a podpoře jejich aktivní role v průběhu porodu.

Ve své odborné praxi prosazovala postupy podporující přirozený průběh porodu, včetně využívání různých porodních poloh, práce s vodou během porodu a dalších podpůrných metod. Důraz kladla na propojení odborných znalostí, hlubokého porozumění fyziologii porodu a citlivého přístupu k rodičkám.

Jako privátní porodní asistentka se věnovala přípravě párů k porodu.

Abstrakt přednášky:

Téma: Porodnice Vrchlabí jako průkopník respektující porodní péče v České republice

Porodnice ve Vrchlabí představovala v českém zdravotnictví výjimečný fenomén, který významně ovlivnil debatu o podobě moderní porodnické péče. Přestože již v současnosti není v provozu, její přístup k vedení porodu, důraz na přirozenost porodního procesu a respekt k potřebám rodiček, z ní učinily jedno z nejdiskutovanějších porodnických pracovišť v České republice. Porodnice byla součástí nemocnice ve Vrchlabí a na přelomu 20. a 21. století se zde vytvořil tým zdravotníků, který se rozhodl prosazovat filozofii porodní péče založenou na respektu k fyziologii porodu a individuálním potřebám žen. Na rozdíl od tehdejšího převládajícího modelu českého porodnictví, který byl často charakterizován vyšší mírou lékařských zásahů, se vrchlabská porodnice snažila minimalizovat zbytečné intervence a umožnit ženám prožít porod co nejpřirozenějším způsobem. Tento přístup zahrnoval podporu volného pohybu během porodu, možnost volby porodní polohy, přítomnost partnera či jiné blízké osoby a respektování porodních plánů rodiček. Významným symbolem porodnice se staly porody do vody. Vrchlabí patřilo mezi první zdravotnická zařízení v České republice, která tuto metodu začala systematicky využívat. Porody do vody byly vnímány jako způsob, jak snížit stres rodičky, zmírnit porodní bolesti a vytvořit pro dítě šetrnější přechod z nitroděložního prostředí do vnějšího světa.

Díky této možnosti získala porodnice mimořádnou celostátní pozornost, a ženy i ze vzdálených regionů České republiky přijížděly rodit právě do Vrchlabí. Podle dostupných statistických údajů se zde narodilo více než tisíc čtyři sta dětí touto metodou, což představovalo unikátní zkušenost v českém porodnictví.

Dalším charakteristickým rysem vrchlabské porodnice byl důraz na autonomii porodních asistentek. Ty zde neplnily pouze pomocnou funkci, ale byly aktivními průvodkyněmi porodního procesu. Lékařský zásah nastupoval jen v situacích, kdy byl skutečně potřebný. Tento model se blížil některým západoevropským systémům porodní péče. Současně tím však byla zachována dostupnost moderní medicíny pro případ komplikací, což umožňovalo spojit bezpečnost nemocničního prostředí s individuálním přístupem k rodičkám.

Ze statistických údajů bylo doloženo, že v období největšího rozvoje porodnice dosahovala mimořádně nízkého počtu císařských řezů a epiziotomií (nástřihů hráze) ve srovnání s republikovým průměrem. Zatímco v České republice byly tyto zákroky poměrně běžné, vrchlabský tým usiloval o jejich využívání pouze v nezbytných případech. Tato skutečnost byla často uváděna jako důkaz, že respektující přístup k porodu může vést nejen k vyšší spokojenosti rodiček, ale také k omezení některých medicínských zásahů bez negativního dopadu na bezpečnost porodů. Výsledky porodnice se staly předmětem odborných diskusí a byly analyzovány v souvislosti s možnostmi reformy českého porodnictví.

Význam vrchlabské porodnice však nespočíval pouze v samotných porodních metodách. Důležitou součástí její filozofie bylo také vytvoření prostředí, které připomínalo spíše domácí atmosféru než klasické nemocniční oddělení. Rodičky měly k dispozici nadstandardní pokoje, možnost nepřetržité přítomnosti partnera a prostředí podporující soukromí a psychickou pohodu. V době, kdy podobný přístup nebyl v českých porodnicích běžný, představovalo Vrchlabí průkopnický model orientovaný na potřeby rodiny jako celku.

Přestože porodnice získala mezi rodičkami mimořádně dobrou pověst, její existence nebyla bez problémů. V průběhu let docházelo ke sporům ohledně organizace péče, personálního obsazení i ekonomické udržitelnosti provozu. Po odchodu některých klíčových osobností se začal měnit charakter pracoviště a postupně docházelo ke změnám v poskytování péče. Porodnice byla nakonec v roce 2013 uzavřena.

Odkaz vrchlabské porodnice doposud přetrvává. Mnohé prvky, které byly ve Vrchlabí považovány za inovativní, se postupně staly součástí běžné porodnické praxe i v dalších českých nemocnicích. Patří mezi ně větší respekt k přáním rodiček, podpora bondingu mezi matkou a dítětem, možnost přítomnosti partnera u porodu či širší nabídka alternativních porodních poloh. Vrchlabí tak lze vnímat jako jedno z pracovišť, které významně přispělo k proměně pohledu na porod jako na přirozenou životní událost, nikoli pouze medicínský výkon.

Závěrem lze konstatovat, že porodnice ve Vrchlabí představovala jedinečný model porodnické péče, který spojoval odbornou bezpečnost s respektem k individuálním potřebám žen. Její význam přesahoval regionální úroveň a ovlivnil celostátní debatu o podobě moderního porodnictví. Přestože již není v provozu, její zkušenosti a filozofie zůstávají důležitou součástí české porodnické historie a inspirací pro další rozvoj péče o těhotné ženy, rodičky a novorozence.

Nicole Rohne

porodní asistentka na porodním sále, Německo

Po maturitě v roce 1998 jsem absolvovala výcvik porodní asistentky ve Fakultní nemocnici ve Freiburgu. Poté jsem začala pracovat na porodním sále s 1200 porody ročně. Od roku 1998 doprovázím ženy a páry v prenatální péči, občas během porodu a v poporodní péči.

Díky porodům mých synů jsem získala mnoho praktických osobních zkušeností. V posledních šesti letech se zaměřuji na přípravu na porod vícerodiček a na poradenství po náročných porodech.

V roce 2024 zahájila výcvik v pastorační péči, který dokončím letos v srpnu.

Abstrakt přednášky:

Téma: Čekáme na dodání abstraktu...

MUDr. Nora Romsauerová

gynekoložka v Thomayerově nemocnici v Praze, Česká republika

MUDr. Nora Romsauerová je gynekoložka působící na Gynekologicko-porodnickém oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze od roku 2015. Vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a specializuje se na roboticky asistované operace. Díky své odbornosti v oblasti minimálně invazivní chirurgie patří mezi přední specialistky v robotické gynekologii v České republice. I když ji její odborné zaměření přivedlo jiným směrem, porodnictví pro ni zůstává srdcovou záležitostí.

Abstrakt přednášky:

Téma: Porod koncem pánevním: nemocnice jako spojenec, ne nepřítel – realita pražských porodnic

Porod koncem pánevním představuje v současném porodnictví jedno z největších témat na rozhraní bezpečnosti, autonomie ženy a odborné odvahy. V České republice končí naprostá většina těchto porodů císařským řezem – a Praha není výjimkou. Přesto je Fakultní Thomayerova nemocnice jednou z nemocnic, která se snaží vaginální vedení porodu koncem pánevním nejen nabízet, ale i aktivně praktikovat.

Náš přístup je založen na respektu k ženě a jejím přáním, vzájemné důvěře mezi všemi zúčastněnými a opírá se o odborná data a zkušenosti. Věříme, že lékaři, porodní asistentky a duly nestojí proti sobě – ale mohou se navzájem obohacovat a posilovat, protože jejich cíl je stejný. Tento respekt a důvěra ale musí být vzájemné — protože nám všem jde v první řadě o totéž: zdraví a život dítěte – a to ve všech jeho rozměrech.

Jaká je tedy skutečná realita porodu koncem pánevním v nemocnici, kde jsou naše rezervy a jaký by měl být náš cíl? Pojďme na to přijít ve společné debatě.

Kerstin Rupp

porodní asistentka na porodním sále + nezávislá porodní asistentka, Německo

Jsem porodní asistentka púsobící v Německu, mám 28 let klinické praxe v primární, sekundární i terciální péči. Porodní asistenci jsem vystudovala v roce 1998 ve Freiburgu. Nyní pracuji v nemocnici v pozici porodní asistentky i v nezávislé porodnické praxi, kde poskytovuji vysoce kvalitní péči během těhotenství, porodu a poporodního období.

Mé profesní zkušenosti zahrnují nemocniční i komunitní praxi v Německu a na Novém Zélandu. Na Novém Zélandu jsem pracovala v systému porodnické péče vedeném převážně porodními asistentkami, později i jako vedoucí porodní asistentka. Měla jsem na starosti zajištění návaznosti péče během těhotenství, porodu (včetně domácích porodů) a doby poporodní.

Od návratu do Německa v roce 2008 pokračuji v práci v nemocničním prostředí souběžně se soukromou praxí porodní asistentky, kde podporuji ženy během těhotenství a poporodním období. Podporuji ženy během těhotenství a v době poporodní.

Absolvovala jsem řadu kurzů celoživotního vzdělávání a profesního rozvoje, které podporují širokou klinickou odbornost v oblasti porodnické péče a zdraví žen.

Abstrakt přednášky:

Téma: Vývoj porodní asistence za posledních 20 let v Německu a Švýcarsku

V tomto příspěvku budeme analyzovat klíčové body vývoje a strukturální změny v systémech péče poskytované porodní asistentkou. Budeme se zabývat následujícími otázkami:

Proč se zavírají porodní sály?
Proč stále více porodních asistentek opouští profesi?
Jak je organizována mimonemocniční (komunitní) péče o matky a jak se liší od systému v Německu?
Jak se v průběhu času vyvíjel počet císařských řezů?
Stala se porodní péče více medikalizovanou nebo individualizovanější?
Jsou psychologické problémy a aspekty duševního zdraví spojené s těhotenstvím a porodem stále viditelnější a uznávanější?

Dále budeme diskutovat o současných systémových výzvách, včetně

rostoucího ekonomického tlaku na nemocnice
rostoucích nákladů na pojištění profesní odpovědnosti porodních asistentek
robíhající uzavírání porodních oddělení, porovnání situace v Německu a ve Švýcarsku

Simone Seeburger

porodní asistentka na porodním sále i v terénu, Německo

Jmenuji se Simona Seeburger a žiji v Německu ve Freiburgu im Breisgau, jsem vdaná a s manželem mám dvě dospělé děti.

Již více než 30 let s velkým nadšením a rozsáhlými zkušenostmi podporuji ženy a rodiny jako porodní asistentka, od těhotenství a porodu, až po období po porodu. Po absolvování porodního vzdělání v České republice ve Fakultní nemocnici v Olomouci (1992) jsem získala své první profesní zkušenosti v Okresní nemocnici Prostějov. Od roku 1997 jsem pracovala v Německu v různých nemocnicích, včetně přidruženého nemocničního systému. Další zkušenosti jsem získala prací na poporodním oddělení v nemocnici ve Švýcarsku.

Od roku 2001 pracuji i na volné noze, kde podporuji rodiny v oblasti prenatální péče, poporodní péče, podpory kojení, nabízím prezenční i online kurzy o poporodní rekonvalescenci a zavádění pevné stravy. Od roku 2006 pracuji také v gynekologické praxi.

Kromě svých dlouholetých zkušeností s prací na porodním sále a porodnickém oddělení v Evangelické nemocnici pro děkanky ve Freiburgu jsem se v uplynulém roce aktivně podílela i na pilotní fázi porodního oddělení vedeného porodní asistentkou.

Moji práci formují četná školení a programy dalšího vzdělávání, včetně akupunktury, podpory kojení, poporodní rekonvalescence, výživy a rozvoje kvality. Obzvláště důležitá je pro mě holistická péče, odborné znalosti a individualizovaná podpora rodin.

Abstrakt přednášky:

Téma: Čekáme na dodání abstraktu...

Heike Schäfer

porodní asistentka, Německo

Heike Schäfer je nezávislá porodní asistentka se sídlem v Bádensko-Württembergu v Německu. Porodní výcvik absolvovala v roce 1997 v Univerzitní ženské nemocnici ve Freiburgu. Od té doby nashromáždila téměř tři desetiletí praktických zkušeností v širokém spektru klinických prostředí od terciární nemocniční péče až po intimní domácí porody.

Na začátku své kariéry kombinovala práci v nemocnici s nezávislou praxí, kdy souběžně poskytovala prenatální a poporodní péči. Po přestěhování do oblasti Kolína nad Rýnem v roce 2001 pracuje jako hlavní porodní asistentka v nemocnici a zároveň asistuje u domácích porodů s převzetím plné odpovědnosti za kontinuitu péče během těhotenství, porodu a poporodního období.

I přes výchovu čtyř dětí si Heike udržuje nepřerušenou klinickou praxi, pracuje i během rodičovské dovolené. Své dovednosti dále rozvíjí prostřednictvím rozsáhlého dalšího profesního rozvoje zvláště se zaměřením na integrované a holistické přístupy k péči o matky.

Abstrakt přednášky:

Téma: Porodní centra vedená porodní asistentkou

Tato prezentace se bude zabývat

rozdíly mezi modely péče vedené porodní asistentkou a porodnicí,
rolí a odpovědností v rámci center vedených porodní asistentkou,
počtem a důvodem transferů z center vedených porodní asistentkou na klasický porodní sál v nemocnici,
aktuálními výzvami v prostředí péče vedené porodní asistentkou.

Silke Schmid

nezávislá porodní asistentka a klinická instruktorka, Německo

Poté, co Silke dokončila vzdělání zdravotní sestry, se před 26 lety kvalifikovala jako porodní asistentka. Od samého začátku pracovala samostatně s těhotnými ženami a čerstvými matkami a zároveň strávila mnoho let prací v nemocničním porodnictví. Současně vychovala čtyři vlastní děti. Posledních deset let pracuje výhradně v soukromé praxi: působí jako ošetřující porodní asistentka v nemocnicích a asistuje při domácích porodech.

V průběhu let se její profesní zaměření stále více soustřeďuje na posilování a udržování hlubokého svalstva, pánevního dna a středu těla.

Vzhledem k jejímu venkovskému bydlišti jí bylo od začátku jasné, že její role bude zahrnovat poskytování komplexní a holistické péče těhotným ženám. Během svého vzdělávání v TLHE si stále více uvědomovala, jak důležitá je autentická a klíčová praxe porodní asistentky, a to jak pro samotné porodní asistentky, tak pro těhotné ženy, které se svěřily do jejich péče. Bezpečná praxe porodní asistentky a ochrana zdraví žen jsou neocenitelným přínosem, který musí být předán další generaci.

Abstrakt přednášky:

Téma: Umělá inteligence nemá ruce! Co definuje původní porodní asistenci a proč se nesmí ve vzdělávání ztratit

Rostoucí využívání digitálních technologií ve zdravotnictví vyvolává zásadní otázku: Co je jádrem porodní asistence a kterou jeho část nelze digitalizovat?

Tato přednáška popisuje, co se rozumí tradiční praxí porodnictví. V jejím středu jsou dvě neoddělitelné formy znalostí: taktilní zkušenostní znalost, tedy znalost uložená v rukou, rozvíjená opakovanou praxí se skutečnými lidmi, a znalost fyziologických souvislostí, která spojuje fyzický nález s obtížemi, a vysvětluje vztahy, které žádný kontrolní seznam nedokáže pojmout.

Tradiční výuka porodní asistence a porodnického umění (TLHE) vyvinuté Barbarou Kosfeld slouží jako referenční rámec. Systematicky uchovává dovednosti a vědomosti získávané po staletí: hodnocení tkání, měření pánve, optimalizaci polohy plodu a klinické vyšetření během těhotenství, porodu a poporodní fáze.

Vědecké studie hrají v porodnictví důležitou roli – jako korektiv a vodítko. Nenahrazují však základní fyziologické znalosti, které jsou předpokladem pro jejich správné uplatnění, a nemohou poskytnout odpovědi na jednotlivé případy.

Tato přednáška se zasazuje o zachování kompetencí tradiční praxe porodních asistentek. Znalostí a dovedností získávaných zkušeností a předávaných porodní asistentkou porodní asistentce, hodnocení palpačního vyšetření a porozumění fyziologii v kontextu daného případu. To vše by mělo zůstat základní součástí vzdělávání porodních asistentek.

Skutečná výzva ve věku umělé inteligence nespočívá v nahrazení porodních asistentek technologiemi, nýbrž ve vzdělávání, které upřednostňuje vědecké kompetence a zároveň nezanedbává získávání dovedností a zkušeností praxí, čímž vytváří porodní asistentky, které se skutečně stávají nenahraditelnými.

Ewa Smuk-Stratenwerth

antropoložka, Polsko

Ewa Smuk-Stratenwerthová absolvovala studium biologie a antropologie a postgraduálního studia filozofie se zaměřením na „náboženství a vědu“. Od 90. let 20. století se angažuje v práci s nevládními organizacemi, nejprve ve Varšavě v centru EKO-OKO, kde spoluiniciovala celostátní kampaň Rodzit po ludsku. V roce 1993 se přestěhovala na mazovský venkov, na farmu svého manžela Petera Stratenwertha. V roce 1995 spoluzaložila Ekologickou a kulturní asociaci ZIARNO a v roce 2015 Nadaci Ekologické lidové univerzity a Sociální družstvo Cor et Manus.

Je členkou globální organizace Ashoka – Inovátoři pro veřejné blaho.

Je matkou pěti dcer.

Abstrakt přednášky:

Téma: Revoluční změna v přístupu k porodu v 90. letech v Polsku

Dvacáté století bylo v mnoha zemích obdobím subjektivního zacházení s rodícími ženami. Byl to způsob, jakým se přistupovalo k rodícím ženám nemocnicích v komunistickém Polsku na konci 80. let minulého století. Zbavoval ženu důstojnosti, byla součástí nějaké „organizace“, které se od ní očekávalo podřízení, což ve skutečnosti brzdilo průběh porodu. V mnoha zemích vedla hnutí zdola, iniciovaná převážně ženami a porodními asistentkami, k „posílení“ žen. V roce 1985 Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila zprávu, která obsahovala řadu doporučení. Tato doporučení s názvem „Porod není nemoc“ měla zaručit ženám právo zvolit si vhodnou formu perinatální péče. Pokud neexistuje riziko pro ženu nebo její dítě, porod by měl probíhat přirozeně, bez lékařského zásahu, pouze s diskrétním zapojením zdravotnického personálu.

Zajištění důstojných porodních podmínek pro ženu ovlivňuje „snadnější“ porod. Mezi tyto podmínky patří: možnost vertikální polohy v první fázi porodu namísto horizontální, podpora ze strany komunity, nerušený kontakt s novorozeným dítětem. Přesněji řečeno, tyto důstojné podmínky se promítly do: „svobody porodu“, tj. možnosti svobodně se chovat v prvporodních bolestí), přítomnost blízké a podpůrné osoby, přímý a blízký kontakt s dítětem bezprostředně po porodu a následně být ve společné místnosti vedle novorozence (tzv. „rooming-in“).

Změna v polských perinatálních postupech nastala v 90. letech v důsledku úspěšné kampaně vedené vlivnými polskými novinami Gazeta Wyborcza, kterou však iniciovaly a spoluvytvářely polské matky. Autorka, matka 5 dětí a vzděláním antropoložka, se vážně angažovala v této kampani s názvem Rodit humánně, stejně jako v dřívějších hnutích a iniciativách, které k této kampani přímo vedly.

Mezi tyto dřívější iniciativy patří popularizační aktivity a první porodní školy iniciované Włodzimierzem Fijałkowskim, práce Asociace pro přirozený porod a krmení, iniciativa Centra environmentální výchovy EKO-OKO: „Kvalita porodu – kvalita života“, zkušenosti matek rodících v přirozeném, teplém prostředí vlastního domova a porodní asistentky připravené pomáhat u domácích porodů. Užitečné byly i četné kontakty s jinými zeměmi, kde byla zřízena jak porodní centra vedená porodními asistentkami, tak domácí porody nebyly neobvyklé.

Michaela Strauch

Rakousko

Jmenuji se Michaela Strauch, je mi 32 let a před 9 lety jsem se přestěhovala do Rakouska, konkrétně do Vídně. Pracovala jsem zde jako aupair, posledních 5 let jsem matkou na mateřské. Ve volném čase, kterého bez prarodičů a jiného podpůrného systému je zoufale málo, se ráda věnuji sportu, četbě a psaní knih a tvorbě na sociální sítě.

Abstrakt přednášky:

Téma: Porodní asistentky jako zdroj lidskosti a důvěry

Přednáška bude reflektovat osobní zkušenost s těhotenstvím a poporodní péčí v Rakousku. Zaměří se na klíčovou roli porodní asistentky jako ženy, která svými zkušenostmi a znalostmi plní nejen svou odbornou roli, ale také neméně důležitou roli podpůrnou.

Během přednášky budu mluvit obecně o tom, jak podpora porodních asistentek v Rakousku funguje, jak vypadá jejich péče během těhotenství, v porodnici a jak následně na tuto péči navazují během šestinedělí a jak spolupracují.

Zuzana Štromerová – foto Zuzana Štromerová, BSc

soukromá porodní asistentka, iniciátorka, zakladatelka a ředitelka společnosti Porodní dům U čápa, o.p.s., Praha, Česká republika

profesní životopis

činnost v ČKPA

cena Kolumbijské univerzity

stipendium ASHOKA

přerod

historie

Rebeka Švecová

porodní asistentka, Česká republika

Pečuji o ženy v těhotenství, věnuji se předporodní přípravě a především poporodní péči v rámci komunitní praxe. Část svých klientek provázím kontinuálně již od prenatálního období.

Když jsem studovala porodní asistenci, považovala jsem za nejzajímavější především období těhotenství a porodu. Poporodní péče tehdy stála spíše na okraji mého zájmu. Postupně mě však osobní i profesní zkušenosti, vlastní mateřství a setkávání se ženami po porodu přivedly k zásadnímu přehodnocení tohoto pohledu.

Dnes poporodní péči věnuji většinu svého profesního času. Jako smluvní poskytovatelka péče pro pojištěnky VZP a dalších zdravotních pojišťoven se snažím přispívat k tomu, aby byla kvalitní péče v šestinedělí dostupná ženám v jejich domácím prostředí. Ve své práci propojuji odbornou zdravotní péči s individuální podporou, edukací a vytvořením bezpečného prostoru pro ženu a její rodinu.

Věřím, že právě období po porodu je jedním z nejcitlivějších a zároveň nejvíce opomíjených úseků péče o ženu. Kvalitní podpora v tomto období může významně ovlivnit zdraví, sebevědomí a rodičovskou zkušenost ženy i fungování celé rodiny. Proto vnímám poporodní péči nejen jako důležitou součást práce porodní asistentky, ale také jako téma s významným celospolečenským přesahem.

Abstrakt přednášky:

Téma: Poporodní péče v komunitní praxi: mezi systémem, realitou a potřebami žen

Poporodní péče v komunitní praxi představuje komplexní oblast, která propojuje klinickou péči o ženy v šestinedělí se systémem veřejného zdravotního pojištění a jeho administrativními a ekonomickými nároky. Příspěvek se zaměřuje na tři roviny této problematiky: systémovou, klinicko-praktickou a kazuistickou.

V první části je popsána zkušenost se získáním smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami a následným poskytováním hrazené péče v domácím prostředí. Diskutována je zejména časová a administrativní náročnost vykazování výkonů a její dopad na reálnou udržitelnost komunitní poporodní péče.

Druhá část se věnuje obsahu poporodních návštěv v praxi. Dominantním tématem je kojení, které představuje klíčovou oblast péče, kde se prolíná edukace, podpora i včasná identifikace komplikací. Dále jsou reflektovány nejčastější potřeby žen v šestinedělí včetně hojení porodních poranění a psychosomatické adaptace.

Třetí část tvoří kazuistika ženy po porodu, která vstupovala do péče bez subjektivně vnímaných obtíží, avšak u níž byla v průběhu návštěv zjištěna významná komplikace v hojení porodního poranění vyžadující odbornou intervenci.

Cílem příspěvku je ukázat poporodní péči jako multidimenzionální oblast, která propojuje systémové nastavení zdravotních služeb, každodenní klinickou praxi a individuální potřeby žen v šestinedělí.

Cathrine Trulsvik

porodní asistentka, Norsko

Jmenuji se Cathrine Trulsvik a pracuji jako porodní asistentka již 26 let. V letech 2011 až 2016 jsem pracovala v soukromé praxi a účastnila se plánovaných domácích porodů v Norsku. Během tohoto období jsem získala omezené oprávnění poté, co jsem podpořila informovaná rozhodnutí žen při porodech, které byly odborně opodstatněné, ale nedpovídaly platné národní směrnici. Tato zkušenost posílila mé zapojení do otázek práv žen, informovaného souhlasu a profesní autonomie porodních asistentek.

V roce 2014 jsem založila a začala organizovat každoroční norskou konferenci o porodnictví The BirthFestival, která vytvořila platformu pro dialog o porodu, etice, právech žen a porodní péči. V roce 2021 jsem založila BirthRights Norge, nezávislou advokační organizaci, která se zabývá posilováním práv žen v těhotenství, při porodu a v poporodním období.

Nyní jsem také autorkou knihy Fødesviket – når jordmorfaget taper, svikter vi kvinnene (Zrada porodu – Když porodní asistence prohrává, ženy selhávají), která zkoumá vztah mezi profesní autonomií porodních asistentek, právy žen a strukturálním vývojem moderní porodnické péče.

Abstrakt přednášky:

Téma:Když porodní asistence prohrává, ženy selhávají

V této prezentaci se norská porodní asistentka a autorka Cathrine Trulsvik zamýšlí nad vztahem mezi profesní autonomií porodních asistentek a právy žen při porodu. Vycházejíc z klinických zkušeností, zdravotního práva a současného vývoje péče o matky, zkoumá, jak rostoucí standardizace, medikalizace a organizační tlaky mohou ovlivnit jak ženy, tak porodní asistentky, které se o ně starají. Prezentace je inspirována tématy z její připravované knihy Zrada při porodu a jejím cílem je podpořit reflexi, dialog a obnovené zapojení do základních hodnot porodní asistentky.

Mgr. Věra Vránová, Ph.D.

porodní asistentka, odborná asistentka na UP v Olomouci,
Česká republika

V letech 1973 až 1989 pracovala v oblasti péče o ženu, matku a dítě v primárním - ambulantním, komunitním a nemocničním prostředí. Od roku 1989 do současnosti působí ve školství. Na střední zdravotnické škole v letech 1989 až 1998, od roku 1998 jako odborná asistentka na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde se podílí na vzdělávání porodních asistentek. V roce 1997 ukončila magisterský studijní program Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy a v roce 2004 doktorský studijní program Antropologie.

Na akademické půdě působila v několika vedoucích funkcích.
Působila v Akreditační komisi MZČR jako hodnotitelka vzdělávacích programů pro celoživotní vzdělávání v nelékařských oborech.
Publikovala mnoho odborných článků, napsala skripta a monografii.
Zúčastnila se mnoha českých i mezinárodních konferencí s aktivní účastní.
Vedla a oponovala množství bakalářských a diplomových prací.
V porodní asistenci se stále vzdělává, protože vzdělávání je celoživotní proces.
Své povolání porodní asistentky bere jako své celoživotní poslání.

Abstrakt přednášky:

Téma: Prezentace bude zaměřena na přehled vývoje vzdělávání porodních asistentek v ČSSR a později v ČR od 50. let 20. století do současnosti. Zároveň představuje náplň práce – činnost porodní asistentky ve zdravotnickém systému v tomto období.

Mary Zwart

porodní asistentka, Holandsko

Mary Zwart je holandská porodní asistentka a mezinárodní aktivistka za lidská práva v porodnictví. Její hlavní přínos spočívá v podpoře a vzdělávání těhotných žen v oblasti autonomie, přirozených porodů a rozšiřování kompetencí porodních asistentek. Je prominentní členkou Evropské sítě asociací porodních asistentek (ENCA), kde aktivně prosazuje standardy porodnické péče.

Po roce 2000 jezdila do České republiky, aby školila české a slovenské porodní asistentky a zdravotnické pracovníky.

Abstrakt přednášky:

Poprvé jsem přijela do České republiky v roce 1967, poprvé za „železnou oponu“. Navštívila jsem tam nemocnici, abych viděla, jak se poskytuje perinatální péče, a byla jsem ohromená. Tak odlišné od toho, na co jsem byla zvyklá v Nizozemsku. Žádné návštěvy, žádné květiny, oddělení matky a dítěte, sterilita.

V roce 1968 jsem se s přáteli vrátila do Prahy a oslavovala demokracii, která se proměnila v noční můru. Následující roky byly hrozné a v roce 1972 jsem s tím přestala, protože to bylo příliš bolestivé, ale se slibem, že kdykoli budu mít možnost pomoci, udělám to.

To se stalo na konferenci ICM v Oslu v roce 1996. Tam jsem se setkala se Zuzanou Štromerovou, když jsem prezentovala nizozemský model péče. Požádala mě o pomoc a tak to začalo. Začali jsme spolu plánovat změny (první změnou byl výlet českých porodních asistentek do Nizozemska autobusem, spaní u kolegyň – porodních asistentek).

Když se ohlédneme zpět, dosáhly jsme toho hodně:

Lidská práva při porodu.
Možnost volby místa porodu.
Porodní asistentky se mění v zdravotní asistentky.
Týmová práce. Radost nebo požehnání?
Technologie. Kdy ji použít a kdy ne.
Pro porodní asistentky se pořádají konference, semináře, workshopy...

Úžas v České republice!

Ale díváme se dopředu, máme před sebou ještě dost práce:

Čelíme skutečnosti, že ženy přestávají používat svou ženskou intuici a uvažují více technicky.
Plánování života je nyní tak odlišné, mnohem více řízené ekonomikou. To vyvolává otázku, zda jsme příliš romantičtí, nebo jsme se ztratili ve společnosti, která nás vnímá jako konzumenty.
Je stále ještě možné dopřát si času na přivedení dítěte na svět pouhého porození dítěte?
Vážně si myslíme, že umělé mléko je lepší než kojení?
Stále větší pozornost je věnována diskutabilnímu bezpečí mimo naše těla – ultrazvuk místo důvěry.
A jak upevňujete pouto s vyvíjejícím se dítětem, když snad ani nechcete cítit, jak se hýbe před ultrazvukem ve 20. týdnu, o kterém se domníváte, že vám potvrdí, že je vše v pořádku, a že kvůli této pojistce nemusíte potratit?
Strach jako obchodní model.

Tato cesta do Prahy bude jiná: těším se, že se po dlouhé době zase setkám s přáteli. Abych viděla, že porodní asistence má budoucnost.

	mobilní telefon: 602 958 396

	e-mailová adresa: info@pdcap.cz


	poštovní adresa: Porodní dům U čápa, o.p.s. Augustinova 2 148 00 Praha 4
All communication, both oral and written, can be run in English language